Vážená paní, netrpíte Vy náhodou grafomanií? Tyhle Vaše rozvleklé úvahy o šmrdolení jsou duševní exkrementy, které tomu napovídají.

Ja se strasne rad smrdolim.....s chuti......je zazitek se dobre smrdolit:)))) Bohuzel,kdybych se smrdolil v praci,asi bych rychle dosmrdolil......Takze vychutnavam tu moznost smrdolit se doma.....a na dovolene.....to je totiz to nejlepsi smrdoleni:))))))))

Prima a mile jste to napsala:)

U nás v Horním Slezsku (ale možná i jinde) se kromě "šmrdolit" používá taky výraz "placatit se".

Koukám, že se šmrdolíme v celé naší republice, Milane!

To slovo dobře znám, u nás se používalo vždycky: šmrdolit se (něco jako plést se pod nohy), šmrdolína ("parádnice"), šmrdolení (pobíhání od něčeho k něčemu a ničeho k ničemu). Moc zvukomalebný eufemismus!

Jarmilo, největší radost mám z toho, jak se šmrdolení v nás všech, hezky ozývá! Že by žádná negativní reakce?

Netuším, proč se mi můj dřívější příspěvek neposlal, tak ho zkusím zformulovat ještě jednou. Manžela dnes ušetřím. Včera se velmi aktivně šmrdolil na naší zahradě, pak s uzdravením mého kolabujícího notebooku a dnes pečuje o našeho synka (abych já se mohla nerušeně šmrdolit po domě a zahradě). Takže se, myslím, dnes večer sejdeme a budeme oba nejen ušmrdolení, ale i ušoprtaní, což zase říkáme u nás doma. Hezký víkend přeji, paní Fuchsová

Milá Dášo, i vám hezký ušmrdolený konec víkendu přeju!

Já se šmrdolím dost často a nekdy sa aj "lúšňám" Hezký šmrdolící blog Paní Ireno.

Děkuju, Davide! Ať žije šmrdolení i lúšňání!

Šmrdolíš ještě jde, to je veselé slovo. To neurazí...

Evo, máte pravdu, nemělo by urazit. Ale říkejte to některým mužům - a možná i ženám!

U nás v rodině se používalo " šmondrlína" a bylo to něco jako parádnicetak jsem si vzpomenula na minulost, díky

Moje babička mi zase říkala, ty seš naše šmrndolína! A myslela tím také parádnici. Takže i já děkuju, Bětunko, za vzpomínku na babičku!

Hezké. Já si pod slovem šmrdolit představuji - být sice v pohybu, občas i s nějakým pracovním nářadím v ruce, ale pohybovat se zmateně a nic užitečného nevykonávat. A pokud užitečného, tak ve stonásobně zpomalené verzi oproti standardu. Z tohoto pohledu se mi zdá nespravedlivé, že pan Fuchs byl osočen ze šmrdolení, když chtěl definitivně doladit prostříhání stromu.

Můj milej Karle, ale já ho neosočila tímto způsobem: To bych nikdy neudělala! Já ho "osočila" s úsměvem a s láskou! A on to tak vzal, protože mě zná od roku 1969!

Irenko, ono to slovo š m r d o l e n í je velice zvukomalebné , navíc základ slova může leccos evokovat. Používání tohoto slova je asi krajové , u nás na severní Moravě se používá docela běžně a v tom smyslu , jak uvádíte. Jinak pozdrav pro pana Fuchse,

Díky, Otakare! Chtěla jsem vás také oslovit mile zdrobněle, jako vy mě, ale nevím, jestli by se vám líbilo, kdybych napsala: Otíku. Pozdrav panu Fuchsovi vyřídím! Díky!