Nepouštějte ho k němu, já ho mám vostrýho!

Pánové, tohle by žena nikdy neřekla! "Nepouštějte ho k ní, já ji mám vostrou!" Nikdy. Ach jo... Víte, já si myslím, že jediný důvod, proč ženy žijí s muži, je ten, že...

... nenenene! Nedokončím to! :-) Jen si to doplňte sami, pokud se vám chce! :-)

Nepouštějte ho k němu, já ho mám vostrýho!

Samozřejmě, že to řekl pejskář, mně neznámý, asi třicetiletý pejskař, který se bůhvíproč dostal na náš konec Kolína, aby vytruboval do světa, že ho má vostrýho!

Stál ráno před obchodem se zeleninou, kolem osmé, vedle něho na vodítku hladkosrstý jezevčík v apartním oblečku, fakt, von snad měl i svetřík a přes ten svetřík bundičku a ještě navlékací rukávky...

Jezevčík stál, koukal před sebe a ani se nehnul, když jsme kolem my dva procházeli, já a náš drsnosrstý jezevčík Athos. Ani Atík si ho nijak zvlášť nevšiml, protože si určitě myslel, že se u země šmrdolí malé dítě v apartním oblečku, a děti náš Atík nevyhledává.

A do tohoto našeho míjení, míjení bez známky jakéhokoli závanu agrese, se ozval ten mně neznámý pejskař, stojící vedle apartně oblečeného jezevčíka:

"Nepouštějte ho k němu, já ho mám vostrýho!"

Rozesmála jsem se, a chtěla jsem mu říct, já ji mám zase ostrou! Ale Atík by se urazil, že o něm mluvím jako o ženské. A potom, ten pejskař by moje zavolání neocenil. Vsadím se, že by mi hned začal vysvětlovat, kolik psů, tam u nich, už jeho Nebezpečný Tesák zamordoval...