Zlatá mládež
Přidala jsem do facebookové skupiny, Máme rádi Kolín, fotografii, na které byla klasická reklamní tabule u autobusové zastávky. Na tabuli, která je legální, placenou reklamní plochou, byla postava muže. Jeho tvář byla přelepená plakátkem studentů, pořádajících Kolínský majáles. Přiznám se, že se mi přelepení tváře tohoto muže, hrubě nelíbilo. Přišlo mi arogantní. A tak jsem k této fotografii přidala tento text:
Kolínští studenti asi nechodili na hodiny TSN (Tohle Se Nedělá). Jo, pardon, hodiny TSN v našem školství neexistují!
Protože máme demokracii, berte tento příspěvek jako reklamu kolínskému majálesu i jako reklamu pro Miroslava Coufala, vašeho poradce pro Kolín, dočasně zakrytého plakátem studentů, který zve na Kolínský majáles... My, dříve narození, víme, co znamená slovo "dočasně", že?
Jistá Terezka mi napsala:
Hezčí vyhrává, to platí prostě odjakživa.
Odpověděla jsem:
V tomto případě bych řekla, hloupější!
Terezka smečovala:
To, že někdo přelepil obličej nějakého pána poradce znamená, že je hloupej? Takovejch samolibejch plakátů jsou plná města. Nechápu, že Vám tolik leží v žaludku parta studentů, kteří chtějí dělat město zajímavějším místem.
Moje odpověď:
V žaludku mi neleží nic a nikdo, tedy ani parta studentů, která chce dělat město zajímavějším místem. Ale ty "samolibé plakáty", jak píšete, je zaplacená reklama. To by se mělo respektovat, nemyslíte? A to, že studenti nalepili svůj plakát přímo na tvář, považuju za samolibé. Mohli ten svůj plakát nalepit ke kraji cedule - ale i tak by to byl černý výlep, proti kterému město bojuje. Nesnáším aroganci. A tohle přelepení je hodně velká arogance.
Terezka byla v odpovědi chápavá:
Já samozřejmě rozumím i Vašemu názoru, ale presto si myslim, ze se nestalo nic tak hrozneho.
Moje odpověď:
Myslete si co chcete, Terezko, já to považuju za arogantnost. Nevyfotila bych to, kdyby plakát o majálesu byl v rohu. Ale jako bych slyšela ty studenty, kteří chtějí dělat město zajímavějším místem, jak si při tomto černém výlepu, říkají, ty vole, flákni mu to přes ten ksicht! Nebo se mýlím?
Přidal se k nám Martin:
V praxi souhlasím, nejsem zastáncem vandalismu jakéhokoliv druhu, ale je zcela zjevné, že ten plakátek tam byl umístěn záměrně s humorným úmyslem "nahradit hlavu". Dát plakátek někam do rohu, už je to jen zcela obyčejný vandalismus, kterému se člověk nemůže ani pousmát.
Nedalo mi to a odpověděla jsem:
Martine, a co byste říkal, kdyby vám studenti dali plakátek pěkně do středu předního skla auta, nebo na váš plot či dveře? Také byste to nazval "humorným úmyslem"?
Ani Terezce to nedalo:
A tak mu to "flákli přes ten ksicht"... no booože!
Přidala se Kateřina:
Ano, přesně to podobně komentuji jinde a studenty bych rozhodně nevedla směrem, že je to správné!
A Martin se ještě jednou vyjádřil:
Jelikož zřejmě nečtete pořádně příspěvky, paní Fuchsová, tak ještě jednou zopakuji, že nejsem zastáncem vandalismu. Jen jsem reagoval na to, proč ten plakátek nejspíš nalepili rovnou na hlavu - tam byl ten záměr zřejmý.
Pavel se vrátil k úvodu mého příspěvku:
Jednotkou dočasnosti je jeden furt. Tato "měrná jednotka" prý vznikla po okupaci vojsky spřátelených armád v roce 1968. Neboť ty zde byly umístěny "dočasně", ale de facto furt. Až sametová revoluce je vyhnala.
Přidala se k nám Šárka:
A v našem školství se žákům říká, co se dělá nedělá, ale mnohdy nám to rodičovstvo hatí....To, které by mělo posílat do škol už potomky vychované, tudíž by hodiny TSN nebyly nutné.
A nechyběla ani Zuzanka:
Házíte to moc do jednoho pytle. V našem školství můžete říkat co se dělá a nedělá a vůbec vám to nemusí hatit rodičovstvo. Ono stačí, když se podíváte třebáááá .... na politiky?
