Chtěl mě znásilnit v tunelu

1. 06. 2012 22:19:00
Vběhla jsem do vlaku na poslední chvíli a procházela jsem vagonem. Všude bylo plno, ale v jednom kupé seděli u okna jenom dva, chlap a ženská. S úsměvem jsem otevřela dveře.

„Dobrý den! Máte tady volno?“

Ženská se na mě podívala, jako kdybych byla prašivá a chlap se na mě nepodíval vůbec. Když jsem si sedla, zvedl se, vzal tašku, kterou měl položenou kousek ode mě a dal ji vedle sebe.

„Člověk nikdy neví, Renatko,“ usmál se na tu ženskou a ta přikývla.

„Dobře děláš, Ládíku. Podej mi sem radši i můj kabát. Pojedeme tunelem.“

Musela jsem to rozdýchat. Sakra, to vypadám tak blbě, že si Renatka a Ládík myslí, že jsem zlodějka a že bych se jim mohla podívat do tašky a do kapes kabátu?

Co mám na sobě? Džíny, triko, svetr. Batoh, který sice není úplně nový, ale chudé studentce musí ještě chvíli vydržet. Tihle dva by asi podezírali každého, pomyslela jsem si a otevřela jsem knížku. Nemínila jsem se tou nepříjemnou dvojicí zabývat, ale bohužel, oni se mojí maličkostí zabývali a to dost hustě!

„Ládíku, můžeš, prosím tě, otevřít na chvíli okno? Je tu najednou strašný smrad. Nechápu, proč se lidi nevoní...“

Ládík vyskočil a stáhl okénko dolů.

„Ono by stačilo, Renatko, kdyby se občas vykoupali...“

Otočila jsem stránku, i když jsem nepřečetla ani slovo. Tak copak se o sobě ještě dozvím? Nebyla jsem si vědoma, že bych byla cítit. Kupovala jsem si parfém v malých lahvičkách, abych ho mohla nosit s sebou, a i teď jsem ho měla pečlivě uložený v batohu. A byla jsem samozřejmě navoněná. Radši jsem nechodila na obědy, ale parfém jsem si koupila vždycky...

„Mám to už zavřít, miláčku,“ otočil se Ládík od okna na Renatku a ta přikývla.

„Zavři to. Stejně nám už ten její smrad nalezl do vlasů a do šatů. Budeme se muset vykoupat, hned jak přijedeme! A všechno půjde do pračky!“

Renatka se na mě opovržlivě podívala, a pak si dala provokativně před ústa kapesník.

„Příště si, Ládíku, koupíme první třídu. Cestování s póvlem nebylo nikdy moje hobby...“

„A nechceš si tam jít přesednout? Doplatíme si to...“

Renatka chvíli zvažovala, jestli se v mé přítomnosti neudusí a pak zavrtěla hlavou.

„To už nestojí za to. Vydržím to. Nebudu tolik dýchat!“

Oba se rozesmáli a už se vůbec nesnažili zakrývat, že mluví o mně. Dívali se na mě a jedovatými poznámkami si mě vychutnávali.

Nejradši bych jim řekla něco, co by si za rámeček nedali! Tohle se přece nedělá! Bylo to nechutné. Na čtení jsem vůbec neměla náladu, knihu jsem dala zpátky do batohu, za chvíli bude stejně tunel a pak už budu vystupovat.

No jo vlastně! Pojedeme tunelem...

Ti dva se v tu chvíli rozchechtali. Hráli totiž hru na potápění. Nadechovali se a vydechovali, a když se museli nadechnout, tvářili se oba, že jim je na zvracení.

„Ládíku, možná, kdybych ji neviděla, že bych ten její smrad tolik necítila,“ postěžovala si Renatka s našpulenou pusou jako malé dítě a on ji políbil.

„Tak na ni nekoukej, miláčku!“

Vjeli jsme do tunelu. Protože v celém vagoně nesvítila světla, byla v našem kupé opravdu tma jako v tunelu.

A pak se to stalo!

„Co si to dovolujete?! Co na mě saháte? Vy prase... pusťte mě!“

Ten chlap mě ve tmě objal!

Sahal mi na prsa!

Stahoval mi džíny!

A chtěl se mi dostat pod kalhotky!

I když jsem se cukala a křičela, nepustil mě.

Když vlak vyjel z tunelu, stála jsem uprostřed kupé, svetr jsem měla napůl svlečený, triko vyhrnuté a džíny stažené pod zadkem.

„Co jste si to dovolil?! Osahával jste mě! Vy dobytku!“

Zapnula jsem si džíny, stáhla tričko, narovnala jsem si svetr, a protože jsme už vjížděli do stanice, otevřela jsem dveře kupé.

„Máte štěstí, že musím do školy, jinak bych na vás zavolala policii!“ Hlas se mi třásl a měla jsem co dělat, abych neomdlela. Vyšla jsem na chodbu a naposledy jsem se na ně otočila.

Renatka se na Ládíka dívala plná vzteku a Ládík otevíral pusu jako kapr na suchu...

Spokojeně jsem se usmála. Dobře vám tak! To máte za to, že urážíte mladou holku jenom proto, že není tak úplně bílá jako vy!

