Sobota 8. srpna 2020, svátek má Soběslav
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 8. srpna 2020 Soběslav

Chtěl mě znásilnit v tunelu

1. 06. 2012 22:19:00
Vběhla jsem do vlaku na poslední chvíli a procházela jsem vagonem. Všude bylo plno, ale v jednom kupé seděli u okna jenom dva, chlap a ženská. S úsměvem jsem otevřela dveře.

„Dobrý den! Máte tady volno?“

Ženská se na mě podívala, jako kdybych byla prašivá a chlap se na mě nepodíval vůbec. Když jsem si sedla, zvedl se, vzal tašku, kterou měl položenou kousek ode mě a dal ji vedle sebe.

„Člověk nikdy neví, Renatko,“ usmál se na tu ženskou a ta přikývla.

„Dobře děláš, Ládíku. Podej mi sem radši i můj kabát. Pojedeme tunelem.“

Musela jsem to rozdýchat. Sakra, to vypadám tak blbě, že si Renatka a Ládík myslí, že jsem zlodějka a že bych se jim mohla podívat do tašky a do kapes kabátu?

Co mám na sobě? Džíny, triko, svetr. Batoh, který sice není úplně nový, ale chudé studentce musí ještě chvíli vydržet. Tihle dva by asi podezírali každého, pomyslela jsem si a otevřela jsem knížku. Nemínila jsem se tou nepříjemnou dvojicí zabývat, ale bohužel, oni se mojí maličkostí zabývali a to dost hustě!

„Ládíku, můžeš, prosím tě, otevřít na chvíli okno? Je tu najednou strašný smrad. Nechápu, proč se lidi nevoní...“

Ládík vyskočil a stáhl okénko dolů.

„Ono by stačilo, Renatko, kdyby se občas vykoupali...“

Otočila jsem stránku, i když jsem nepřečetla ani slovo. Tak copak se o sobě ještě dozvím? Nebyla jsem si vědoma, že bych byla cítit. Kupovala jsem si parfém v malých lahvičkách, abych ho mohla nosit s sebou, a i teď jsem ho měla pečlivě uložený v batohu. A byla jsem samozřejmě navoněná. Radši jsem nechodila na obědy, ale parfém jsem si koupila vždycky...

„Mám to už zavřít, miláčku,“ otočil se Ládík od okna na Renatku a ta přikývla.

„Zavři to. Stejně nám už ten její smrad nalezl do vlasů a do šatů. Budeme se muset vykoupat, hned jak přijedeme! A všechno půjde do pračky!“

Renatka se na mě opovržlivě podívala, a pak si dala provokativně před ústa kapesník.

„Příště si, Ládíku, koupíme první třídu. Cestování s póvlem nebylo nikdy moje hobby...“

„A nechceš si tam jít přesednout? Doplatíme si to...“

Renatka chvíli zvažovala, jestli se v mé přítomnosti neudusí a pak zavrtěla hlavou.

„To už nestojí za to. Vydržím to. Nebudu tolik dýchat!“

Oba se rozesmáli a už se vůbec nesnažili zakrývat, že mluví o mně. Dívali se na mě a jedovatými poznámkami si mě vychutnávali.

Nejradši bych jim řekla něco, co by si za rámeček nedali! Tohle se přece nedělá! Bylo to nechutné. Na čtení jsem vůbec neměla náladu, knihu jsem dala zpátky do batohu, za chvíli bude stejně tunel a pak už budu vystupovat.

No jo vlastně! Pojedeme tunelem...

Ti dva se v tu chvíli rozchechtali. Hráli totiž hru na potápění. Nadechovali se a vydechovali, a když se museli nadechnout, tvářili se oba, že jim je na zvracení.

„Ládíku, možná, kdybych ji neviděla, že bych ten její smrad tolik necítila,“ postěžovala si Renatka s našpulenou pusou jako malé dítě a on ji políbil.

„Tak na ni nekoukej, miláčku!“

Vjeli jsme do tunelu. Protože v celém vagoně nesvítila světla, byla v našem kupé opravdu tma jako v tunelu.

A pak se to stalo!

„Co si to dovolujete?! Co na mě saháte? Vy prase... pusťte mě!“

Ten chlap mě ve tmě objal!

Sahal mi na prsa!

Stahoval mi džíny!

A chtěl se mi dostat pod kalhotky!

I když jsem se cukala a křičela, nepustil mě.

Když vlak vyjel z tunelu, stála jsem uprostřed kupé, svetr jsem měla napůl svlečený, triko vyhrnuté a džíny stažené pod zadkem.

