Koloušek nebo srneček

Určitě mnoho z vás ví, jaký je rozdíl mezi kolouškem a srnečkem. Já ne. Nikdy jsem se s tím nesetkala a do dnešního rána jsem žila v domnění, že koloušek = srneček. A stejně na tom byl i pan Fuchs.

Včera před večerem na mě pan Fuchs zavolal do chalupy.

"Vem si foťák! Máme tady kolouška!"

Měl pravdu. Vedle kompostu se točil do kolečka malý koloušek. Bylo to divné. Čekala bych, že pláchne, hned jak nás ucítí a on se točí do kolečka, pětkrát, desetkrát, furt!

"Není mu něco," zeptala jsem se pana Fuchse a ani jsem neměla chuť si ho fotit, ale když si ten prcek za chvíli do sešlapané trávy lehl, oddychla jsem si. Bylo nám oběma jasné, že dělal to, co dělával i náš sedmnáctiletý pes, když byl mladší. Ušlapával si místo na odpočinek.

Večer se koloušek pustil do trávy a pak se vydal na posekanou louku s hromadami sena a do jedné z nich se uvelebil. Asi za hodinu jsem tím směrem koukala a uviděla jsem srnku. Oddychla jsem si podruhé. Máma si ho našla! Jenomže v tu chvíli někde v polích zaštěkal pes, srnka se ladně vznesla a dlouhým skokem se schovala na louce.

Ráno byl ten prcek pořád v seně. Šli jsme k němu tak na pět metrů, zjistit, jestli třeba není poraněný. Ležel nehnutě, i když nás musel vidět, slyšet i cítit, ale nezdálo se, že mu něco je.

Potřebovali jsme odjet, tak jsem zavolala do Záchranné stanice v Poděbradech.

Příjemnému mužskému hlasu jsem řekla, odkud volám a oni že nám jsou nejblíž a pak jsem řekla důvod volání.

"Máme na chalupě kolouška." 

"Máte tam srnečka, ne kolouška," odpověděl příjemný hlas a já přitakala.

"Tak srnečka..." Ale nedalo mi to. "A jaký je rozdíl mezi srnečkem a kolouškem?"

"Otec kolouška je jelen a otec srnečka je srnec."

"A když je takhle malý? Jak se to pozná?"

"Koloušek je mohutnější."

"Ale..." Příjemný mužský hlas mě přerušil.

"Tam u vás jeleni nejsou."

Dobře, dobře, řekla jsem si v duchu. Tak máme na chalupě srnečka. Nebudu se s tebou hádat!

Když jsem mu řekla, co jsme vypozorovali, souhlasil s tím, že si včera ušlapával místo k lehnutí, proto se točil, a vysvětlil mi, proč si nás nevšímal.

"Když vycítí nebezpečí, přestanou se hýbat. Nereagují. Myslí si, když se nehýbají, že nejsou vidět."

"Máme mu dát vodu?"

"Ne! Je zvyklý na mléko od mámy. Nic mu nedávejte a nechoďte k němu."

Tak jsem poděkovala a šla jsem panu Fuchsovi říct, že máme na louce, v kupce sena, srnečka...   

P. S. Ode dneška budu každému, koho potkám, dávat testovací otázku:

Víš, jaký je rozdíl mezi kolouškem a srnečkem?