Povídka je z knihy, KDYŽ SYN PÍŠE LÍP NEŽ MÁMA, kde najdete povídky nejenom mé, ale i povídky mého syna, Filipa Fuchse.

http://filipfuchs.blog.idnes.cz/

Kniha vyšla v roce 2010 v nakladatelství BESKYDY.

http://www.kdyz.cz/vydane-knihy

Autor: Irena Fuchsová | pátek 1.6.2012 22:19 | karma článku: 35.34 | přečteno: 10329x

Další články blogera

Irena Fuchsová

Reklama, která mě obtěžuje a přesto za ni platím

Denně kupuju denní tisk. Velmi často je na titulní straně novin leták s reklamou, která mě nezajímá. Leták je k titulní straně přilepený gumovou hmotou. Někdy je této hmoty víc, někdy méně.

8.11.2018 v 22:50 | Karma článku: 26.94 | Přečteno: 1025 | Diskuse

Irena Fuchsová

Kdo bude oceněn panem prezidentem příští rok

Určitě to budou ti, kteří podporují myšlenku kanálu Dunaj - Odra - Labe. Potom to budou ti, kteří si z Lán udělali kamenolom. A do třetice všichni, kteří chtějí vybudovat rychlostní trať z Prahy do Drážďan.

30.10.2018 v 22:24 | Karma článku: 36.75 | Přečteno: 2822 | Diskuse

Irena Fuchsová

Jak se stát úchylem ve vlaku

Dojíždím od roku 1994 a tak moc dobře vím, o čem teď budu psát. A vy, co dlouho dojíždíte také, mi dáte určitě za pravdu v tom, že k tomu, abyste se v dnešní době stali ve vlaku úchylem, stačí strašně málo...

21.10.2018 v 23:28 | Karma článku: 33.80 | Přečteno: 1916 | Diskuse

Irena Fuchsová

Když to zabalí kamarád

Kamarád, stejně starý s vámi, se kterým se znáte padesát let. Kamarád, který jako by s vámi stavěl padesát let dům. Kamarád, který věděl o každé cihle, o sebemenší škvíře, kterou bude potřeba opravit. Takový kamarád to zabalí...

14.10.2018 v 20:51 | Karma článku: 34.40 | Přečteno: 3672 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Libuše Palková

Proč jsem se nestala baletkou

Podle mojí maminky by každá holčička měla chodit do baletu a na hodiny klavíru. A protože jí to osud v dětství nedopřál, o to víc chtěla své přání projektovat do mě a realizovat své dřívější sny skrze své děti

16.11.2018 v 19:40 | Karma článku: 10.55 | Přečteno: 431 | Diskuse

Helena Vlachová

A jsme zase u toho

A jsme zase u toho. Vrací se nám naše nedůslednost a bezzásadovost, jinak by se naše země neocitla v situaci, jíž nyní čelí.

16.11.2018 v 16:26 | Karma článku: 14.58 | Přečteno: 394 | Diskuse

Martina Studzinská

Jak také ulevit přetíženým zádům

Bolí vás záda? Cvičíte? Máte skoro ideální váhu? Možná s sebou něco „vláčíte“ v přeneseném smyslu slova. Nejvyšší čas se toho zbavit. Mohou to být zbytečné starosti, nefunkční vztahy, nevyhovující zaměstnání nebo něco podobného.

16.11.2018 v 16:05 | Karma článku: 6.18 | Přečteno: 186 | Diskuse

František Skopal

Krize úcty k autoritě v současném školství

Po letech socialistického zřízení k nám zavítala svoboda. Velké problémy v různých oblastech společenského života však způsobuje pokřivené chápání tohoto pojmu, který si mnozí zaměnili za svévolnost. Za možnost dělat si co chci.

16.11.2018 v 13:54 | Karma článku: 18.59 | Přečteno: 528 | Diskuse

Pavel Hewlit

Šlapala celou Ulici

Nedorozumění – jistě je znáte taky. Jsou součástí běžných životů a mají neobyčejnou moc. Dokáží změnit situaci k dobrému, nebo k horšímu. Někdy Vám i zničit kariéru.

16.11.2018 v 12:58 | Karma článku: 16.73 | Přečteno: 656 | Diskuse
VIP
Počet článků 547 Celková karma 29.95 Průměrná čtenost 2432

Osmašedesátiletá stařenka, kterou stále baví vše nové, matka (Filip a Rita), manželka (pan Fuchs), spisovatelka (33 vydaných knih, z nichž jednatřicátá je pro děti i dospělé a ve třiatřicaté, která se jmenuje SLOVENSKO- ČESKÉ HOVORY, odpovídá společně s Josefem Banášem na zvídavé otázky svého nakladatele Bronislava Ondraszka: http://www.kdyz.cz/vydane-knihy), nakladatelství Beskydy (www.beskydyknihy.cz), členka Obce spisovatelů a Herecké asociace, moderátorka (ČRo Pardubice - nedělní pořad, Když vypráví nápověda), nadšená fotografka (Kamil Panasonic Fuchs - je s Kamilem Fuchsem na facebooku), publicistka (PŘEKVAPENÍ + PŘÍBĚHY KE KAFÍČKU, VLASTA, ONA DNES, RODINNÉ LISTY), dětská obrna od roku 1954 (www.polio.cz), nápověda (Činoherní klub) a kolínská zastupitelka (třetí volební období) za Změnu pro Kolín (http://www.zmenaprokolin.cz/).   Moje knihy na iDNES.cz - Knihy.iDNES.cz

Najdete na iDNES.cz