Jak jsem se stala "disidentem" Dvojky Českého rozhlasu

30. 06. 2013 23:03:00
Tenhle blog jsem mohla napsat kdykoli po 13. březnu 2013. Ale zrál ve mně. Uzrál dneska ráno, chvíli před tím, než mi přišel následující e-mail.

Komu: <irena.fuchsova@kdyz.cz>
Datum: 30.06.2013 07:40
Předmět: Pozdrav

Dobrý den milá paní Ireno,

chtěla bych Vám moc a moc poděkovat za vaši poslední knihu, Když světlo projde špínou, zůstane čisté. Bohužel, má jen 396 stran, zhltla jsem ji za dva dny. Při jejím čtení se mi chvílemi vybavovaly téměř navlas stejné vzpomínky, které za těch posledních třicet let už zapadly hluboko pod práh mého vědomí.

Se srdečným pozdravem Vaše věrná čtenářka a moc a moc doufám, že i brzy posluchačka, snad se v tom rozhlase najde alespoň jeden rozumný člověk (a hlavně bez závisti, oni Vám totiž závidí, že Vás máme rádi a strašně rádi Vás všichni posloucháme) a konečně Vás v neděli ráno uslyšíme.

Marcela Š.

Chcete vědět, co se vlastně stalo? Napsala jsem to do své třicáté knihy, Když světlo projde špínou, zůstane čisté, na stranu 328. Cituji:

Před rokem, v březnu 2012, jsem dostala nabídku od jisté veřejnoprávní rozhlasové stanice, na moderování ranního, nedělního pořadu. Nabídka přišla nečekaně a byla pro mě naprosto dokonalá. Samostatný rozhlasový pořad byl totiž můj sen od prvních besed v knihovnách, kdy jsem zjistila, že umím posluchače zaujmout.

„Vás bych chtěl mít doma. Vy se tak krásně posloucháte,“ vysekl mi poklonu po jedné, skoro tříhodinové besedě, jeden čtenář z Karviné a nebyl sám.

Takže jsem nabídku na moderování ranního, nedělního pořadu, nadšeně přijala a o Velikonocích 2012, v neděli, jsem poprvé vysílala. Od pěti hodin, do hodiny osmé. Vysílala jsem rok. Deset ranních pořadů. Po každém vysílání jsem odpovídala na stovky mailů a desítky dopisů. Dva - tři byly negativní. Dva - tři. Co to je?

Toto moderování byla moje velká radost. A hodně práce, samozřejmě. Připravit tři hodiny vysílání není jednoduché, ale příprava se mi vyplatila a kladné reakce posluchačů mi to potvrzovaly.

Jeden problém ale nastal. Mí posluchači, ode mě o generaci starší lidé, kteří žijí na vesnicích, bez internetu, bez možnosti zjistit si termín, kdy bude zase v neděli ráno vysílat „jejich“ Irenka, mi psali dopisy, dávali do nich známky, a prosili o odpověď, kdy budu vysílat.

Tak jsem se pokusila u produkce, termín příštího vysílání zjistit, abych ho mohla posluchačům v neděli ráno oznámit. Podařilo se mi to, a dařilo se mi to až do prosince 2012. Pak jsem už termín z rozhlasových pracovníků nevydolovala, i když jsem dolovala v několika štolách, věřte mi!

Desáté, jubilejní vysílání, jsem měla 10. března 2013. Ještě v pátek jsem se pokoušela získat příští termín, ale nepodařilo se mi to. A tak jsem 10. března 2013, před osmou hodinou, na konci tříhodinového ranního vysílání, odvysílala toto:

„Protože se blíží osmá hodina, moji milí, půjdeme pomalu na závěr. Bohužel vám ani dneska nemůžu říct, kdy se příště uslyšíme. Snažila jsem se to celý týden zjistit, ale v pátek jsem se dozvěděla, že v dubnu nevysílám, a květnový plán nedělního vysílání ještě není hotový. Takže to beru tak, že se uslyšíme - někdy.

A víte, že mi to vadí? A hodně mi to vadí. A nejenom proto, že nemám ráda slovo - někdy. Vadí mi to kvůli vám, kteří mi posíláte obálky se známkou a prosíte mě, abych vám napsala, kdy budu příště vysílat. Vadí mi to kvůli vám, kteří jste mi během roku, co moderuju, poslali tisíce mailů a stovky dopisů. Vadí mi to kvůli vám, kteří mi telefonujete, jezdíte za mnou do Kolína, chodíte na mé besedy po celé republice, a je vás čím dál víc.

