Tak aspoň nahoře bez...

V lázních se hodně smějeme, nejenom proto, že smích léčí. Všem se nám líbí pospolitost, která při našem společném smíchu vzniká. Smějeme se všichni. Mladí, staří, více či méně postižení, vozíčkáři i ti po běžných operacích.

Dneska jsme se scházeli na chodbě před bazénem na společné cvičení, povídali si, smáli se.

Pět minut před procedurou vyšla naše slovenská cvičitelka a začala nám dávat razítka do našich lázeňských karet s procedurami.

S každým prohodila pár slov a poděkovala, že jsme jí podali kartu. Mluvila slovensky a já si tu její krásnou slovenštinu užívala a říkala jsem si, jak je dobře, že je teď mezi personálem víc Slováků a Slovenek, než bylo před dvěma lety...

"Klidně mluvte slovensky," řekl jeden pacient, který si o sobě myslí, že je vtipný. Sestřička se usmála.

"Vždyť přece mluvím slovensky."

"Já jsem se totiž ještě narodil jako Čechoslovák," pokračoval Ten, který si myslí, že je vtipný. "Mně slovenština nevadí."

Nikdo, kromě něho, se nezasmál, sestřička dál dávala razítka do karet a Ten, který si myslí, že je vtipný, pokračoval.

"Mohla byste nás dneska cvičit na nudy." Opět nikdo nezareagoval.

"Já bych šel hned na nudy. Klidně si nevemu plavky."

"To je váš problém," odpověděla mu sestřička a myslím, že jsme všichni v jejim hlase pocítili lehkou podrážděnost.

"Tak byste nás aspoň mohla cvičit nahoře bez," řekl Ten, který si myslí, že je vtipný.

"Na to zapomeňte," odsekla mu sestřička a v tu chvíli se ozval Ten, o kterém jsem si myslela, že není tak blbý.

"Měla byste to pro něj udělat," postavil se na stranu Toho, který si myslí, že je vtipný.

"A proč bych to dělala," odpověděla slovenská sestřička a bylo vidět, jak nedočkavě vyhlíží posledního pacienta, aby mu dala do karty razítko a pustila nás do šaten, odkud pomalu vycházela parta, co cvičila před námi. Přání se jí splnilo, opozdilec dorazil, dala mu razítko, odemkla prázdné šatny a muži i ženy z naší skupiny, do nich napochodovali.

Měla jsem na sebe obrovský vztek za to, že jsem mlčela. Že jsme všichni mlčeli a nechali jsme Toho, který si myslí, že je vtipný i Toho, o kterém jsem si myslela, že není tak blbý, tu mladou slovenskou sestřičku primitivně urážet.

A pak mě napadlo, co řeknu příště - a ono takové příště určitě někdy bude, když ne letos, tak za rok nebo za dva.

Až zase někdo řekne, měla byste to pro něj udělat, řeknu mu, proč by to pro něj dělala sestřička? Řekněte své ženě, až za vámi přijede na návštěvu, ať se tady před mladým, do půl těla svlékne!