Irko, ty seš úplně blbá!
Když ve svých padesáti letech ovdověla, přestěhoval ji můj táta zpátky do Kolína a bezdětná prateta Babeta si brzy našla v Kolíně milence Marka, který byl ženatý, a také přirozeně vplula do naší rodiny a stala se její součástí, k čemuž patřilo i to, že si mě a brášku Káju přitahovala svou holí za naše krčky k sobě, dovolila nám sedět na klíně a hrát si s balónky, jak říkala svým ňadrům a já si s nimi opravdu jako s balónky hrála.
S mojí babičkou spolu chvíli mluvily a chvíli se hádaly, až se jednou stalo, že Babeta přišla nečekaně za babičkou na návštěvu do jejího přízemního bytu v domě, kde jsme v prvním patře bydleli také, a našla ji sedět Markovi na klíně, což babička vysvětlovala tím, že ji slyšeli, jak jde a udělali to z legrace, a k tomu jsem se už nějak nachomejtla...
Pamatuju si, jak se Marek kolem mě prosmýkl a utíkal dlouhou chodbou ke dveřím na ulici, z bytu babičky se vyřítila Babeta a za ní babička, začaly se prát, přesunuly se do té dlouhé chodby a tam se praly dál, pozorovala jsem je pobaveně, protože jedna druhé chtěla rvát vlasy, ale nedařilo se jim k nim dostat.
Když se pomalu, ale za neustálého řevu, dostrkaly ke dveřím na ulici, přiběhla maminka s tátou, boj sester, když zjistily, že mají diváky, nabral na intenzitě, nakonec táta Babetu vystrčil na ulici a zabouchl dveře a maminka držela babičku, která vykřikovala, ať ji pustí, že tu kurvu zabije, a že za všechno může můj táta, protože tu kurvu přistěhoval z Prahy zpátky do Kolína a pak si všimla mě a začala ječet na mě.
"Opovaž se, s ní mluvit! Na ulici se jí vyhneš! Slyšíš?! A k ní už nikdy nepáchneš!"
"Chodím si k Babetě hrát s Plaváčkem," řekla jsem omluvně, protože Plaváčka, bakelitovou panenku, kterou měla Babeta posazenou na honosně ustlané posteli, a která měla každý týden nový, uháčkovaný obleček, jsem milovala.
"Já ti říkám, že k ní už nikdy nepáchneš," ječela babička a napřahovala se na mě, ale to už zasáhl táta, řekl, matko, pojďte k nám nahoru, nedělejte kravál po baráku a na Mášenku neřvěte!"
Když o tom teď přemýšlím, úplně jsem zapomněla, že se mě tehdy táta, který mi říkal Mášenko, takhle hezky zastal.
Uběhlo víc jak třicet let. Pětaosmdesátiletá Babeta přestala chodit a dostala se do domova důchodců mimo okres Kolín. Maminka s tetou za ní jezdily vlakem a my s panem Fuchsem a synem Filipem, na kolech.
"Irko, řekni jim, ať jdou na chodbu," kývla jednou Babeta na pana Fuchse a na Filipa. "Chci ti něco říct." Když odešli, naklonila se ke mně.
"Piš mi dopisy." Překvapilo mě to. Jezdili jsme za ní často, nikdy jsem jí nepsala, tak proč najednou...
"Ty chceš, abych ti psala dopisy?"
"Irko, nechtěj, abych si myslela, že seš jako tyhle baby," kývla pohrdavě na pokoj, kde s ní ležely tři staré dámy. "Říkám ti, piš mi dopisy! Chodí sem na pokoj údržbář. Včera jsem ho poprosila, ať mi přečte něco z novin. Sedl si vedle mě, přitiskl mi svoje stehno semhle," ukázala na svůj bok, "a četl. Irko, já cítila mrazení po celým těle! A horko! Celá jsem se třásla vzrušením! Bylo to nádherný! Piš mi každý týden dopisy a on mi je bude číst!"
Slíbila jsem, že jí budu psát každý týden dopis a Babeta spokojeně přikývla.
"Tak je už zavolej zpátky. Jak jste za mnou přijeli?"
"Na kolech."
"Aha. Myslela jsem, že autem. Dala bych vám na benzín."
