Bluesová sedmdesátka
Kšandám předcházel prosincový pohřeb mého kamaráda. Znali jsme se od mých sedmnácti, on maloval, já psala, a tak jsme spolu asi dva měsíce bohémsky souzněli.
Například na jaře v roce 1968 jsme si řekli, že navštívíme v jednom dni všechny kolínské hospody a všude si něco dáme. Sice jsme to nezvládli, ale rádi jsme na tenhle den dalších padesát let vzpomínali.
Už tehdy byl věčně bez peněz. Nevadilo mi to. Dělila jsem se s ním o dýško, které jsem dostávala jako uvaděčka v divadle. I když jsme spolu nic neměli, všichni si to mysleli, což se mi nelíbilo, tak jsem mu jednou dala na stůl hrst korun z minulého večera a pak jsem mu řekla, že se rozejdeme. Přikývl, nekomentoval to, řekl ahoj, a odešel.
Ani jsem nestačila být smutná, protože se vzápětí vrátil, vyzobal ze stolu všechny koruny, které jsem tam dala před naším rozchodem, řekl podruhé ahoj, a odešel definitivně.
Přáteli jsme ale zůstali. Pořád byl bez peněz, pořád si půjčoval a nejenom ode mě, někdy vrátil, někdy ne. Když jsem mu půjčila pět, deset korun, věděla jsem, že je už neuvidím, a tak jsem byla radši, když si řekl o stovku, protože dokud mi ji nevrátil, další peníze jsem mu nepůjčila a on to dobře věděl.
Před rokem jsme se potkali na náměstí a protože to bylo v období, kdy mi dlužil stovku, neměla jsem proč být ostražitá, a když se mě zeptal, co teď píšu, moje náruč se rozechvěle rozevřela.
Nadšeně jsem mu popsala základní děj, ale jemu to nestačilo! Ptal se dál! Kdy píšu nejradši! Jestli mám pořád pracovnu u kostela! Kolik knih mi už vyšlo, a kdy mi vyjde další! A že si ji bude muset koupit, a já už už chtěla říct, až vyjde, dám ti ji, ale on mě předběhl a řekl si o stovku.
Zarazila jsem se a v hlavě se mi začaly předbíhat myšlenky, strkaly do sebe a handrkovaly se.
Ještě nikdy se mě nezeptal, co píšu! - Ale taky ti nevrátil stovku!
On mi ji vrátí! - Chceš mu dát knihu a on si řekne o stovku, i když ti stovku dluží a dobře to ví!
Ano, ale poprvé se mnou mluvil takhle dlouho o mém psaní! Bylo to souznění jako před padesáti lety! - Ty tomu říkáš souznění? Tak to jo. Dej mu stovku! Dej. Půjde si koupit rum a než projde park, bude ho mít v sobě!
Celých dvacet minut se zajímal o to, co píšu a kdy mi vyjde další kniha! - Ale on ti to přece všechno říkal jenom proto, že si chtěl říct o stovku!
Ano, ale...
… Tu stovku jsem mu půjčila. Co naděláte? Byl takový na jaře v šedesátém osmém a zůstal stejný celý život.
Jak vlastně budou lidé vzpomínat na mě, až přijdou na můj pohřeb, napadlo mě, když na jeho prosincovém pohřbu zaznělo blues. Nijak, odpověděla jsem si. Jejich ubrečené vzpomínky rozpráším na prach svým projevem, který se ozve z reproduktorů! Je pravda, že ho zatím připravený nemám, protože je čas...
… A tehdy jsem si poprvé uvědomila, že mi v roce 2020 bude sedmdesát.
Napadlo mě, že bych si ten projev měla už pomalu připravit, ale pak se ve mně něco vzpříčilo a já se rozhodla, že své sedmdesáté narozeniny za prvé nebudu slavit a za druhé jim půjdu naproti v červených kšandách! A víte proč?
Až umřu, bude se po Kolíně říkat, hele, víš, že umřela Fuchsová? Určitě jsi ji znal! Taková prdlá baba, co furt nosila červený kšandy!
Tento fejeton vyšel 2. března 2020 v Magazínu ONA DNES
Irena Fuchsová
To tedy nechci. Jsou trapný...
... řekla dívka v autobuse, když jsem si k ní přisedla a zeptala se, jestli nechce, aby si k ní sedl některý ze tří kluků, kteří se po ní otáčeli ze sedadel o kus dál. Pohrdavě se usmála. „To tedy nechci. Jsou trapný...“
Irena Fuchsová
Setkání v metru
Byla jsem -náctiletá, když jsem se dočetla, že každý máme na světě své dvojče. Někoho, kdo je jako my. Někoho, o kom budeme na první pohled vědět, že je to on. S kým si budeme rozumět beze slov. Pokud se potkáme. A my se potkali.
Irena Fuchsová
Můj život s Kukurou
V květnu 2011 se měla začít v Činoherním klubu zkoušet hra Kukura, ve které Juraj bilancuje svůj život. Těšila jsem se, protože ji napsal Martin Čičvák, který ji měl i režírovat. Jsem v ČK jedna nápověda, napovídat tedy budu já.
Irena Fuchsová
Kolínské ráno s kanalizací
Když jsem dneska nastoupila na Zálabí do autobusu, kterým jezdím na nádraží, netušila jsem, co mě čeká. Autobus se rozjel a já vzápětí zaregistrovala, že vzadu telefonuje "kanalizace". Nebyla to žena. Byla to kanalizace.
Irena Fuchsová
Emília Vášáryová a Petr Nárožný
Pokaždé, když vidím v televizi Emílii Vášáryovou, vzpomenu si, jak jsme na podzim v roce 2000 zkoušeli v Činoherním klubu hru, Návrat do pouště, kde paní Milka, jak jsme jí všichni říkali, hrála sestru Petra Nárožného.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Digitální stavební řízení od července bude, slíbil Bartoš. Provoz přirovnal k D1
Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš ve čtvrtek prohlásil, že digitální stavební řízení bude...
Deník Metro rozšiřuje regionální zpravodajství a zvyšuje náklad
Deník Metro z portfolia mediální skupiny MAFRA posiluje přítomnost v regionech a zároveň zvyšuje...
Spousta obětí střelby mohla být zachráněna, řekla matka Rakušanovi
Na jednání výboru pro bezpečnost Sněmovny kvůli snaze opozičního ANO zřídit vyšetřovací komisi k...
Podvody přesáhly pět milionů, žalobce viní pojišťováka i jeho otce lékaře
Z pojistných podvodů s celkovou škodou přesahující pět milionů korun obžaloval krajský státní...
- Počet článků 747
- Celková karma 29,90
- Průměrná čtenost 2342x
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
- Činoherní klub
- Moje rodné město
- Moje knihy
- 17.6.2005 Uvolněte se, prosím!
- Facebook mě už taky dostal...
- Pošta pre teba - 10.3.2012
- Beseda v Klimkovicích
- Moje webovky
- Fuchsová s cigaretou
- Kde vydávám
- Rozhovor na konci roku 2013
- Tady ráda brouzdám
- Návštěva v mé pracovně
- Moje e-knihy
- Fuchsová na růžovém slonu
- Moje první kniha pro děti
Co právě poslouchám
- Irenu Fuchsovou na ČRo
- Nový rok 2014 a spisovatelky
- Když Richard Gere (Bedřich Mašek) zpívá
- I. Fuchsová 3. dubna 2014
- Když vypráví nápověda