Prostě mi kvůli vám, posluchačkám a posluchačům, vadí, že vám opět nemohu na konci tohoto vysílání, říct tři obyčejná slova. Příště se usly­šíme. A datum, kdy se uslyšíme. Bohužel, musím vám teď opět říct, uslyšíme se - někdy. A řeknu vám, že mi to přijde vůči vám, moji milí, velmi neuctivé. Věrným posluchačům se neříká, uslyšíme se „někdy“! Nelíbí se mi to. A když se nám něco nelíbí, když se nám něco moc nelíbí, tak bychom to měli říct. Vždycky a všude. Neměli bychom se bát a měli bychom se ozvat. To bychom měli dělat všichni, když jsme přesvědčení, že máme pravdu.

Takže, moje milé posluchačky, moji milí posluchači, já jsem vám právě teď, při svém desátém, jubilejním vysílání, řekla, co mi vadí, a jsem ráda, že jsem to řekla, a jsem připravená na to, že se už možná na této stanici neuslyšíme...“

Moji milí čtenáři, i vy, moji milí posluchači, chcete znát výsledek této mé kritiky? 13. 3. 2013 jsem dostala z této rozhlasové stanice mail, ve kterém mi bylo oznámeno, že do doby, než se vyhodnotí, zda jsem nepoužívala ve svém vysílání skrytou reklamu, se mnou tato rozhlasová stanice přerušuje spolupráci. A také je prý zaskočil můj útok na tuto rozhlasovou stanici.

Můj synovec, Erik Tvrdík, okomentoval tuto situaci takto: Ireno, ty seš disident.

Jsem ale optimistický disident! A proto stále doufám, že mě moji posluchači zase brzy uslyší! Na slyšenou, moji milí!

Konec citace z knihy.

22. dubna 2013 jsem poslala e-mail Mgr. Jaromíru Ostrému, šéfredaktoru ČRo 2, který mi 13. 3. 2013 napsal, že musí vyhodnotit, zda jsem nepoužívala skrytou reklamu, a že ho zaskočil můj útok.

Kromě jiného jsem mu napsala toto:

Jaromíre, píšeš, že se mnou přerušuješ spolupráci na dobu, než zjistíš, zda se jednalo o skrytou reklamu. Mohl bys mi, prosím tě, říct, co jsi zjistil? Ráda bych věděla, co mám psát posluchačům, kteří mi furt píší a ptají se, kdy budu mít další Dobré ráno, a také bych to ráda věděla kvůli sobě - zatím jsem se ještě "neodstřihla". Vysílala jsem Dobrá rána ráda a zajímalo by mě, zda s nimi mám počítat i nadále. Děkuju ti za odpověď. Přeju ti příjemný večer. Irena

Dodnes jsem odpověď nedostala. A tak jsem napsala tento blog, abych ty, kteří mi napíší a budou se ptát, proč už nevysílám, a kdy mě zase uslyší, poslala sem, na tyto stránky.

A na závěr ještě jeden e-mail. Přišel také dneska:

Komu: "fuchsova.irena@centrum.cz" <fuchsova.irena@centrum.cz>
> Datum: 30.06.2013 14:07
> Předmět: Radio 2

Milá paní Ireno,
čekám každou neděli na pěkné dobré ráno, že Vás konečně uslyším, ale doufám, jak je vidno, marně. Co se to děje? Je potřeba tento pořad prosvětlit a jednotlivé protagonisty střídat. K nesporným zásluhám všech pánů, které jsem dnes slyšela, Vám musím sdělit svůj názor. Musím se u toho usmívat: p. Novotného jsem od
Vašeho posledního vysílání, v neděli 10. března, slyšela určitě 3 krát, jeho svatí muži a zároveň hosté v programu po telefonu slyším v každém programu. Jako třešničku na dortu považuji volání moralistovi do Modřan, to se kácím, život je úplně o něčem jiném. Takové romantické začátky, které slyším, např. sluníčko začíná svítit na dešťovou kapku na okně v Modřanech, a ta hraje všemi barvami .... atd. To jsem psala v 15ti letech do svého románu, nikdy jsem ho nedokončila, musela to být hrozná blbost, ale ta romantika tam byla.

Další protagonista, p. A. Strejček na mě působí jako národní kazatel, a úžasného J. A. Komenského, by mně málem znechutil. Teď mně napadá, dlouho jsem neslyšela p. Dr. Václava Větvičku, a jeho bezva povídání se širokým záběrem.