A opět se objevilaTerezka, která debatu začala:
To je takovej problém plakátek strhnout? Nechápu, co tady z toho děláte kovbojku.
Do debaty se přidala Martina:
Není to správné, ale je v tom trochu nadsázky. Každý dělá chyby a v mládí obzvláště. Já si myslím, že hodně lidí se v minulosti dopustilo mnohem větších chyb.
Hana mě pasovala na suchara:
Je to typická vtipná studentská "rebelie". A kdo se tomu neumí zasmát, je suchar.
A stará známá Terezka, Haně přitakala:
Spíš se nějak nemohu rozhodnout, který z těch dvou obličejů sluší panu poradci víc.
P. S.
Neprožívám diskuse k různým facebookovým příspěvkům včetně těch mých, ani na ně většinou nereaguju, ale tahle diskuse ve mně zanechala podivnou pachuť...
Protože jsem se pokoušela dát sem fotografii, kvůli které se toto vše "přihodilo" a nepovedlo se mi to, dávám odkaz na facebookovou skupinu, Máme rádi Kolín, kde tyto fotografie jsou: https://www.facebook.com/groups/1418030055114283/?fref=ts
Irena Fuchsová
To tedy nechci. Jsou trapný...
... řekla dívka v autobuse, když jsem si k ní přisedla a zeptala se, jestli nechce, aby si k ní sedl některý ze tří kluků, kteří se po ní otáčeli ze sedadel o kus dál. Pohrdavě se usmála. „To tedy nechci. Jsou trapný...“
Irena Fuchsová
Setkání v metru
Byla jsem -náctiletá, když jsem se dočetla, že každý máme na světě své dvojče. Někoho, kdo je jako my. Někoho, o kom budeme na první pohled vědět, že je to on. S kým si budeme rozumět beze slov. Pokud se potkáme. A my se potkali.
Irena Fuchsová
Můj život s Kukurou
V květnu 2011 se měla začít v Činoherním klubu zkoušet hra Kukura, ve které Juraj bilancuje svůj život. Těšila jsem se, protože ji napsal Martin Čičvák, který ji měl i režírovat. Jsem v ČK jedna nápověda, napovídat tedy budu já.
Irena Fuchsová
Kolínské ráno s kanalizací
Když jsem dneska nastoupila na Zálabí do autobusu, kterým jezdím na nádraží, netušila jsem, co mě čeká. Autobus se rozjel a já vzápětí zaregistrovala, že vzadu telefonuje "kanalizace". Nebyla to žena. Byla to kanalizace.
Irena Fuchsová
Emília Vášáryová a Petr Nárožný
Pokaždé, když vidím v televizi Emílii Vášáryovou, vzpomenu si, jak jsme na podzim v roce 2000 zkoušeli v Činoherním klubu hru, Návrat do pouště, kde paní Milka, jak jsme jí všichni říkali, hrála sestru Petra Nárožného.
Irena Fuchsová
Konec únorové tečky
Můj předcházející blog, Vánoční dárek s únorovou tečkou, má ještě jednu tečku. Dost lidí se mě ptalo, jak to s Karlou, která mi dala před Vánoci "dárek" s datem spotřeby do července 2005, dopadlo. Jak? Před týdnem mi zavolala.
Irena Fuchsová
Vánoční dárek s únorovou tečkou
Možná to znáte. Někdo vás nepříjemně překvapí a ne jednou, a vy se s ním furt scházíte, sice ne často a maximálně na kafe, ale scházíte, jako byste čekali, až se stane něco, co tenhle podivný vztah ukončí.
Irena Fuchsová
Znají ho všichni herci a všechny herečky...
... nemusím nikoho z herců jmenovat, protože ho znají fakt všichni! Poznali ho v různých podobách, v různých situacích, ale nejde o to, jak a kde ho poznali, protože i když herci a herečky nejsou stejní, hlad je stejný u každého.
Irena Fuchsová
Chci být úspěšný! Bohatý! Známý!
Seděla jsem ve vagoně, který měl velkoprostorové uspořádání. V takovém vagonu nejsou kupé, ale sedadla za sebou, nebo proti sobě. Když se přes uličku ozvala tahle hláška, prostě jsem se tam musela podívat!
Irena Fuchsová
A cos po čtyřiceti letech čekala?! Že to uklidím?!
