Divam se na to jinak.Taky mam 3 deti,s odstupem 4 let.V 69 roce byla materska 6 mesicu.V te době jsem davala hlidat dceru k pani ,k tere dcera rikala této.Ve dvou letech dcera byla dost samostatna,tak sla do skolky.Oravdu se najedla sama,nemela pliny,s dopomoci se oblekala .V 74 a 77 roce minulého stoleti uz byla materska 2 roky.Ale kluci sli take ve dvou letech do skolky.Nikdo vam nedrzel zamestnani delší dobu,nez 2 roky.Kluci byli take samostatni.Dnes mam 6 vnuku a 1 pravnoučka.Jaky je rozdil mezi mymi dětmi a pravnoučkem?Velky.Mel 2 roky a stale ma pliny.Kdyz papa,tak ho radeji maminka nakrmi ,aby nebyl spinavy.Je to o pohodli dnesnich maminek.Deti jsou v suchu,protoze mají jednorazove pliny.Bryndak,nebo tricko by musely vyprat,i když dnes pere automaticka pracka.Nedovedu si dnesni maminky představit,kdyby se mely vrátit o 60-70 let zpet.Ja si nestezuji.Mam vse na co jsme si s manželem vydelali,dum,zahradu,dovolene i nemale penezni prizpevky detem,nebo vnoučatům. Mrzi me,ze hodne mladych je pohodlných.Tim trpi i jejich deti.Tolik neuplnych rodin nikdy nebylo .Nebo se snad myli?

Podobná prohlášení jsou zoufalá, pokud není odkaz na studii, či něco podobného. Každý člověk je jiný. Vnímá okolí svým pohledem. Naše děti mají velice rády nás rodiče a přesto se těší na kamarády ve školce. Ano občas mají náladu pod psa a nechtějí nikam jít. Ale to my dospělí také. Že? Pokud by děti měly zůstat doma s rodiči déle, musí zde být silnější ekonomická společnost. Kde jeden běžný plat uživí celou rodinu. Tomu tak není a tak je lepší najít jesle, školku, kde je perfektní personál, který děti nestresuje. Děti se naučí žít ve společnosti a ne v uzavřené bublině. Rodiče se věnují dětem po práci. Ano, jsou to 4 hodiny než jdou spát. Ale jsou to hodiny intenzivní.

Víte, sytý hladovému nevěří. A tak jsou dnes dva odlišné názory na to jak děti vychovávat. Já jsem matkou tří dětí a byla jsem šest let na mateřské, dokud nejmladší nebyly 3roky. Moje sestra má náročné zaměstnání, je taky matkou tří dětí a ty byly od cca 1,5roku v jeslích. Přesto že jsem se dětem hodně věnovala, děti mojí sestry byly cca ve čtyřech letech šikovnější, mluvily ve větách, byly na tom lépe pohybově, ano nevisely matce okolo krku, jako ty moje. Ale poznamenané nejsou. Jsou samostatnější, to ano. To jak je pak rodič milující a jaký má vztah s dítětem, školka či jesle neovlivní. Výchova a vztah s dítětem je o lásce a o tom jak spolu trávíte čas.

řekla bych jedinou pracovní náplní.

já jsem chodil jak do jeslí, tak do školky - následky to nezanechalo (teda doufám).

zároveň je pro mě zásadní problém slovo "nárok". Dvouleté dítě patří spíš do jeslí než do školky. Jde o to, jak je zralé, zda se o sebe umí částečně postarat apod..

Do školky by nemělo jít dítě, které ještě nosí pleny - o to se učitelky v mateřské škole se nemůžou starat nemůžou.

Taky jsem chodil do jesliček a pak rok do školky a mám pocit ,že tehdy zase byl problém když dítě do školky nechodilo- Děcka vlastně vydrží skoro všechno. Důležité je, aby se o ně pečovalo s láskou a porozuměním!

Já jsem ročník 1968 a moje sestra 1973, maminka s námi byla doma 3 roky a pak jsme šly do školky.Ano - mateřská byla placená půl roku a pak rodinu živil táta.Kdo chtěl,tak doma s dětmi zůstal,ale i tehdy některé ženy spěchaly do práce, samozřejmě, peníze jsou potřeba v každé době,ale rozhodně "nemusely".

