Ja bych vsem, kteri maji pocit, ze deti v decaku maji "vsechno" prala, aby si museli v decaku nejakou dobu odzit. Protoze ty deti tam rozhodne nemaji vsechno, a odnasi to zejmena deti starsi.

Malinkym detem je jedno, ze jsou zavaleny hromadami odlozenych hracek. Tem starsim naopak chybi pocitace (ano, o hruza, ti drzi spratci z decaku potrebuji k plneni skolnich uloh a obycejne komunikaci se svetem internet stejne, jako kazde normalni dite), padnouci obleceni ktere neni jasne onosene a charitativni (mely bychom napr chudym matkam rozdavat potrebu pro mimina s oznacenim "socka"?), krouzky, sporty, a dokonce i poradne jidlo. Jogurty jsou uzkostne rozpocitavany a schovany jen pro ty nejmensi, do jidelnicku se pisi buchty, zatimco v realu jsou testoviny zalite olejem, cerstva zelenina je luxus. Skolni potreby, pocinaje aktovkou a konce sesity, jsou take problem, zvlaste u starsich deti, kde uz pi ucitelky neposilaji presny rozpis pomucek. Uplne katastrofa je pro takove dite potrebovat bryle nebo rovnatka, zvlaste opet pokud je starsi.

Predstava, ze deti v domovech by mely cekat se sepjatyma rukama, a tise se ve vdeku modlit za kazdeho, kdo jim hodi kus stareho obleceni nebo zabaveneho padelku, je skutecne smesna. To, ze jsou ty deti odlozene v decaku chrani predevsim zbytkovou spolecnost pred hordami destkych gangu a pred nepohodlnym pohledem na zebrajici deti. Neni to nic, za co by mely ty deti byt nejak vdecne. Spousta z nich si prosla lety tyrani navic, kdy neschopne uradu nebo netecni sousede moc dobre o situaci vedeli, ale nejednali. Ted dostanou kus odlozeneho obleceni, oznaceny charitativni nalepkou, a maji se zalykat vdekem?

Vim, ze jsem toho splacla vice dohromady, ale typ uvazovani, ktery jste v tomto clanku predvedla, me opravdu vytaci. Vetsina tech deti si uz zazila vic prikori, nez si dokaze prumerny dospely predtavit, a to zdaleka ne jen od svych rodicu, ale prave od "slusnych" lidi s temito nazory. Jindy vas ctu rada, ale dnes jste mi pokazila obed.

Nezlobte se paní Fuchsová, ale máte tam značnou faktickou chybu.

V jednom odstavci píšete, že se jedná o značkové oblečení a v druhém, že jde jen o padělky.

Silně pochybuji, že by dětem někdo rozdával značkové oblečení ....

Berou bezpečí, zázemí domova, sponzorské akce a dary včetně značkového oblečení s nápisy Humanita, za něco běžného. Některé tyto děti se považují za výjimečné, a nápis Humanita na značkovém oblečení, je ponižuje, proto ho odmítají nosit.

Zdroj: http://fuchsova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=521635

Děti, odmítající nápis Humanita, by si měly uvědomit, že kdyby nebylo humanity, skončily by pravděpodobně „ve spalovně“, tedy tam, kde měly skončit i padělky světoznámých značek, kdyby nedostaly nápisem Humanita, druhou šanci k životu.

Zdroj: http://fuchsova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=521635

Ivo, nezlobím se. Máte pravdu. Opravila jsem to. Děkuju moc za upozornění.

On je docela rozdíl být "pro humanitu", jak píšete vy, a být viditelně označkovaným "předmětem humanity" (resp. charity), jak si to vysvětlují ty děti...

Jinak ale s něčím souhlasím - dětské domovy se dnes opravdu zdají být takové skleníky, kde děti mají po fyzické a konzumní stránce vše a chybí jim něco úplně jiného...

Souhlasím s předchozími diskutéry, že se tam sice píše Humanita, ale znamená to Somrák. Navíc, nechci nikomu sahat do svědomí, ale myslím si, že by se dalo domluvit snad i laciněji našití Angry birda, Mimoně nebo třeba obyčejného tygra.

"Současný systém, kdy dětské domovy, nebo ústavy odstraňují firemní loga samy, se líbí hlavně dětem. Vychovatelky jim na oblečení totiž mohou dát jakoukoliv nášivku - ne jako dřív, kdy se na místo po logu, přišíval nápis Humanita a děti kvůli tomu, nechtěli oblečení nosit."

Odkud ta volovina je, pět čárek navíc a hrubka ve shodě podmětu a přísudku. To je tak 4-.

Ani se jim nedivím. Označit takto oblečení dětí, pro které je značka to hlavní, co u oblečení upřednostňují, je hodně pitomý nápad!

Dnes s vámi nemůžu souhlasit a to jsem sama starší ročník. Navzdory tomu mám ještě v dobré paměti nejrůznější dobrodince, co mě (z titulu, že jsme početná rodina) zásobovali nejrůznějším oblečením. V drtivé většině se jednalo o staré hadry, často špinavé, roztrhané, bez zipů a podobně, se kterými se dotyční nejspíš nechtěli obtěžovat do kontejneru a na hadr už to taky vzít nešlo - a takhle se ještě mohli cítit dobře. Po každé takové nadílce jsem nad tím seděla a bylo mi to dost líto. A věřte, že to bylo nesmírně ponižující. Oblečení s nášivkou humanita je něco podobného. Dává nositeli najevo, že je něco jako občan druhé kategorie, ten, co je obdarováván odpadem, jaký by za jiných okolností skončil ve spalovně.

To, že děti v domovech mají všechno a neumí se zařazovat do běžného života - s tím souhlasím. Ale to je zase o něčem jiném.

Nedivím se, taky mi to zní jako "žebrota" a nenosila bych to ani dospělá dobrovolně.

Nevím, jestli byste Vy sama chtěla nosit oblečení s nápisem humanita. Obzvláště dnes, kdy se spojení "hamanitární pomoc" stává označením téměř vulgárním, ve spojení s uprchlickou krizí.

Ty dětské domovy jsou tu od toho, aby pomohly opuštěným dětem cítit se stejně jako vrstevníci. Když je označíte nápisem humanita, příznačným pro oblečení z dětských domov, tak je to skoro jako přišít jim na kabát židovskou hvězdu. Sama bych potom raději nosila staré oblečení, ve kterém všichni hned poznají, odkud jsem.

A omlouvám se za dvojitý komentář, načtení toho původního chvíli trvalo, a tak jsem si myslela, že se něco pokazilo

Nevím, jestli byste cchtěla nosit oblečení s obrovským nápisem humanita Vy. Obzvláště dnes, kdy se pojem "humanitární pomoc" stává označením téměř vulgárním (ve spojení s uprchlivkou krizí).

Účelem těch dětských domovů je dát dětem domov, i když nemají rodiče, aby se cítili úplně stejně jako jejich vrstevníci. Když je všechny označíte nápisem humanita (příznačným zejména pro ty dětské domovy), těžko budou vypadat jako ostatní děti z normálních rodin. Docela jim rozumím, taky bych radši nosila staré oblečení.