Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Sirotek

Mé mamince bylo 28 let, když jí umřel tatínek. Maminka jí umřela, když jí bylo 48 let. Maminka plakala v kuchyni a my nad ní stáli s bráškou Kájou. „Ty jsi vlastně teď sirotek,“ řekl Kája, aby trochu odlehčil situaci.

Maminka se rozplakala ještě víc. Polekaně jsme se na sebe s Kájou podívali a pak jsme zjistili, že se maminka směje. Začali jsme se smát také a toho našeho sirotka jsme oba objali.

Narodila jsem se doma. „Jaké jsem byla miminko, mami,“ zeptala jsem se jí jednou. „Byla jsi celá chlupatá! Vypadala jsi jako opička!“

Jak jí asi bylo, když jsem ve čtyřech letech dostala dětskou obrnu a přes noc jsem se stala postiženým dítětem? Když jsem byla půl roku v Janských Lázních, jednou za mnou přijeli s tátou. Utíkala jsem tmavou chodbou (ta je tam pořád) a skočila jsem mamince do náručí. Voněla fialkami. Tu vůni cítím i teď.

"To jsem ti nikdy neřekla, Irenko,“ řekla mi maminka před rokem. „Jak jsme za tebou jeli, to byla strašná cesta. Museli jsme několikrát přestupovat. A jak jsme utíkali s tátou přes koleje na vlak, já upadla. Táta se pro mě vracel, zvedl mě, já byla potlučená...“

Když mi 13. února 1975 začaly kolem poledne, porodní bolesti, šla jsem to mamince, která bydlela o poschodí výš, říct. „Tak pojď, půjdeme do porodnice,“ řekla maminka a tak jsme šly přes celé město, pomalu a v klidu a povídaly si. Byl krásný slunečný den a já tu naši cestu vidím dodnes. Filip se narodil o několik hodin později.

Kdybych teď pokračovala, tenhle blog by byl tak dlouhý, jak dlouhý byl maminčin život.

Moje maminka se narodila 15. října 1922 a zemřela 7. srpna 2016.

I když nám už 29. července doktoři řekli, že se nedožije rána, mamince se odejít nechtělo. Střídali jsme se u ní v nemocnici, mluvili jsme na ni, i když spala a prý nevěděla, že tam jsme. Ale kdo tohle může vědět? Nikdo. Loučili jsme se s ní a ona ze dne na den, pomalu odcházela.

Pohřeb měla 12. srpna 2016, za účasti nejbližší rodiny. Sešlo se nás dvacet čtyři a maminka byla dvacátá pátá. A měla z nás všech, obrovskou radost.

„To je dobře, že je to na mé narozeniny,“ řekla dcera Rita. „Bude se mnou už navždycky spojená.“

Tak, mami, já už jsem teď taky sirotek...

Autor: Irena Fuchsová | pondělí 15.8.2016 22:40 | karma článku: 37,74 | přečteno: 2933x
  • Další články autora

Irena Fuchsová

To tedy nechci. Jsou trapný...

... řekla dívka v autobuse, když jsem si k ní přisedla a zeptala se, jestli nechce, aby si k ní sedl některý ze tří kluků, kteří se po ní otáčeli ze sedadel o kus dál. Pohrdavě se usmála. „To tedy nechci. Jsou trapný...“

18.4.2024 v 0:41 | Karma: 25,74 | Přečteno: 1015x | Diskuse| Společnost

Irena Fuchsová

Setkání v metru

Byla jsem -náctiletá, když jsem se dočetla, že každý máme na světě své dvojče. Někoho, kdo je jako my. Někoho, o kom budeme na první pohled vědět, že je to on. S kým si budeme rozumět beze slov. Pokud se potkáme. A my se potkali.

1.4.2024 v 22:42 | Karma: 25,77 | Přečteno: 641x | Diskuse| Společnost

Irena Fuchsová

Můj život s Kukurou

V květnu 2011 se měla začít v Činoherním klubu zkoušet hra Kukura, ve které Juraj bilancuje svůj život. Těšila jsem se, protože ji napsal Martin Čičvák, který ji měl i režírovat. Jsem v ČK jedna nápověda, napovídat tedy budu já.

