Labe, co by kamenem dohodil

15. 05. 2016 19:16:20
Známe to všichni. Chodíme známými ulicemi, chodíme několik let kolem stejných domů, denně se potkáváme se stejnými lidmi - a pak nás zaskočí, když máme tyto své každodennosti popsat podrobněji.

I Labe, které protéká Kolínem, je moje každodennost. Labe, které vždycky bylo, co by kamenem dohodil.

Narodila jsem se v roce 1950 v domě, který byl od Labe přes ulici, což v případě domu, kde jsem se narodila, byla ulice Husova.

Jako dítěti mi připadalo, že Labe bylo slyšet celé dny a noci. Hučelo. Vlny narážely na břehy. Někdy méně, někdy více. Teď mě napadlo, že to bylo možná tím, že začátkem padesátých let nebylo ještě tolik hluku, jako dneska, proto jsme ho tolik slyšeli. Nebo v něm bylo víc vody?

"Irenko, to andělíčkové perou pánu Bohu prádlo,“ vysvětlovala mi babička pěnu, která se tvořila přímo pod mostem, nad hučícími vlnami Labe. Představila jsem si valchu, mýdlo a plno andělíčků kolem škopku, ale už mě nenapadlo přemýšlet o tom, jaké prádlo to vlastně andělíčkové pánu Bohu perou. Ponožky? Pyžamo? Trenýrky?

Po mostě nad Labem jsme chodili denně na hřbitov, za dědou, který zemřel dva roky před tím, než jsem se narodila. A skoro pokaždé jsme slyšeli s bratrem Kájou, o dva roky starším, něco o Labi. O povodních. O tom, kde se babička jako malá koupala. Kam se chodila koupat maminka a kam chodil táta. A také, kdo se kdy a kde utopil.

Když s námi babička nešla, vyprávěla nám maminka, jak se babička chodila k Labi „topit“, když se pohádala s dědou. Celá rodina pro ni pokaždé k Labi běžela a babička se dlouho nechala přemlouvat, aby šla s nimi domů. Jednou se zase s dědou pohádala a s výkřikem, jdu se utopit, běžela k Labi. Rodina ale vzápětí začala řešit nějaký nečekaný problém a děda si na svoji ženu vzpomněl až po hodině, zavelel, k Labi!, a všichni rychle utíkali k Labi - děda, moje maminka, strýc František, tety Eva, Věra a Anča, a když doběhli k místu, kde se babička pravidelně „topila“, dostali vynadáno.

"To je dost, že jdete! Máme lístky do kina!“

A stejná babička málem umřela strachy, když v roce 1955 vylezl můj sedmiletý bratr Kája na kamenný obrubník mostu, široký 10 – 15 centimetrů, a několik metrů po něm šel. Babička si klekla na chodník a modlila se. Já stála kousek od ní a pozorovala ho. Věděla jsem, že se mu nic nestane, i kdyby spadl. V Labi je přece pěna z prádla pána Boha. Nemůže se mu nic stát. Spadne do boží pěny...

Když seskočil zpátky na chodník, babička se k němu vrhla a začala ho objímat. A doma ho táta seřezal.

Ve třiceti letech jsem se přestěhovala o pět set metrů dál a o ulici blíž k Labi, které jsem dokonce viděla z půdy. A za pár let jsem se odsud stěhovala na Zálabí, kousek za starý most, opět kousek od Labe.

Labe mi souzeno bylo, je a doufám, že ještě dlouho mi souzeno bude. Chodila jsem po mostě denně jako dítě a chodím po mostě i dneska, kdy mi je šestašedesát.

Cestu po mostě jsem vždycky milovala a miluju ji stále. Možná i proto, že je pořád stejná. Labe hučí. Fouká vítr. Je slyšet a vidět vlak, co jede z Prahy a do Prahy. Po mostě jezdí auta. Lidé přechází ze Zálabí do města, a z města na Zálabí. Vše je stejné a přitom je každá vteřina jiná.

Jediné, co zůstává stále stejné, je Labe, které protéká Kolínem a je, co by kamenem dohodil...

Autor: Irena Fuchsová | neděle 15.5.2016 19:16 | karma článku: 22.05 | přečteno: 638x

Další články blogera

Irena Fuchsová

Můj život s Kukurou

V květnu 2011 se měla začít v Činoherním klubu zkoušet hra Kukura, ve které Juraj bilancuje svůj život. Těšila jsem se, protože ji napsal Martin Čičvák, který ji měl i režírovat. Jsem v ČK jedna nápověda, napovídat tedy budu já.