To, že autorčiny děti snášely jesle dobře,vůbec neznamená, že dvouleté děti patří do jeslí nebo dokonce do školky.A podpásové argumenty-kolik dětí autor studie vychoval snad nemá ani cenu komentovat.Totéž totiž říkal i prof. Matějček,dodnes uznávaný dětský psycholog.

V dávných dobách, když jsem byla malá jsme nechodili do školky, ani já, ani můj bratr. Byli jsme doma s maminkou a občas s prarodiči. Oba jsme měli potíže ve škole, už nikdy jsme se nezařadili do kolektivu. Moje dcera taky nechodila do školky a stejně tak zůstávala ve škole trochu mimo.

Vnoučata do školky chodí od malička a jsou zcela spokojena, nikdy nebyl problém, nikdy pláč, že tam nechtějí. Tak nevím, myslím, že kamarády potřebují všichni, hraní s rodiči je přeci jen něco jiného.

to že se děti nezařadí do kolektivu, pokud nechodili do školek je podle mě blbost.

Každé dítě je jiné a jestli vaše dcera zůstala i ve škole trochu mimo, tak to bude něčím jiným, než že nechodila do školky.

mám tři děti (dnes 24, 23 a 18), byla jsem s nimi doma, dokud nešla nejmladší do školy a i pak jsem pracovala z počátku jen na částečný úvazek, částečně to bylo dané i tím, že jsme neměli hlídací babičky, manžel pracuje v turnusu... ale i doma jsem průběžně pracovala, chodila jsem s nimi do mateřského klubu, byli mezi vrstevníky, trávili jsme hodně času v přírodě, nemám pocit, že by to dětem ublížilo.... vždycky byl čas na povídání si, vždycky k nám mohli všichni kamarádi a bylo u nás rušno. V žádném případě těch roků nelituju, děti odrostou velmi rychle...a protože jsem průběžně pracovala doma, studovala, učila se nové věci, ani nemám pocit, že by to v něčem ublížilo mně. Když jsem šla do práce, děti to zvládly parádně, největší problémy měl manžel...

S kolika dětmi byl pan Herman na mateřské? S vnučkou jsem chodila na pískoviště a řeknu vám že děti, které byly s matkou déle doma tak ve většině případů to byly rozcapení frackové, kteří si vše vyřvaly. Děti, které půjdou do školky v pěti letech mají už určité náviky tak zafixované že je horko těžko někdo odnaučí. Nepochopí jak to má fungovat v kolektivu a většinou jsou ušlápnuté nebo malí tyrani. Když vidím tříleté dítě, kterému plná plenka bouchá o kolena ,tak bych s chutí tu plenku odepnula a hodila mamince pod nohy. Nejlepší asi bude když se děti nebudou učit nic. Jsou to přeci osobnosti a ty nejlépe, jak otec či matka, ví co sami potřebují. Ty poslední dvě věty jsem myslela jako ironii ale vidím že v brzké době to ironie už nebude. Rodiče budou poslouchat děti a to je hodně špatně, protože v tom případě musíme změnit zákon kde se tvrdí že rodiče zodpovídají za své děti do 18ti let. Potom děti budou zodpovídat sami za sebe. Možná si myslíte že to nemůže fungovat ale ono to už funguje, když děti výjdou v 18ti z děcáku tak si odnesou za neplnoleté období dluh někdy až do částky 20 000 kč. Takže nebyly ještě plnoletí a už odpovídaly sami za sebe. Ironie? Né realita.

V Česku už čtvrt století snad v každém městě fungují mateřská či rodičovská centra, kde děti i jejich rodiče navazují a rozvíjejí sociální kontakty. Pro děti předškolního věku také existují nejrůznější kroužky a sportovní aktivity.

My jsme naše děti brali na túry do slovenských hor od jejich tří let,také na cyklovýlety nebo k moři, v naší partě bylo minimálně dalších deset dětí, některé z nich šly do školky až před nástupem do první třídy, ale žádní rozcapení frackové mezi nimi nebyli.