Paní Ireno, co s tím uděláme? Kdy uslyším to Vaše: moji milí posluchači? Moje kolegyně z práce p. Evička
také marně čeká v neděli u rádia, pozdravuje Vás a také se ptá KDY ?

Že Vám, paní Ireno, chci a musím napsat svůj dojem o nedělním pořadu, zraje ve mně již pár týdnů, a
dnes to konečně uskutečňuji.

Myslím na Vaše poslední vystoupení v rozhlase, řekla jste: nebojte se říci pravdu, když jste o ní
přesvědčeni. Byla jsem okouzlena a dostala jsem odvahu něco udělat, na naší schůzi vlastníků bytových jednotek, jsem upozornila na chybný postup našeho výboru, a členové výboru mně přestali zdravit. :-) Není to podobné? Obsah práce jiný, ale jinak to vidím velmi podobně.

Je to trochu delší psaní, ale snad to zdoláte, nemohla jsem jinak. Moc Vás zdravím a přeji vše nej nej nej v každé Vaší činnosti. Občas si Vám dovolím napsat své dojmy, nemohu jinak. Vaše posluchačka Milada Č.

http://www.rozhlas.cz/strednicechy/aktualne/_zprava/vychazi-tricata-kniha-ireny-fuchsove--1225309

http://hledani.rozhlas.cz/?query=Irena+Fuchsov%C3%A1

P. S.

Sice nevysílám, ale zase jsem konečně dopsala a vydala svoji třicátou knihu:

http://www.kdyz.cz/irena-fuchsova

http://kolinsky.denik.cz/kultura_region/fuchsova-kdybych-po-tricate-knize-uz-nic-nevydala-jsem-spokojena-20130705.html

Autor: Irena Fuchsová | neděle 30.6.2013 23:03 | karma článku: 30.42 | přečteno: 2674x

Další články blogera

Irena Fuchsová

Můj život s Kukurou

V květnu 2011 se měla začít v Činoherním klubu zkoušet hra Kukura, ve které Juraj bilancuje svůj život. Těšila jsem se, protože ji napsal Martin Čičvák, který ji měl i režírovat. Jsem v ČK jedna nápověda, napovídat tedy budu já.

26.3.2024 v 15:33 | Karma článku: 39.56 | Přečteno: 4150 | Diskuse

Irena Fuchsová

Kolínské ráno s kanalizací

Když jsem dneska nastoupila na Zálabí do autobusu, kterým jezdím na nádraží, netušila jsem, co mě čeká. Autobus se rozjel a já vzápětí zaregistrovala, že vzadu telefonuje "kanalizace". Nebyla to žena. Byla to kanalizace.

15.3.2024 v 23:12 | Karma článku: 29.33 | Přečteno: 922 | Diskuse

Irena Fuchsová

Emília Vášáryová a Petr Nárožný

Pokaždé, když vidím v televizi Emílii Vášáryovou, vzpomenu si, jak jsme na podzim v roce 2000 zkoušeli v Činoherním klubu hru, Návrat do pouště, kde paní Milka, jak jsme jí všichni říkali, hrála sestru Petra Nárožného.

23.2.2024 v 23:22 | Karma článku: 38.58 | Přečteno: 4235 | Diskuse

Irena Fuchsová

Konec únorové tečky

Můj předcházející blog, Vánoční dárek s únorovou tečkou, má ještě jednu tečku. Dost lidí se mě ptalo, jak to s Karlou, která mi dala před Vánoci "dárek" s datem spotřeby do července 2005, dopadlo. Jak? Před týdnem mi zavolala.

21.2.2024 v 0:16 | Karma článku: 23.88 | Přečteno: 807 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 30.31 | Přečteno: 620 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 53 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 25 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.67 | Přečteno: 303 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.80 | Přečteno: 532 | Diskuse
VIP
Počet článků 745 Celková karma 30.48 Průměrná čtenost 2346

Stařenka (1950), která ráda relaxuje na facebooku. Matka (Filip a Rita). Babička (František). Manželka (pan Fuchs). Spisovatelka (33 vydaných knih: http://www.kdyz.cz/vydane-knihy). Členka Obce spisovatelů a Herecké asociace. Moderátorka (ČRo Pardubice: nedělní pořad, Když vypráví nápověda). Fotografka (Kamil Panasonic Fuchs). Publicistka: ONA DNES, VLASTA, PŘEKVAPENÍ. Dětská obrna od roku 1954 (www.polio.cz). Nápověda (Činoherní klub 1994 - stále). Blogerka - v anketě Bloger roku 2019 získala Cenu redakce. Fotografie je od Kamila Fuchse, který je také na facebooku.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...