Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pondělí a chlupy v koupelně

25. 04. 2015 21:32:35
Pondělní rána by neměla být. Je to tvrdý střet s realitou. Ještě že má v tomhle školním roce Lukáš chemický kroužek a chodí do školy od sedmi. Kdyby náhodou nějaký pokus nevyšel, aby bylo ve škole málo dětí... ha ha ha. Pondělní ráno a já vtipkuju?!

Bylo krátce po sedmé. Vylezla jsem z postele a zapnula varnou konvici. Ruce by mému drahému choti upadly, kdyby to udělal on! Ani hrníčky nepřipraví a ledničku taky abych otevřela já a vyndala koláč, nakrájela ho a dala na talířky. Všechno já. Hlavně, že je už v koupelně! To jsem zvědavá, jak mu to dneska dopadne! Tři měsíce je bez práce! Dneska by mu to snad už konečně mohlo vyjít! To bylo k nepřežití! Jediné plus na jeho nezaměstnanosti bylo, že chodil venčit Emila...

"Radko, mohla bys laskavě uklízet koupelnu? Pojď sem!“

"Cože?! To se mi snad zdá?! Je přece pondělí?!

"No, copak?“ Ironii jsem se nesnažila retušovat, on si začal, tak co bych retušovala?

"Podívej se, těch chlupů! Máme v bytě jediný kus linolea! Tady, v koupelně! A ty nejsi schopná ty chlupy setřít kusem hadru...“

"Setři je ty, když ti tak strašně vadí!“

"To by tady musel bejt nějakej hadr! Tohle není domácnost, to je smetiště! Všude chlupy!“

"Já psa nechtěla! Já tedy ne! To tys pobláznil Lukáše! Prý jezevčíka si pořizují osobnosti! Koho jsi tím myslel? Ty... ty... “

Hodila jsem hlavou a šla mu zalít čaj a sobě kafe. Emil se na mě vyčítavě podíval z ušáku a já zvedla oči v sloup. Ještě ty začínej.... V koupelně se vesele řvalo dál. Jako by nestačilo, že je pondělí!

"Jako u vás doma... já to vidím, když přijedu k tvý mamince! Všechno ušmudlaný! Člověk aby si pomalu s sebou vozil příbor!“

Tak pozor, chlapečku, pozor!

"Moje máma skoro nevidí! Tak ji laskavě nech na pokoji! Já o tvý slaďoučký sestřičce taky nemluvím! A mohla bych! Mohla bych!“

"Táta to věděl! Ten mi to říkal pořád! Neber si ji! Ženská, která kouří, není dobrá ženská!“

"DOMA nekouřím! To ti nestačí, že doma ZÁSADNĚ nekouřím?!“

Mobil. Komu zvoní? Mně, samozřejmě, že mně! A cizí číslo! V pondělí ráno mám tak náladu na cizí číslo!

"Zvedni to, sakra! Kdo to má poslouchat?!“

Stál ve dveřích kuchyně a supěl vzteky. Chytla jsem mobil a vyštěkla do něj.

"No co je?!“ Nic. Ticho. „Tak kdo volá?! Slyšíte?“

"To je paní Jarolímová?“

"U telefonu.“

"Tady Novotná, sousedka vaší maminky...“

Ježíši, co se jí stalo?! Co se děje? Nebyla jsem schopná nic říct, jen jsem otevírala ústa.

"Teď ji odvezla sanitka, měla vybitý mobil, tak mi dala vaše číslo a já jsem...“

"Co se jí stalo?!“ Musela jsem si sednout. Ruce se mi klepaly. Luboš stál najednou vedle mě a položil mi ruku na rameno. Ucukla jsem. „Dej mi pokoj! Co se jí stalo, paní Novotná?“

"Upadla, má rozseknuté čelo, vezli ji do Čáslavi... zamkla jsem a klíče mám u sebe!“

"Děkuju! Jedu za ní. Děkuju vám, paní Novotná, děkuju!“

"Brečela jsem, neviděla jsem, chtělo se mi smrkat. Luboš mi strčil do ruky kapesník.

