Tuto velice čtivou knihu napsal Vilém Čermák.
http://www.cbdb.cz/kniha-105302-muz-proti-okupaci-muz-proti-okupaci
V pondělí 12. září 2016 se v Kolíně uskutečnil 13. pietní akt k uctění památky tohoto protifašistického bojovníka. Akci každoročně pořádá Společnost Václava Morávka, město Kolín, obec Lošany a Armáda ČR.
https://www.facebook.com/Spole%C4%8Dnost-V%C3%A1clava-Mor%C3%A1vka-zs-1638659593064255/
Akce je Společností Václava Morávka vždy naplánovaná na začátek září, na všední den, protože v sobotu nebo v neděli by do Kolína určitě nepřijel místopředseda Senátu Parlamentu ČR Přemysl Sobotka, místopředseda vlády ČR Pavel Bělohrádek, senátoři, poslanci, vysocí představitelé naší armády a další a další hosté.
Pořádá se na jedné z hlavních ulic Kolína, v ulici Kutnohorská, u pamětní desky Václava Morávka na budově Obchodní akademie. Během akce je tato ulice skoro na hodinu uzavřená.
Každý rok mají řidiči s tímto uzavřením problém. Letos to měli horší o uzávěrku silnice na Novou Ves, kde se opravuje most. A tak se stalo, že Václav Morávek v pondělí, v odpoledních hodinách, kdy je ve městě největší provoz, paralyzoval Kolín.
Stovky řidičů stálo v kolonách od "starého" mostu k mostu "novému", stáli v přilehlých ulicích, dlouhý had aut se točil kolem nádraží a řidiči popojížděli od ničeho nikam - protože nebylo kam jet.
Přitom by se dalo vše vyřešit velice jednoduše. Sto metrů od budovy Obchodní akademie je Městské divadlo, které by rádo otevřelo v teplých zářijových dnech, svou chladivou náruč všem, kteří přišli uctít památku Václava Morávka, dalo by k dispozici celé hlediště cca se šesti stovkami míst, jeviště, kde by mohla celá ceremonie proběhnout, včetně například, i čtených ukázek z knihy Viléma Čermáka, "Muž proti okupaci".
Je pravda, že by uvnitř divadla nebyla vidět politická sešlost, která přijela z Prahy, ale o tu přece v tomto případě nejde. Jde o statečného protifašistického bojovníka a kolínského rodáka, Václava Morávka.
To, o čem tady píšu, není problém Kolína a Společnosti Václava Morávka, která celý ceremoniál naplánovala. Na mnoha místech naší republiky se setkáváme s určitou arogancí moci, kdy se oslavuje někdo nebo něco způsobem, který ignoruje běžného občana a zasahuje negativně do jeho života.
Vše se dělá tak, aby bylo co nejvíce vidět, KDO důležitý na akci přijel. Připomíná mi to "slavné" křty knih. Kniha, která se křtí, není důležitá. Hlavně, že jsou na fotografiích, které vyjdou v novinách, známí kmotři a kmotřičky a co nejvíce celebrit...
Před deseti lety jsem byla požádána Pavlem Pobříslem ze Společností Václava Morávka, jestli bych si nepřečetla rukopis knihy, "Muž proti okupaci" a popřípadě tam něco neopravila.
Zhrozila jsem se. Já, autorka "béčkových" knih, kterou kritici ignorují? Odmítla jsem. Přemlouval mě tak dlouho, až jsem nakonec souhlasila, i když jsem dost dobře nechápala, v čem bude moje pomoc spočívat. Ale bála jsem se zbytečně. O co půjde, jsem pochopila hned na první stránce.
A tak začala moje několikatýdenní úzká spolupráce s Vilémem Čermákem, který mi řekl, že je šťastný, že to čte někdo normální - že on už po pěti letech práce na rukopisu nemá od textu odstup. A tak jsme na některých místech věty polidšťovali, měnili jsme slovosled, nahrazovali jsme neznámá slova slovy, která znají všichni a upřesňovali jsme místa, která by pro čtenáře nebyla srozumitelná.
Byla to krásná práce i proto, že jsem tehdy rukopis přečetla opravdu slovo od slova a Václava Morávka jsem si zamilovala. A myslím si, že by se tenhle chlap, kdyby mohl, omluvil všem řidičům, kterým znepříjemnil pondělní kolínské odpoledne a pak by si zazpíval píseň Karla Kryla...
http://www.lyricon.net/texty-pisni/karel-kryl/to-nejlepsi/pisen-neznameho-vojina