Neomlouvá mě, že jsem si nikdy nevšimla, že autor textu pod kresbami Václava Teichmanna bývá uvedený v závorce za textem. Je uvedený i u této kresby, jako (mk).
Že by Miroslav Korecký? Jeho Sobotní zápisník z Malé Strany mám ráda stejně jako kresby Václava Teichmanna. Ale v sobotu 27.2.2021 mě dost provokoval k napsání blogu, protože se zápisníkem táhla zlá nit, aspoň mně to tak připadalo, ale nakonec to blogem odnesl skicář nevinného Václava Teichmanna.
Tři týdny jsem hodně neklidná. A to je slabé slovo.
To, že je někdo, koho mám ráda a s kým jsem propojená, už tři týdny v kritickém stavu v nemocnici, určitě může za to, že mě teď něco provokuje víc než dřív. Že něco snáším hůř než dřív. Že něco jde mimo mě, i když by nemělo.
Ale za to, jak se cítím, může koronavir, ne lidi kolem mě. Došlo mi to dneska, když jsem se dozvěděla, že Václav Teichmann pod své kresby nikdy žádné texty nepíše.
Všechno zlé, je pro něco dobré.
Václavovi Teichmannovi se omlouvám ještě jednou. Je mi líto, že jsem ho díky své hlouposti zbytečně a negativně zviditelnila.
A ode dneška se budu hlídat, abych ani v nejmenším neublížila nikomu kolem sebe.
Stačí, že nám ubližuje koronavir.