Zabila jsem svých pět dětí
Moje o pět let starší sestra byla ve všem lepší než já. Nedivím se, že ji měli rodiče radši než mě. Co se mnou? Byla jsem ráda venku, hrála jsem si s kamarády na dvorku mezi domy, někdy jsme utekli i dál, ke starému domu, kam jsme nesměli, ale utíkali jsme tam čím dál víc, měli jsme tam svoje pokojíčky, hráli jsme si na domov, na rodiče, kteří nás, zlobivé děti, trestali…
Sestra se vdala už ve dvaceti a byla dokonalá manželka a maminka, v pětadvaceti už měla tři děti, zatímco mně bylo dvacet a měla jsem za sebou tři bouřlivé lásky, ani školu jsem kvůli nim nedodělala, střídala jsem zaměstnání, někde se mi líbilo víc někde míň, střídala jsem svoje lásky, pořád jsem hledala tu dokonalou, tu, kterou měla sestra, abych s ní konečně vytvořila stejně dokonalý domov, jaký uměla vytvořit sestra. Já vím, pomáhali jí moji rodiče i rodiče jejího stejně dokonalého manžela, mně nepomáhal nikdo, protože jsem se, podle nich, nepovedla, ale jenom já věděla, že mám na to, být stejně dokonalá jako sestra, akorát jsem k té dokonalosti zvolila složitější cestu…
První dítě se mi narodilo v pětadvaceti letech. Připadala jsem si, že jsem na startu svého života, na startu k mému cíli – mít šťastnou a dokonalou rodinu. Ale nešlo to tak rychle. Někde se to zadrhlo, láska, o které jsem si myslela, že bude do smrti, byla najednou pryč, začaly hádky… pryč, pryč od toho! Mám ještě čas začít jinde a začít lépe! Jednou se to přece musí povést…
Pak přišlo druhé dítě. S jinou láskou. Když ani ta nedopadla, bylo tak snadné, sebrat dvě děti a odejít. Pořád jsem ještě mohla začít znovu! Děti jsem milovala, dala bych za ně život, byly nádherné, byly dokonalé. Ano, moje děti byly dokonalé a já pro ně chtěla vytvořit dokonalý život.
I s třetím dítětem jsem si pořád ještě připadala jako na startu. Kdyby nic jiného, dohnala jsem svoji dokonalou sestru v počtu dětí. A moje děti byly krásné a hodné, a milovaly mě a já milovala je. Na děti jsem štěstí měla, na lásku ne. Ta se i teď rozpadla na tisíce kousků…
A pak jsem se zase zamilovala a přišlo čtvrté dítě. Nevadilo mi, že se mnou moje rodina přerušila styky, viděli jenom to, že mám každé dítě s jiným mužem, ale nechtěli vidět, jak nádherné děti mám, neviděli, jak jsou zdravé, nechtěli vidět, že péče, kterou jim dávám, je přinejmenším stejně dokonalá, jako byla péče, kterou dávala sestra svým dětem...
Moje rodina mi chyběla. Strašně mi chyběla. Já vím, měla jsem čtyři děti, ale děti k vytvoření rodiny nestačí. Byla jsem s nimi totiž už zase sama, protože otec čtvrtého dítěte ode mě odešel, stejně jako odešla naše láska. Nevadilo mi to. Ani on totiž nebyl dokonalý otec a dokonalý muž – nebyl. Prostě nebyl dokonalý.
Zůstala jsem se čtyřmi dětmi zase sama, ale říkala jsem si, mám ještě pár let na to, abych konečně začala budovat dokonalý domov. Dokonalý domov s dokonalými dětmi a s dokonalým manželem, jaký má moje dokonalá sestra…
Přišla nová láska a já strašně věřila, že tahle láska je moje poslední, věřila jsem, že je to konečně pravá láska. Ta dokonalá.
