Proměna babičky, kudla do zad knížeti a tři, před kterými smekám
Tu paní, které může být kolem osmdesátky, potkávám každý den v parku, když venčím našeho drsnosrstého jezevčíka Athose a ona venčí Aličku, bílou pudlí dámu. Usmějeme se na sebe, pozdravíme se, pozdravíme navzájem i své pejsky, pohovoříme o počasí, o tom, že jsme jediné, kdo má plné kapsy igelitových pytlíků, abychom mohly sbírat hovínka po našich psích kamarádech, a já mám pokaždé pocit, že si povídám s kouzelnou, pohádkovou babičkou.
Když jsme se potkaly dneska ráno, chyběl úsměv, nebyl ani pozdrav. Zbyla hněvem stažená tvář, kterou jsem nepoznávala.
"Co ste říkala tý hymně?!"
Okamžitě jsem dostala vztek.
"Tu ženskou, která začala zpívat, bych okamžitě vyrazila z týmu, protože..."
Přerušila mě.
"To je vostuda! To je hanba! Aby neuměl slova hymny?! Fuj!"
Bylo mi jasné, že proti její zlobě žádné argumenty nepomůžou, využila jsem toho, že mě Atík začal tahat ke stromu, řekla jsem nashledanou, a nechala jsem se od ní s úlevou odtáhnout...
Všichni víme, jak to s hymnou bylo. V sobotu jsme koukali s panem Fuchsem na televizi, fandili jsme Karlovi Schwarzenbergovi a jeho postup do druhého kola jsme s obrovskou radostí vítali. Pak měl svůj první projev a mluvil tak, jak to umí jenom on. Normálně. S úsměvem. S humorem. S nadhledem.
Když skončil, začala někde vzadu nějaká ženská zpívat hymnu. Jsem u divadla přes čtyřicet let a poznám, kdy něco není připravené, a ještě víc poznám, když něco není připravené a ještě k tomu je to úplně blbé a přesto se to prezentuje.
Můj pan prezident zareagoval na zpěv hymny okamžitě. Napřímil se, aby ji vyslechl v důstojném postoji, ale pak zjistil, že se od něho očekává i zpěv. A tak zpíval, s mikrofonem před sebou.
Držela jsem mu palce, aby tuhle prekérní situaci zvládl a on ji opravdu, s grácií sobě vlastní, zvládl.
Tuhle situaci připravila buď nějaká hysterická ženská z jeho týmu, která neudržela své emoce, neodhadla situaci, primitivně se zviditelnila svojí "kudlou do zad" a zasluhovala by okamžitě z týmu vyrazit. Nebo to byla nějaká, emocemi nabitá, herečka. Nebo to byla nasazená záškodnice, šikovně vyslaná do první linie s přesnými instrukcemi.
To je jedno mé poučení. A druhé je tady:
Okamžitě po radostném výsledku mě napadlo, koho doporučí volit svým voličům neúspěšní kandidáti. A budu si dobře pamatovat jejich reakce pro jakékoli volby příští.
Hned po vyhlášení výsledků prvního kola, vyjádřil svou podporu Karlu Schwarzenbergovi kandidát ODS, Přemysl Sobotka.
http://www.premyslsobotka.cz/index.php
Pane Sobotko, stoupl jste u mě obrovsky v ceně. Když jsem zhruba před třemi lety mluvila s jedním členem ODS o možném novém prezidentovi, zmínila jsem vás, a ten dotyčný přikývl, že se s vámi počítá. Nemůžete za pana Pekárka, jehož případ mám, jako kolíňačka, před sebou velmi živý. Nemůžete za jiné korupční causy, spojované s ODS. Prohrál jste, ale prohrál jste čestně.
K volbě Karla Schwarzenberga vyzvala i nejúspěšnější žena, Zuzana Roithová:
A na jeho stranu se možná přikloní i Táňa Fischerová:
http://www.tanafischerova.cz/zivotopis/
Tato žena, vzhledem k tomu, že vlastně neměla žádnou kampaň, uspěla velmi dobře.
Ti zbývající jsou ukřivdění, uražení, mlží. Nechápu to.
