Ale ono to tak ze začátku opravdu je,že maminka nemá čas na sebe.A taky dnešní matky nemají to hlídání- asi byste to taky viděla jinak,kdybyste neměla obětavé rodiče.

I když se žena na dítě těší,tak prostě mateřství není jen zalité sluncem a když se o tom žena-celebrita zmíní,tak to nemusí znamenat,že je špatná matka nebo že považuje mateřství za "hrůzu".

Věro, proboha, jasně, že maminka s miminkem na sebe nemá čas a padá doslova na hubu. Ale to je snad jasné, jako že v zimě je zima. A já měla hlídání, ano. Synovi bylo půl roku, když jsem se vrátila do divadla, kde jsem napovídala a začaly mi zkoušky, představení a zájezdy. S dcerou jsem byla doma rok, pak šla do jeslí a já se opět vrátila do divadla. A mohla jsem být v klidu, protože jsem věděla, že mám v záloze oba rodiče. A v blogu není ani slovo o tom, že by dotyčná byla špatná matka. Mně vadí její naivita. A její slova, že dítě má dítě. Žena po třicítce už není dítě.

Víte,co mi vadí? Že sama sebe prezentujete jako obětavou matku a opíráte se do holky,která jen řekla,že mateřství je větší záhul než čekala a ta zodpovědnost za dítě že ji taky zaskočila.A pak napíšete,že jste odešla od půlročního dítěte? To teda sorry jako.

Když je dítě u babičky při takové profesi (není to souvislá 8 hodinová pracovní doba), to bych rozhodně neoznačil jako "odejít od dítěte". Mrňousek je u svých, ve své smečcea ve svém prostředí, to je naprosto v pohodě. Třeba jesle jsou o dost horší, ale ani to není "odejít od dítěte".

I mně připadal ten rozhovor divný :-) a nemyslím si, že "záhul" s malými dětmi je společenské tabu..asi to prožila každá máma, spíš jde o vlastní vnitřní naladění, jak to kdo vnímá a prožívá. A sorry jako..já bych mastné vlasy nesnesla ani v porodnici.

No já to vnímám tak, že ona se jako dítě cítila. To není o věku.

No nevím...spíš se dřív prostě neřešilo, že když mám malé dítě, jsem ráda, když dýchám a mastné vlasy se sice asi řešily, ale jen tak "mezi holkama". Zdaleka to není otázka jen hlídání - nebyly papírové pleny, sušičky, myčky, jídla v lahvičkách, všechno trvalo déle, dodnes si pamatuji hodiny strávené žehlením plenek "napůl v komatu".

Všechno má své a životní změny jsou prostě životní změny. Jakoby se někam vytratila schopnost a ochota nést je s pokorou k ním i s odpovědností za vlastní rozhodnutí.

(taky jsem neměla hlídání a o tom to nejspíš úplně není).

Ano,přesně o tom to je.Jak si představujete to "snášení" životních změn s pokorou? To jako Iva F.má odpovídat,že je všechno super a ok? Právě že dneska mohou ženy mluvit o svých pocitech a to i o těch ne úplně pozitivních,riskují ovšem odsouzení a nepochopení. S papírovými plenami a jídlem ve skleničkách je mateřství jednodušší,ale jinak je péče o dítě pořád stejná.Sebe a svoje potřeby Iva F.odsunout určitě musela a zodpovědná matka je nejspíš taky. Hlavně na sebe "naivně" řekla,že nic neví - no samozřejmě,zkušenosti teprve sbírá.A že nechce druhé dítě je taky její věc,takových žen je i mezi staršími spousta,že si po prvním dítěti řekly,že do toho už nepůjdou. O generaci mladých to nevypovídá vůbec nic,protože jsou zas jiné celebrity,které mají dětí víc.

Však taky netvrdím, že to něco vypovídá. Jen to sleduji doma, ale nejspíš mám prostě optimističtější dítě :-), které spokojeně pobíhá po světě s kočárkem. Vlasy ostříhala, aby to bylo "rychle-umytý-rychle-suchý", kočárky jdou dneska pěkně složit, auto mají všichni.

A péče o dítě oproštěná právě od notné části divočiny v domácnosti...to je co? To, že jste s ním? No proto si snad děti pořizujeme, aby byly s námi, nebo ne?

(Kromě jiného mají dítka také tatínky.)