Druhý den jsem napsala Babetě první dopis. Na stroji. Bylo to rychlejší a údržbáři se to bude líp číst. Poslala jsem ho, ale než jsem stačila poslat další, přišel mi pohled, na kterém bylo kostrbatým písmem napsáno:
"Irko, ty seš úplně blbá! A údržbář taky. Ty malý písmenka nepřečtu. Už mi nepiš!"
Nikdy jsem se od ní nedozvěděla, proč tehdy předčítání s údržbářem nedopadlo, jak si přála. Byla jsem těhotná, jezdit na kole jsem se bála, Babeta brzy na to odešla za svojí sestrou, se kterou se praly v dlouhé chodbě našeho domu a mně se narodila Rita...
Irena Fuchsová
To tedy nechci. Jsou trapný...
... řekla dívka v autobuse, když jsem si k ní přisedla a zeptala se, jestli nechce, aby si k ní sedl některý ze tří kluků, kteří se po ní otáčeli ze sedadel o kus dál. Pohrdavě se usmála. „To tedy nechci. Jsou trapný...“
Irena Fuchsová
Setkání v metru
Byla jsem -náctiletá, když jsem se dočetla, že každý máme na světě své dvojče. Někoho, kdo je jako my. Někoho, o kom budeme na první pohled vědět, že je to on. S kým si budeme rozumět beze slov. Pokud se potkáme. A my se potkali.
Irena Fuchsová
Můj život s Kukurou
V květnu 2011 se měla začít v Činoherním klubu zkoušet hra Kukura, ve které Juraj bilancuje svůj život. Těšila jsem se, protože ji napsal Martin Čičvák, který ji měl i režírovat. Jsem v ČK jedna nápověda, napovídat tedy budu já.
Irena Fuchsová
Kolínské ráno s kanalizací
Když jsem dneska nastoupila na Zálabí do autobusu, kterým jezdím na nádraží, netušila jsem, co mě čeká. Autobus se rozjel a já vzápětí zaregistrovala, že vzadu telefonuje "kanalizace". Nebyla to žena. Byla to kanalizace.
Irena Fuchsová
Emília Vášáryová a Petr Nárožný
Pokaždé, když vidím v televizi Emílii Vášáryovou, vzpomenu si, jak jsme na podzim v roce 2000 zkoušeli v Činoherním klubu hru, Návrat do pouště, kde paní Milka, jak jsme jí všichni říkali, hrála sestru Petra Nárožného.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Lesy chce předat mnichům bez soutěže. Smlouvu nachystal starosta předem
Premium Mohlo to být jedno z rozhodnutí, jakých města jako osmitisícové Milevsko udělají ročně stovky....
Stavební úřady se děsí novely, mluví o nejistotě a nabírají nové pracovníky
Stavební úřady napříč republikou se obávají reformy stavebního zákona. Kvůli nárůstu práce tak...
VIDEA TÝDNE: Potvrzený trest pro Feriho, živořící děti a Kobajašiho veleskok
Soud v Praze tento týden potvrdil exposlanci Dominiku Ferimu tříletý trest za znásilnění. Strážníci...
Prigožin se stal miláčkem ruských teenagerů, zaujal přesvědčením a vzdorem
Deset měsíců poté, co vedl ozbrojenou vzpouru proti ruskému armádnímu velení, a osm měsíců poté, co...
- Počet článků 747
- Celková karma 30,42
- Průměrná čtenost 2342x
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
- Činoherní klub
- Moje rodné město
- Moje knihy
- 17.6.2005 Uvolněte se, prosím!
- Facebook mě už taky dostal...
- Pošta pre teba - 10.3.2012
- Beseda v Klimkovicích
- Moje webovky
- Fuchsová s cigaretou
- Kde vydávám
- Rozhovor na konci roku 2013
- Tady ráda brouzdám
- Návštěva v mé pracovně
- Moje e-knihy
- Fuchsová na růžovém slonu
- Moje první kniha pro děti
Co právě poslouchám
- Irenu Fuchsovou na ČRo
- Nový rok 2014 a spisovatelky
- Když Richard Gere (Bedřich Mašek) zpívá
- I. Fuchsová 3. dubna 2014
- Když vypráví nápověda