26.3.2024 v 15:33 | Karma: 40,06 | Přečteno: 4339x | Diskuse| Společnost

Irena Fuchsová

Kolínské ráno s kanalizací

Když jsem dneska nastoupila na Zálabí do autobusu, kterým jezdím na nádraží, netušila jsem, co mě čeká. Autobus se rozjel a já vzápětí zaregistrovala, že vzadu telefonuje "kanalizace". Nebyla to žena. Byla to kanalizace.

15.3.2024 v 23:12 | Karma: 30,23 | Přečteno: 985x | Diskuse| Společnost

Irena Fuchsová

Emília Vášáryová a Petr Nárožný

Pokaždé, když vidím v televizi Emílii Vášáryovou, vzpomenu si, jak jsme na podzim v roce 2000 zkoušeli v Činoherním klubu hru, Návrat do pouště, kde paní Milka, jak jsme jí všichni říkali, hrála sestru Petra Nárožného.

23.2.2024 v 23:22 | Karma: 38,67 | Přečteno: 4345x | Diskuse| Společnost

Irena Fuchsová

Konec únorové tečky

Můj předcházející blog, Vánoční dárek s únorovou tečkou, má ještě jednu tečku. Dost lidí se mě ptalo, jak to s Karlou, která mi dala před Vánoci "dárek" s datem spotřeby do července 2005, dopadlo. Jak? Před týdnem mi zavolala.

21.2.2024 v 0:16 | Karma: 24,17 | Přečteno: 891x | Diskuse| Společnost

Irena Fuchsová

Vánoční dárek s únorovou tečkou

Možná to znáte. Někdo vás nepříjemně překvapí a ne jednou, a vy se s ním furt scházíte, sice ne často a maximálně na kafe, ale scházíte, jako byste čekali, až se stane něco, co tenhle podivný vztah ukončí.

10.2.2024 v 23:51 | Karma: 25,59 | Přečteno: 807x | Diskuse| Společnost

Irena Fuchsová

Znají ho všichni herci a všechny herečky...

... nemusím nikoho z herců jmenovat, protože ho znají fakt všichni! Poznali ho v různých podobách, v různých situacích, ale nejde o to, jak a kde ho poznali, protože i když herci a herečky nejsou stejní, hlad je stejný u každého.

28.1.2024 v 21:45 | Karma: 26,48 | Přečteno: 1026x | Diskuse| Společnost

Irena Fuchsová

Chci být úspěšný! Bohatý! Známý!

Seděla jsem ve vagoně, který měl velkoprostorové uspořádání. V takovém vagonu nejsou kupé, ale sedadla za sebou, nebo proti sobě. Když se přes uličku ozvala tahle hláška, prostě jsem se tam musela podívat!

13.1.2024 v 23:05 | Karma: 30,91 | Přečteno: 1093x | Diskuse| Společnost

Irena Fuchsová

A cos po čtyřiceti letech čekala?! Že to uklidím?!

Řekla bych, že chlapi se zastavují na ulici s kamarády víc než ženy. Ale když se sejdou tři ženské a jedné z nich se náhodou podaří nahodit téma, které zajímá i ostatní, kam se na ně chlapi hrabou!

17.12.2023 v 23:05 | Karma: 29,04 | Přečteno: 1108x | Diskuse| Společnost

Irena Fuchsová

Když nemůžeš, tak přidej!

Nevím, kde se to ve mně bere. Přijedu z Činoherního klubu do Kolína, nakoupím, sotva lezu, táhnu domů těžkou tašku přes starý most na Zálabí a pak potkám smutného kamaráda a musím se s ním zastavit a zeptat se ho, co mu je...

27.11.2023 v 22:28 | Karma: 26,48 | Přečteno: 795x | Diskuse| Společnost

Irena Fuchsová

Jak po mně moji mrtví hází šišky

Když jdu na kolínský hřbitov, jdu domů. Jako malá jsem měla pocit, že kolem sebe slyším hlasy, mluvilo na mě víc lidí, jeden přes druhého. Teď už sice moji mrtví nejsou tak sdílní, ale občas zakopnu nebo na mě hodí šišku...

12.11.2023 v 17:51 | Karma: 26,12 | Přečteno: 628x | Diskuse| Společnost

Irena Fuchsová

Když se některé mobily hárají...

