To, já mám vzpomínku, také na Honzu, který bydlel ve Vilce vedle nás. Ten měl také, nohu poškozenou po nemoci . Ale asi měl štěstí, že bydleli ve Vilce. Měli hned vedle Vilky dost velkou zastřešenou terásku a tam mu rodiče koupili pinkponkový stůl.

A hodně chlapců tam rádo chodilo. takže asi neměl nouzi o kamarády ...

Mně dala moje rodina obrovský dar. Chovali se ke mně jako kdybych byla zdravá.

Dobrý základ od babičky a pevná rodina je super.

Janko, děkuju! Tahle věta od babičky mě zformovala na celý život. Peníze nejsou všemocné a zdraví si za ně nekoupíš.A pevnost rodiny ve mně také zůstala, i když se po babiččině smrti v roce 1970, trochu rozpadla. My, kolínští jsme sice zůstali stále pevně spolu, ale teta z Prahy a strýc z Vysočiny už za babičkou nejezdili, tak jsme se neviděli tak často. Škoda. Ale je pravda, že v posledních letech, díky fcb, je moje generace v kontaktu a myslím, že babička by z nás měla radost.

Ireno, jsi statecna zena. To ti hlasim z pc me choti neb muj vypustil dusi - pocitac. Hezkou nedeli s panem LISKOU!

Horste, jaká statečnost? Co tě nezabije, to tě posílí! Děkuju ti za přání a posílám pozdrav tvé choti!

Kéž by se i dneska našli lidé, co vracejí peníze, které si půjčili!

Jarmilo, máte pravdu. Dneska lidé zapomněli, co je čest a je jim jedno, že v případě něčeho nekalého, čeho se dopustí, padá ostuda na celou rodinu.

Rodinu si nekoupíš, ta Vaše je skvělá.

Vašek

Václave, děkuju. Čím jsem starší, tím víc jsem přesvědčená o tom, že jsme takoví, v dobrém i zlém, jací byli naši prarodiče.