"Řekneš mi konečně, co se stalo?“

"Máma upadla, odvezli ji do Čáslavi. Jedu tam...“ Čert vem pondělní poradu! Čert vem pondělní úkoly! Moje máma je v nemocnici! A je tam sama!

Šéfová to vzala hned.

"Naďo, přijdu až zítra. Máma je v nemocnici. Teď mi to volali. Jedu za ní.“ Mlčela. Zvýšila jsem hlas. „Omlouvám se, ale přijdu až zítra. Zůstanu třeba do noci, a dodělám, co...“

"To je v pořádku, Radko. Ať ti to dobře dopadne. A jeď opatrně. Zítra na shledanou.“

Chvíli jsem nehnutě seděla. Nevynadala mi! Neječela! Ona... ona mě pochopila! Kdyby máma neupadla, tak ani nevím, jakou mám šéfovou!

"Pojedu s tebou!“

Vytřeštěně jsem se podívala na Luboše.

"Kam chceš jet?!“

"Pojedu s tebou! Celá se klepeš. Ještě se ti něco stane. Jedu s tebou a řídím!“

"Nikam nepojedeš! Máš za hodinu ten pohovor!“

"Kašlu na pohovor! Tohle je přednější!“ Stáli jsme a koukali na sebe. Najednou se mi chtělo brečet ještě víc, než když mi paní Novotná řekla, že mámu odvezla sanitka. Pak jsem zavrtěla hlavou.

"Neboj se. Zvládnu to. Ty na ten pohovor musíš jít! Musíš, Luboši! Vždyť se skoro nic nestalo... máma už neví, co roupama dělat...“

Když jsem se odpoledne vrátila domů, Luboš byl s Emilem na procházce. Sedla jsem si do křesla. Pondělí, pondělí, tys mi dneska dalo. Maminka už byla zpátky doma, sice se zavázanou hlavou, ale jinak v pořádku, Luboš pohovor udělal a má konečně práci, Naďa je nejlepší šéfová na světě a já... já jdu uklidit do koupelny ty chlupy po Emilovi.

Ale když jsem v koupelně rozsvítila, žádné chlupy jsem tam nenašla...

P. S. Před chvílí mi přišel e-mail, kde jedna moje čtenářka vzpomínala právě na tenhle fejeton, díky kterému mě objevila. Uvědomila jsem si, že je to už skoro deset let, co vyšel v novém týdeníku ONA DNES. Byl to můj první fejeton, který tady vyšel. Tak jsem si řekla, že ho sem dám, jako poděkování za spolupráci. A mimochodem, v některé z příštích ONA DNES, mi vyjde další, už třicátý...

Autor: Irena Fuchsová | sobota 25.4.2015 21:32 | karma článku: 22.34 | přečteno: 1214x

Další články blogera

Irena Fuchsová

Stále nedobytný alobal

Příběh o nedobytném alobalu jsem napsala v roce 2007. Dneska jsem se snažila odmotat z nové role alobalu potřebný kus na potraviny. Ale na jednom místě nešel alobal odvíjet po celé šířce roličky a podařilo se to až po půl hodině.

15.7.2017 v 18:25 | Karma článku: 25.57 | Přečteno: 913 | Diskuse

Irena Fuchsová

Proč mě "baby" zase diskriminují?

Když mi bylo pětadvacet, byla jsem poslední ze třídy, kdo ještě neměl dítě. Za pár měsíců jsem černou ovcí přestala být. Bylo mi jedno, co si kdo tehdy myslel, ale začíná mi vadit, že jsem teď diskriminovaná podruhé.

9.7.2017 v 13:54 | Karma článku: 31.05 | Přečteno: 1730 | Diskuse

Irena Fuchsová

Chodím na koupání

Doba se mění, ale člověk zůstává stejný. Před chvílí jsem si vzpomněla na tuhle povídku. Vlastně to není povídka, je to opsané z Chvilkolníku, který jsem si tehdy psala. Nepsala jsem denně, proto Chvilkolník a ne Deník.