Kdyby na ČRo2 volili posluchači dva moderátory z devíti, a já mezi těmi devíti byla, protože moderuju nedělní pořad Dobré ráno, Česko!...
http://hledani.rozhlas.cz/?query=Irena+Fuchsov%C3%A1&navigation=&pattern=false
... a nedostala bych se do druhého kola, ale věděla bych, kdo postupuje, a jeden z postupujících moderátorů by byla Eva Kvasničková, kterou mám ráda, protože moderuje srdcem, okamžitě bych vyzvala posluchače, kteří volili mě, aby dali své hlasy Evě Kvasničkové.
http://www.in.cz/clanky/jine-osobnosti/eva-kvasnickova-je-jaka-je-mjb.htm
Proč to neudělali naši kandidáti na prezidenta? Vždyť je to tak jednoduché.
Irena Fuchsová
To tedy nechci. Jsou trapný...
... řekla dívka v autobuse, když jsem si k ní přisedla a zeptala se, jestli nechce, aby si k ní sedl některý ze tří kluků, kteří se po ní otáčeli ze sedadel o kus dál. Pohrdavě se usmála. „To tedy nechci. Jsou trapný...“
Irena Fuchsová
Setkání v metru
Byla jsem -náctiletá, když jsem se dočetla, že každý máme na světě své dvojče. Někoho, kdo je jako my. Někoho, o kom budeme na první pohled vědět, že je to on. S kým si budeme rozumět beze slov. Pokud se potkáme. A my se potkali.
Irena Fuchsová
Můj život s Kukurou
V květnu 2011 se měla začít v Činoherním klubu zkoušet hra Kukura, ve které Juraj bilancuje svůj život. Těšila jsem se, protože ji napsal Martin Čičvák, který ji měl i režírovat. Jsem v ČK jedna nápověda, napovídat tedy budu já.
Irena Fuchsová
Kolínské ráno s kanalizací
Když jsem dneska nastoupila na Zálabí do autobusu, kterým jezdím na nádraží, netušila jsem, co mě čeká. Autobus se rozjel a já vzápětí zaregistrovala, že vzadu telefonuje "kanalizace". Nebyla to žena. Byla to kanalizace.
Irena Fuchsová
Emília Vášáryová a Petr Nárožný
Pokaždé, když vidím v televizi Emílii Vášáryovou, vzpomenu si, jak jsme na podzim v roce 2000 zkoušeli v Činoherním klubu hru, Návrat do pouště, kde paní Milka, jak jsme jí všichni říkali, hrála sestru Petra Nárožného.
Irena Fuchsová
Konec únorové tečky
Můj předcházející blog, Vánoční dárek s únorovou tečkou, má ještě jednu tečku. Dost lidí se mě ptalo, jak to s Karlou, která mi dala před Vánoci "dárek" s datem spotřeby do července 2005, dopadlo. Jak? Před týdnem mi zavolala.
Irena Fuchsová
Vánoční dárek s únorovou tečkou
Možná to znáte. Někdo vás nepříjemně překvapí a ne jednou, a vy se s ním furt scházíte, sice ne často a maximálně na kafe, ale scházíte, jako byste čekali, až se stane něco, co tenhle podivný vztah ukončí.
Irena Fuchsová
Znají ho všichni herci a všechny herečky...
... nemusím nikoho z herců jmenovat, protože ho znají fakt všichni! Poznali ho v různých podobách, v různých situacích, ale nejde o to, jak a kde ho poznali, protože i když herci a herečky nejsou stejní, hlad je stejný u každého.
Irena Fuchsová
Chci být úspěšný! Bohatý! Známý!
Seděla jsem ve vagoně, který měl velkoprostorové uspořádání. V takovém vagonu nejsou kupé, ale sedadla za sebou, nebo proti sobě. Když se přes uličku ozvala tahle hláška, prostě jsem se tam musela podívat!
Irena Fuchsová
A cos po čtyřiceti letech čekala?! Že to uklidím?!
Řekla bych, že chlapi se zastavují na ulici s kamarády víc než ženy. Ale když se sejdou tři ženské a jedné z nich se náhodou podaří nahodit téma, které zajímá i ostatní, kam se na ně chlapi hrabou!
Irena Fuchsová
Když nemůžeš, tak přidej!
