Tak co, už se stydíš?
Zarazila jsem se. Proč bych se měla stydět? Co se jídla týče – stydět se nemusím! Mrazák je plný zmrazené svíčkové, guláše, rajské, zmrazila jsem i pečené kuře a zapečené šunkofleky – které jsou, mimochodem, na zmrazení ideální – a na dnešek tam má navařené dokonce dva čerstvé chody, aby si, chudák, nemusel hned první den, co jsem pryč, rozmrazovat něco ze zásob...
"Proč bych se měla stydět,“ zeptala jsem se opatrně a hned jsem se to dozvěděla.
"Protože jsi tady mě a Atíka, nechala samotné."
Atík je náš čtrnáctiletý drsnosrstý jezevčík, který je na svá stará kolena, čím dál víc rozmazlenější.
Stála jsem s telefonem venku před recepcí, ale teď jsem pomalu zamířila ke dvěma prázdným lavičkám ve stínu. Tohle bude na dlouho. A bylo.
Když jsme se ráno doma rozloučili, zavolala jsem si taxi, protože jsem nechtěla, aby mě pan Fuchs vezl na nádraží.
"Zůstaň s Atíkem radši doma,“ řekla jsem mu. „Kdybys šel se mnou, měl by trauma. Myslel by si, že někam odjíždíme oba. Víš, jak mi včera kousal do kufru.“
Pan Fuchs souhlasil, z balkonu mi oba zamávali, já spokojeně nastoupila do taxi a vůbec mě nenapadlo, abych se styděla. Všechno jsme si přece řekli! Jsme spolu víc jak třicet pět let, a všechno jsme si řekli nejenom dneska ráno, před mým odjezdem do lázní, my si všechno řekli už dávno!
Nicméně, i když jsme se neviděli pouhé čtyři hodiny, pan Fuchs si chce povídat, a já vlastně také.
Začali jsme mluvit oba najednou, a když jsme si skočili do řeči potřetí, vzpomněla jsem si, jak jsme si před rokem volali do Turecka, kde jsem byla s dcerou, a abychom si neskákali do řeči, vymysleli jsme, píp. Když jsme dopověděli větu, řekli jsme, píp, a pokračoval ten druhý. Vůbec mi nevadilo, že si tehdy Rita klepala na čelo, protože naše píp, svůj účel plnilo.
"Vlak měl jen asi deset minut zpoždění. Píp,“ řekla jsem a slovo si vzal pan Fuchs.
"Nenašel jsem v mrazáku žádný knedlíky. Píp.“
"Ale jsou tam. Píp.“
"A kde? Píp.“
"V posledním šuplíku. Píp.“
Slyšela jsem štrachání, jak otevírá šuplík mrazáku.
"Knedlíky nevidím. Píp.“
"Dala jsem na ně housky. Píp.“
"Jojo. Jsou tady. I bramborové. Píp.“
A tak jsme chvíli spokojeně pípali a já pak řekla, ať mi dá k telefonu Atíka. Sotva jsem ho uslyšela funět do telefonu, spustila jsem.
"Myšičko moje, tak čo děláš, broučínku? Štejšká še ti po maminče, čo? No poď ke mně honem! Poď ke mně! No, poď ke mně!“ Úplně jsem Atíka viděla, jak se šťastně válí na zádech a vrní, s mobilem u hlavičky. Když začal štěkat, ozval se pan Fuchs.
"Už ho nech! Vybláznila jsi ho a teď tady lítá! Píp!“
"Ale je šťastnej, že mě slyšel. Píp.“ Odpověděla jsem já.
"Tak ahoj. Píp.“ Řekl pan Fuchs.
"Ahoj. Píp.“
Skončila jsem hovor, a když jsem mobil uklízela do kabelky, všimla jsem si pacienta na vedlejší lavičce, jak si mě pobaveně prohlíží...
No. Kdyby se mě teď pan Fuchs znovu zeptal, tak co, už se stydíš, řekla bych, ano, právě teď se trochu stydím.
Píp.