26.3.2024 v 15:33 | Karma článku: 39.54 | Přečteno: 4142 | Diskuse

Irena Fuchsová

Kolínské ráno s kanalizací

Když jsem dneska nastoupila na Zálabí do autobusu, kterým jezdím na nádraží, netušila jsem, co mě čeká. Autobus se rozjel a já vzápětí zaregistrovala, že vzadu telefonuje "kanalizace". Nebyla to žena. Byla to kanalizace.

15.3.2024 v 23:12 | Karma článku: 29.33 | Přečteno: 922 | Diskuse

Irena Fuchsová

Emília Vášáryová a Petr Nárožný

Pokaždé, když vidím v televizi Emílii Vášáryovou, vzpomenu si, jak jsme na podzim v roce 2000 zkoušeli v Činoherním klubu hru, Návrat do pouště, kde paní Milka, jak jsme jí všichni říkali, hrála sestru Petra Nárožného.

23.2.2024 v 23:22 | Karma článku: 38.58 | Přečteno: 4235 | Diskuse

Irena Fuchsová

Konec únorové tečky

Můj předcházející blog, Vánoční dárek s únorovou tečkou, má ještě jednu tečku. Dost lidí se mě ptalo, jak to s Karlou, která mi dala před Vánoci "dárek" s datem spotřeby do července 2005, dopadlo. Jak? Před týdnem mi zavolala.

21.2.2024 v 0:16 | Karma článku: 23.88 | Přečteno: 807 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Tereza Ledecká

IQ tykve ?

Jednou v Básnících se Štěpán Šafránek zeptal pana profesora, "Jak člověk pozná, že je blb?" Pamatujete, co mu na to odpověděl? "Chytrej člověk to nepozná nikdy, a blbci je to jedno!" Tak vám přeju, ať nikdy nedojdete poznání...

28.3.2024 v 14:15 | Karma článku: 13.26 | Přečteno: 228 |

Lucie Svobodová

Magor

Přátelé, širší rodina - každý reagoval na mé členství odlišně. Někteří na mě neustále křičeli, že jsem magor. Jiní si to pravděpodobně také mysleli, ale rozhodli se nechat si to pro sebe.

28.3.2024 v 8:59 | Karma článku: 13.07 | Přečteno: 1444 | Diskuse

Vlastík Fürst

Pravopis máš hrozný, ale piš dál!

Jaké máte vzpomínky na svá školní léta? Měli jste také svého oblíbeného učitele - učitelku? Nebo jste dokonce byli platonicky zamilovaní do vaší kantorky - kantora?

27.3.2024 v 14:30 | Karma článku: 22.49 | Přečteno: 466 | Diskuse

Tereza Ledecká

Sněžkolezkyně

My Češi jsme pověstní svými nákupními výpravami do Polska, ale věřte, že na dně Lomniczky nic nekoupíte, a ještě za to draze zaplatíte

20.3.2024 v 23:29 | Karma článku: 10.93 | Přečteno: 297 |

Jiří Kačír

Recenze hry Baldur's Gate 3 a nových pravidel D&D 5E

Baldurs Gate 3 je RPG hra postavená na pravidlech Dungeons & Dragons, konkrétně na jejich nejnovější verzi 5E. Oproti verzím 3.5 a 4.0, které se používaly někdy od roku 2000 až do teď, se ve verzi 5E provedla spousta změn.

17.3.2024 v 13:41 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 68 | Diskuse
VIP
Počet článků 745 Celková karma 30.48 Průměrná čtenost 2346

Stařenka (1950), která ráda relaxuje na facebooku. Matka (Filip a Rita). Babička (František). Manželka (pan Fuchs). Spisovatelka (33 vydaných knih: http://www.kdyz.cz/vydane-knihy). Členka Obce spisovatelů a Herecké asociace. Moderátorka (ČRo Pardubice: nedělní pořad, Když vypráví nápověda). Fotografka (Kamil Panasonic Fuchs). Publicistka: ONA DNES, VLASTA, PŘEKVAPENÍ. Dětská obrna od roku 1954 (www.polio.cz). Nápověda (Činoherní klub 1994 - stále). Blogerka - v anketě Bloger roku 2019 získala Cenu redakce. Fotografie je od Kamila Fuchse, který je také na facebooku.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...