Nevím, kde se to ve mně bere. Přijedu z Činoherního klubu do Kolína, nakoupím, sotva lezu, táhnu domů těžkou tašku přes starý most na Zálabí a pak potkám smutného kamaráda a musím se s ním zastavit a zeptat se ho, co mu je...
Irena Fuchsová
Jak po mně moji mrtví hází šišky
Když jdu na kolínský hřbitov, jdu domů. Jako malá jsem měla pocit, že kolem sebe slyším hlasy, mluvilo na mě víc lidí, jeden přes druhého. Teď už sice moji mrtví nejsou tak sdílní, ale občas zakopnu nebo na mě hodí šišku...
Irena Fuchsová
Když se některé mobily hárají...
... zcela logicky se jimi jejich majitelky stávají maximálně posedlé a nejraději by se od nich na vteřinu nehnuly! Nezajímá je nic jiného, než hárající mobil, stejně jako chudáka psa nezajímá nic jiného než fena, která se hárá.
Irena Fuchsová
Jak si useknout ruku
Není těžké si ji useknout. Je to rozhodnutí v setině vteřiny, ve které pochopíte, že už nemůžete udělat nic jiného, než seknout! Samozřejmě, když si ji useknete, trvá minimálně rok, než se z toho vzpamatujete, ale stojí to za to.
Irena Fuchsová
Co všechno nesmíte
Nesmíte mít svatbu v květnu, protože nevěsta v létě umře. Nesmíte stříhat nehty miminku! Rok mu je okusujte a až po roce stříhejte! A nesmíte chodit s miminkem na hřbitov! Nechoďte tam, dokud mu nebude rok!
Irena Fuchsová
Eva Audolenská
Eva. Moje velká kamarádka, o třináct let starší. Obě kolíňačky. Obě divadelnice. Bydlely jsme kousek od sebe. Já bydlela vedle spořitelny z jedné strany, a Eva vedle spořitelny ze strany druhé. Věděly jsme o sobě všechno. Všechno.
Irena Fuchsová
Letí Šíp Kolínem a poklepávači kladívky
Někdy se to tak hezky sejde. Ráno písnička v rádiu a večer reportáž v televizi a mám blog! Aha, to je za odměnu, napadlo mě. Dneska jsem totiž byla mimoděk laskavá, ale až teď večer mi došlo, že jsem asi dotyčným udělala radost...
Irena Fuchsová
Chlap zůstane chlapem i na vozejku...
...což jsem si připomněla koncem týdne v metru, když jsem z Hlaváku jela k Muzeu, odkud to mám do Činoheráku co by dup, a večer, když jsem jela z dlouhé zkoušky do Kolína, jsem si uvědomila, že blb zůstane blbem i ve vlaku.
Irena Fuchsová
Absťák po divadle
Jsou divadelní prázdniny, které mám každé léto od roku 1968, tak se nedivím, že mám po divadle absťák a čtu si divadelní vejšplechty z Činoherního klubu, kde jsem od roku 1994. A objevila jsem doslova poklady!
Irena Fuchsová
Smíšená manželství nedělají dobrotu
Tohle mi řekla během povídání o všem možném, dcera mé kamarádky. Je rozvedená a pět let žije se svojí přítelkyní. Dá se tedy předpokládat, že ví, o čem mluví. A když jsem o tom později přemýšlela, musela jsem jí dát za pravdu.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 747
- Celková karma 29,38
- Průměrná čtenost 2342x
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
- Činoherní klub
- Moje rodné město
- Moje knihy
- 17.6.2005 Uvolněte se, prosím!
- Facebook mě už taky dostal...
- Pošta pre teba - 10.3.2012
- Beseda v Klimkovicích
- Moje webovky
- Fuchsová s cigaretou
- Kde vydávám
- Rozhovor na konci roku 2013
- Tady ráda brouzdám
- Návštěva v mé pracovně
- Moje e-knihy
- Fuchsová na růžovém slonu
- Moje první kniha pro děti
Co právě poslouchám
- Irenu Fuchsovou na ČRo
- Nový rok 2014 a spisovatelky
- Když Richard Gere (Bedřich Mašek) zpívá
- I. Fuchsová 3. dubna 2014
- Když vypráví nápověda