P. S.
Z lázní jsem už doma a tak vám mohu říct, jak naše "pípání" pokračovalo.
Celých 14 dní začínal pan Fuchs telefonické hovory již zmíněnou větou, tak co, už se stydíš?
Po čtrnácti dnech větu změnil a dalších čtrnáct dní, až do mého odjezdu, začínaly naše hovory jeho sarkastickým smíchem.
"Hahaha! Už se ti to krátí, co? Hahaha!"
Irena Fuchsová
To tedy nechci. Jsou trapný...
... řekla dívka v autobuse, když jsem si k ní přisedla a zeptala se, jestli nechce, aby si k ní sedl některý ze tří kluků, kteří se po ní otáčeli ze sedadel o kus dál. Pohrdavě se usmála. „To tedy nechci. Jsou trapný...“
Irena Fuchsová
Setkání v metru
Byla jsem -náctiletá, když jsem se dočetla, že každý máme na světě své dvojče. Někoho, kdo je jako my. Někoho, o kom budeme na první pohled vědět, že je to on. S kým si budeme rozumět beze slov. Pokud se potkáme. A my se potkali.
Irena Fuchsová
Můj život s Kukurou
V květnu 2011 se měla začít v Činoherním klubu zkoušet hra Kukura, ve které Juraj bilancuje svůj život. Těšila jsem se, protože ji napsal Martin Čičvák, který ji měl i režírovat. Jsem v ČK jedna nápověda, napovídat tedy budu já.
Irena Fuchsová
Kolínské ráno s kanalizací
Když jsem dneska nastoupila na Zálabí do autobusu, kterým jezdím na nádraží, netušila jsem, co mě čeká. Autobus se rozjel a já vzápětí zaregistrovala, že vzadu telefonuje "kanalizace". Nebyla to žena. Byla to kanalizace.
Irena Fuchsová
Emília Vášáryová a Petr Nárožný
Pokaždé, když vidím v televizi Emílii Vášáryovou, vzpomenu si, jak jsme na podzim v roce 2000 zkoušeli v Činoherním klubu hru, Návrat do pouště, kde paní Milka, jak jsme jí všichni říkali, hrála sestru Petra Nárožného.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
EU se od zemí jako Česko naučila hodně o Kremlu i Putinovi, řekla Leyenová
Díky hořkým zkušenostem, které mají země ze středu a východu Evropy se Sovětským svazem, se...
Zkusil unést hocha ze školky, vydával se za jeho matku. Mladík dostal rok vězení
Nejprve telefonicky a poté i osobně se čtyřiadvacetiletý muž snažil vynutit si vydání chlapce z...
Po havárii na koloběžce skončil v řece, bezvládného muže museli oživovat
Bezvládného muže vytahovali krátce po čtvrteční půlnoci policisté z řeky Svitavy v brněnských...
V bytě mám cizího muže, volal majitel strážníky. Vetřelce našli v posteli s pivem
Neznámý návštěvník se ve čtvrtek odpoledne objevil muži v bytě na českobudějovickém sídlišti Máj....
Prodej rodinného domu 3+1, 100 m2, Jakartovice - Bohdanovice
Jakartovice - Bohdanovice, okres Opava
3 189 000 Kč
- Počet článků 747
- Celková karma 29,91
- Průměrná čtenost 2342x
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
- Činoherní klub
- Moje rodné město
- Moje knihy
- 17.6.2005 Uvolněte se, prosím!
- Facebook mě už taky dostal...
- Pošta pre teba - 10.3.2012
- Beseda v Klimkovicích
- Moje webovky
- Fuchsová s cigaretou
- Kde vydávám
- Rozhovor na konci roku 2013
- Tady ráda brouzdám
- Návštěva v mé pracovně
- Moje e-knihy
- Fuchsová na růžovém slonu
- Moje první kniha pro děti
Co právě poslouchám
- Irenu Fuchsovou na ČRo
- Nový rok 2014 a spisovatelky
- Když Richard Gere (Bedřich Mašek) zpívá
- I. Fuchsová 3. dubna 2014
- Když vypráví nápověda