... zcela logicky se jimi jejich majitelky stávají maximálně posedlé a nejraději by se od nich na vteřinu nehnuly! Nezajímá je nic jiného, než hárající mobil, stejně jako chudáka psa nezajímá nic jiného než fena, která se hárá.

26.10.2023 v 13:18 | Karma: 25,88 | Přečteno: 628x | Diskuse| Společnost

Irena Fuchsová

Jak si useknout ruku

Není těžké si ji useknout. Je to rozhodnutí v setině vteřiny, ve které pochopíte, že už nemůžete udělat nic jiného, než seknout! Samozřejmě, když si ji useknete, trvá minimálně rok, než se z toho vzpamatujete, ale stojí to za to.

16.10.2023 v 22:03 | Karma: 26,88 | Přečteno: 879x | Diskuse| Společnost

Irena Fuchsová

Co všechno nesmíte

Nesmíte mít svatbu v květnu, protože nevěsta v létě umře. Nesmíte stříhat nehty miminku! Rok mu je okusujte a až po roce stříhejte! A nesmíte chodit s miminkem na hřbitov! Nechoďte tam, dokud mu nebude rok!

9.10.2023 v 21:40 | Karma: 36,05 | Přečteno: 4514x | Diskuse| Společnost

Irena Fuchsová

Eva Audolenská

Eva. Moje velká kamarádka, o třináct let starší. Obě kolíňačky. Obě divadelnice. Bydlely jsme kousek od sebe. Já bydlela vedle spořitelny z jedné strany, a Eva vedle spořitelny ze strany druhé. Věděly jsme o sobě všechno. Všechno.

4.10.2023 v 15:35 | Karma: 28,92 | Přečteno: 836x | Diskuse| Společnost

Irena Fuchsová

Letí Šíp Kolínem a poklepávači kladívky

Někdy se to tak hezky sejde. Ráno písnička v rádiu a večer reportáž v televizi a mám blog! Aha, to je za odměnu, napadlo mě. Dneska jsem totiž byla mimoděk laskavá, ale až teď večer mi došlo, že jsem asi dotyčným udělala radost...

18.9.2023 v 22:02 | Karma: 25,85 | Přečteno: 748x | Diskuse| Společnost

Irena Fuchsová

Chlap zůstane chlapem i na vozejku...

...což jsem si připomněla koncem týdne v metru, když jsem z Hlaváku jela k Muzeu, odkud to mám do Činoheráku co by dup, a večer, když jsem jela z dlouhé zkoušky do Kolína, jsem si uvědomila, že blb zůstane blbem i ve vlaku.

2.9.2023 v 22:13 | Karma: 37,36 | Přečteno: 3390x | Diskuse| Společnost

Irena Fuchsová

Absťák po divadle

Jsou divadelní prázdniny, které mám každé léto od roku 1968, tak se nedivím, že mám po divadle absťák a čtu si divadelní vejšplechty z Činoherního klubu, kde jsem od roku 1994. A objevila jsem doslova poklady!

13.8.2023 v 21:50 | Karma: 23,25 | Přečteno: 587x | Diskuse| Společnost

Irena Fuchsová

Smíšená manželství nedělají dobrotu

Tohle mi řekla během povídání o všem možném, dcera mé kamarádky. Je rozvedená a pět let žije se svojí přítelkyní. Dá se tedy předpokládat, že ví, o čem mluví. A když jsem o tom později přemýšlela, musela jsem jí dát za pravdu.

30.7.2023 v 21:51 | Karma: 37,21 | Přečteno: 11194x | Diskuse| Společnost
  • Počet článků 747
  • Celková karma 29,59
  • Průměrná čtenost 2342x
Stařenka (1950), která ráda relaxuje na facebooku. Matka (Filip a Rita). Babička (František). Manželka (pan Fuchs). Spisovatelka (33 vydaných knih: http://www.kdyz.cz/vydane-knihy). Členka Obce spisovatelů a Herecké asociace. Moderátorka (ČRo Pardubice: nedělní pořad, Když vypráví nápověda). Fotografka (Kamil Panasonic Fuchs). Publicistka: ONA DNES, VLASTA, PŘEKVAPENÍ. Dětská obrna od roku 1954 (www.polio.cz). Nápověda (Činoherní klub 1994 - stále). Blogerka - v anketě Bloger roku 2019 získala Cenu redakce. Fotografie je od Kamila Fuchse, který je také na facebooku.