Když jsem čekala páté dítě, začala jsem cítit strašnou únavu. A k únavě přibyly pochybnosti, jestli jsem opravdu už konečně na tom správném startu, který mě dovede k cíli. Sice se mi zdálo, že jsem k cíli vyběhla a běžím, ale někde hluboko v duši jsem věděla, že se mýlím. Nevyběhla jsem. Všichni mě předběhli. Čekám na startu, diskvalifikovaná, bezmocná, sama…
Dva měsíce před porodem jsem už věděla, že jsem ani tenhle start nezvládla. Ale co jsem měla dělat? Odejít jsem nemohla. Čekala jsem páté dítě. A koupili jsme dům. Ano, chvílemi se mi zdálo, že teď už konečně začínám mít podmínky k tomu, abych vytvořila dokonalou rodinu, dokonalý domov, dokonalý vztah. Ale byly to jenom krátké chvíle, které mi nedávaly sílu. A láska, ta láska, kterou jsem pořád hledala, se už zase vytrácela.
Narodilo se mi páté dítě…
P. S.
Tento příběh je smýšlený. Přišel ke mně, když se stalo to, co se stalo...
A i přes tu hrůzu, která se stala, je ve mně pro tu ženu nesmírné pochopení. A zlost na lidi kolem ní, kteří jí nedokázali včas pomoct.
Irena Fuchsová
Včera jste mě mohli asi desetkrát zranit nebo i zabít
Silnice přes starý kolínský most je plná aut, tak chápu, že cyklisté a koloběžkáři používají chodník, i když správně mají použít silnici, na které je i „jejich“ značka v obou směrech. Chápu je, ale proč NIKDY nepoužijí zvonek?
Irena Fuchsová
To tedy nechci. Jsou trapný...
... řekla dívka v autobuse, když jsem si k ní přisedla a zeptala se, jestli nechce, aby si k ní sedl některý ze tří kluků, kteří se po ní otáčeli ze sedadel o kus dál. Pohrdavě se usmála. „To tedy nechci. Jsou trapný...“
Irena Fuchsová
Setkání v metru
Byla jsem -náctiletá, když jsem se dočetla, že každý máme na světě své dvojče. Někoho, kdo je jako my. Někoho, o kom budeme na první pohled vědět, že je to on. S kým si budeme rozumět beze slov. Pokud se potkáme. A my se potkali.
Irena Fuchsová
Můj život s Kukurou
V květnu 2011 se měla začít v Činoherním klubu zkoušet hra Kukura, ve které Juraj bilancuje svůj život. Těšila jsem se, protože ji napsal Martin Čičvák, který ji měl i režírovat. Jsem v ČK jedna nápověda, napovídat tedy budu já.
Irena Fuchsová
Kolínské ráno s kanalizací
Když jsem dneska nastoupila na Zálabí do autobusu, kterým jezdím na nádraží, netušila jsem, co mě čeká. Autobus se rozjel a já vzápětí zaregistrovala, že vzadu telefonuje "kanalizace". Nebyla to žena. Byla to kanalizace.
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Mexičtí narkos už nepašují peníze, platí si šmouly. Je to legální a bez rizika
Premium Vsaďte se, že nevíte, jak mexičtí narkos pašují peníze z Ameriky. Jistě, viděli jste v seriálech na...
Nová vlna podvodů. Vyluxovaným účtem to nekončí, přeprodávají se osobní data
Premium Kyberzločinu dlouhodobě přibývá, v Česku se s končící lhůtou pro daňová přiznání podvodníci...
Životní prostředí v Československu patřilo k nejhorším na světě, líčí vědec
Premium V roce 1989 se stal vůbec prvním ministrem životního prostředí. Profesor Bedřich Moldan patří mezi...
Auto za tahačem s tankem zastavilo. Už ale ne kamion, který osobák sešrotoval
Při nehodě tří aut zemřel na dálnici D1 mezi Bohumínem a Polskem jeden člověk, další dva jsou...
- Počet článků 748
- Celková karma 29,81
- Průměrná čtenost 2339x
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
- Činoherní klub
- Moje rodné město
- Moje knihy
- 17.6.2005 Uvolněte se, prosím!
- Facebook mě už taky dostal...
- Pošta pre teba - 10.3.2012
- Beseda v Klimkovicích
- Moje webovky
- Fuchsová s cigaretou
- Kde vydávám
- Rozhovor na konci roku 2013
- Tady ráda brouzdám
- Návštěva v mé pracovně
- Moje e-knihy
- Fuchsová na růžovém slonu
- Moje první kniha pro děti
Co právě poslouchám
- Irenu Fuchsovou na ČRo
- Nový rok 2014 a spisovatelky
- Když Richard Gere (Bedřich Mašek) zpívá
- I. Fuchsová 3. dubna 2014
- Když vypráví nápověda