Řekla bych, že chlapi se zastavují na ulici s kamarády víc než ženy. Ale když se sejdou tři ženské a jedné z nich se náhodou podaří nahodit téma, které zajímá i ostatní, kam se na ně chlapi hrabou!
Irena Fuchsová
Když nemůžeš, tak přidej!
Nevím, kde se to ve mně bere. Přijedu z Činoherního klubu do Kolína, nakoupím, sotva lezu, táhnu domů těžkou tašku přes starý most na Zálabí a pak potkám smutného kamaráda a musím se s ním zastavit a zeptat se ho, co mu je...
Irena Fuchsová
Jak po mně moji mrtví hází šišky
Když jdu na kolínský hřbitov, jdu domů. Jako malá jsem měla pocit, že kolem sebe slyším hlasy, mluvilo na mě víc lidí, jeden přes druhého. Teď už sice moji mrtví nejsou tak sdílní, ale občas zakopnu nebo na mě hodí šišku...
Irena Fuchsová
Když se některé mobily hárají...
... zcela logicky se jimi jejich majitelky stávají maximálně posedlé a nejraději by se od nich na vteřinu nehnuly! Nezajímá je nic jiného, než hárající mobil, stejně jako chudáka psa nezajímá nic jiného než fena, která se hárá.
Irena Fuchsová
Jak si useknout ruku
Není těžké si ji useknout. Je to rozhodnutí v setině vteřiny, ve které pochopíte, že už nemůžete udělat nic jiného, než seknout! Samozřejmě, když si ji useknete, trvá minimálně rok, než se z toho vzpamatujete, ale stojí to za to.
Irena Fuchsová
Co všechno nesmíte
Nesmíte mít svatbu v květnu, protože nevěsta v létě umře. Nesmíte stříhat nehty miminku! Rok mu je okusujte a až po roce stříhejte! A nesmíte chodit s miminkem na hřbitov! Nechoďte tam, dokud mu nebude rok!
Irena Fuchsová
Eva Audolenská
Eva. Moje velká kamarádka, o třináct let starší. Obě kolíňačky. Obě divadelnice. Bydlely jsme kousek od sebe. Já bydlela vedle spořitelny z jedné strany, a Eva vedle spořitelny ze strany druhé. Věděly jsme o sobě všechno. Všechno.
Irena Fuchsová
Letí Šíp Kolínem a poklepávači kladívky
Někdy se to tak hezky sejde. Ráno písnička v rádiu a večer reportáž v televizi a mám blog! Aha, to je za odměnu, napadlo mě. Dneska jsem totiž byla mimoděk laskavá, ale až teď večer mi došlo, že jsem asi dotyčným udělala radost...
Irena Fuchsová
Chlap zůstane chlapem i na vozejku...
...což jsem si připomněla koncem týdne v metru, když jsem z Hlaváku jela k Muzeu, odkud to mám do Činoheráku co by dup, a večer, když jsem jela z dlouhé zkoušky do Kolína, jsem si uvědomila, že blb zůstane blbem i ve vlaku.
Irena Fuchsová
Absťák po divadle
Jsou divadelní prázdniny, které mám každé léto od roku 1968, tak se nedivím, že mám po divadle absťák a čtu si divadelní vejšplechty z Činoherního klubu, kde jsem od roku 1994. A objevila jsem doslova poklady!
Irena Fuchsová
Smíšená manželství nedělají dobrotu
Tohle mi řekla během povídání o všem možném, dcera mé kamarádky. Je rozvedená a pět let žije se svojí přítelkyní. Dá se tedy předpokládat, že ví, o čem mluví. A když jsem o tom později přemýšlela, musela jsem jí dát za pravdu.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 747
- Celková karma 29,59
- Průměrná čtenost 2342x
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
- Činoherní klub
- Moje rodné město
- Moje knihy
- 17.6.2005 Uvolněte se, prosím!
- Facebook mě už taky dostal...
- Pošta pre teba - 10.3.2012
- Beseda v Klimkovicích
- Moje webovky
- Fuchsová s cigaretou
- Kde vydávám
- Rozhovor na konci roku 2013
- Tady ráda brouzdám
- Návštěva v mé pracovně
- Moje e-knihy
- Fuchsová na růžovém slonu
- Moje první kniha pro děti
Co právě poslouchám
- Irenu Fuchsovou na ČRo
- Nový rok 2014 a spisovatelky
- Když Richard Gere (Bedřich Mašek) zpívá
- I. Fuchsová 3. dubna 2014
- Když vypráví nápověda