6.7.2017 v 14:49 | Karma článku: 16.00 | Přečteno: 648 | Diskuse

Irena Fuchsová

Cannes? Nikoli, Karlovy Vary

Hned jak jsem si ráno přečetla na titulní stránce Lidových novin tenhle titulek, který mě popudil, věděla jsem, že napíšu blog. Měla jsem celý den na to, abych si to rozmyslela, ale popuzená jsem ještě víc, tak jdu na to.

1.7.2017 v 22:45 | Karma článku: 38.24 | Přečteno: 1684 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Milan Radek

Krev není voda, a gay adopce to nezmění

Chápu 4% populaci když mají své děti, musí mít na ně právo jako každý jiný i v případě rozvodu. Ale adopce cizích dětí je jiné kafe. Ne adopce v nutnosti - sirotkovi je lépe u homo strýčka než v sirotčinci, ať už to dnes nazývají

25.7.2017 v 23:48 | Karma článku: 9.72 | Přečteno: 106 | Diskuse

Libuse Palkova

Židovské arabsky psané písemnictví

Vzhledem k tomu, jaké vztahy dnes panují mezi Židy a Araby může se zdát divné, že by něco takového jako židovsko-arabská literatura vůbec existovalo.

25.7.2017 v 21:37 | Karma článku: 9.31 | Přečteno: 225 | Diskuse

Jana Slaninová

Slaninové extáze od Slaniny

Nemusíte se nechat zvát od chlapa na večeři do luxusního podniku. Stačí, když máte chlapa s fantazií, který neváhá vám způsobit blaho. Prozradím tajemství onoho činu.

25.7.2017 v 20:20 | Karma článku: 12.31 | Přečteno: 261 | Diskuse

Mirka Švarcová

Když žena jen vychovává děti

"To víš, holka, doba pokročila, chceme si vydělat svoje prachy, mít pěkný kozy a vůbec..nechceme sedět doma a čekat na mužíčka než nám přinese nějakou tu korunu, za kterou nakoupíš jídlo, zaplatíš dětem plíny a konec."

25.7.2017 v 17:41 | Karma článku: 13.75 | Přečteno: 522 | Diskuse

Milan Šupa

Člověče otevři oči! Příroda k tobě promlouvá!

Existují lidé kteří tvrdí, že mechanismus fungování přírody je řízen určitým druhem vědomé inteligence. Že prostě vše, co se v přírodě děje se neděje jen tak samo od sebe. Stojí za tím inteligence a ta to spravuje.

25.7.2017 v 15:15 | Karma článku: 9.31 | Přečteno: 164 | Diskuse
VIP
Počet článků 475 Celková karma 30.42 Průměrná čtenost 2390

Sedmašedesátiletá stařenka, kterou stále baví vše nové, matka (Filip a Rita), manželka (pan Fuchs), spisovatelka (33 vydaných knih, z nichž jednatřicátá je pro děti i dospělé a ve třiatřicaté, která se jmenuje HOVORY, odpovídá společně s Josefem Banášem na zvídavé otázky svého nakladatele: http://www.kdyz.cz/vydane-knihy), nakladatelství Beskydy (www.beskydyknihy.cz), členka Obce spisovatelů a Herecké asociace, moderátorka (ČRo Pardubice - nedělní pořad, Když vypráví nápověda), nadšená fotografka (Kamil Panasonic Fuchs - je s Kamilem Fuchsem na facebooku), publicistka (VLASTA, ONA DNES, RODINNÉ LISTY), dětská obrna od roku 1954 (www.polio.cz), nápověda (Činoherní klub) a kolínská zastupitelka (druhé volební období) za Změnu pro Kolín (http://www.zmenaprokolin.cz/).   Moje knihy na iDNES.cz - Knihy.iDNES.cz

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Oblíbené články

Oblíbené knihy

Co právě poslouchám

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.