„Co jste si to dovolil?! Osahával jste mě! Vy dobytku!“

Zapnula jsem si džíny, stáhla tričko, narovnala jsem si svetr, a protože jsme už vjížděli do stanice, otevřela jsem dveře kupé.

„Máte štěstí, že musím do školy, jinak bych na vás zavolala policii!“ Hlas se mi třásl a měla jsem co dělat, abych neomdlela. Vyšla jsem na chodbu a naposledy jsem se na ně otočila.

Renatka se na Ládíka dívala plná vzteku a Ládík otevíral pusu jako kapr na suchu...

Spokojeně jsem se usmála. Dobře vám tak! To máte za to, že urážíte mladou holku jenom proto, že není tak úplně bílá jako vy!

Povídka je z knihy, KDYŽ SYN PÍŠE LÍP NEŽ MÁMA, kde najdete povídky nejenom mé, ale i povídky mého syna, Filipa Fuchse.

http://filipfuchs.blog.idnes.cz/

Kniha vyšla v roce 2010 v nakladatelství BESKYDY.

http://www.kdyz.cz/vydane-knihy

Autor: Irena Fuchsová | pátek 1.6.2012 22:19 | karma článku: 35.62 | přečteno: 10361x

Další články blogera

Irena Fuchsová

Na titulce dnešního magazínu dělá krásná dívka roznožku...

... prý bych ji měla znát z televize, ale na tuhle stanici nekoukám. Navíc jsou tyhle dívky všechny jako přes kopírák. Vedle roznožky je upoutávka: Mužské trápení. Poruchy erekce mají duševní i zdravotní příčiny. Jak je řešit?

31.7.2020 v 22:18 | Karma článku: 39.30 | Přečteno: 12517 | Diskuse

Irena Fuchsová

Když ho vyhodíš oknem, a on přijde dveřmi

Esemeskové omyly jsou běžné, zajímavé, trapné, úsměvné, nepříjemné. Ten, co mě potkal včera večer, mě pobavil o to víc, že jsem si díky němu vzpomněla na Marka Taclíka, kterého mám ráda od chvíle, kdy přišel do Činoherního klubu.

23.7.2020 v 21:20 | Karma článku: 23.57 | Přečteno: 1099 | Diskuse

Irena Fuchsová

To, co se mi včera stalo, bych nevymyslela!

Opět se mi potvrdilo, že nejoriginálnější příběhy píše život sám. Teď jenom musím nějak natáhnout perex, abych v něm neprozradila, o co půjde... tak snad už tohle bude stačit, co myslíte? ... Jo. Stačilo.

18.7.2020 v 22:03 | Karma článku: 25.42 | Přečteno: 1883 | Diskuse

Irena Fuchsová

Statistika o čtenářích tohoto blogu

Nedávno jsem si v úsměvném letním podvečeru vybrala své nejčtenější blogy a z prvních sedmi nejčtenějších jsem usoudila, že mé čtenáře nejvíce zajímají demonstrace, na které chodí nebo nechodí, ale rádi o nich čtou, zvracení...

12.7.2020 v 22:02 | Karma článku: 12.13 | Přečteno: 639 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jan Pražák

Cykloterorismus

„Proboha, co to máš pod ramenem, Maruško, co se ti stalo? Doufám, že tě Franta doma nemlátí, jestli jo, tak si to s ním osobně vyřídím.“ Zpod krátkého rukávu letních šatů vykukovala mé cukrárenské společnici pořádná podlitina.

7.8.2020 v 21:24 | Karma článku: 13.29 | Přečteno: 293 | Diskuse

Lukáš Burget

Lidé s děložním čípkem se bouří a submisivní Fifinka vaří

Britská poslankyně čelí útokům transsexuálů, transsexuálové čelí útokům feministek, vše tiše pozoruje ušlápnutá Fifinka od sporáku a zakázaný Policajt ze školky z trezoru.

7.8.2020 v 16:30 | Karma článku: 30.71 | Přečteno: 712 | Diskuse

František Skopal

Vítr! Stojí za ním neznámá inteligence, zabezpečující fungování světa!

Žijeme ve světě, který je mnohem záhadnější, než se domníváme. Za jeho normálním, prostým a nenápadným chodem se pro nás dosud skrývají neuvěřitelná a nepoznaná tajemství.

6.8.2020 v 15:58 | Karma článku: 9.87 | Přečteno: 401 | Diskuse

Marek Valiček

Homosexuálové jsou nebezpeční lidé

Je už takovou "milou" skutečností, že se vždy v termínu Prague Pridu vyjadřují zastánci té jediné možné pravdy k tématu manželství a výchově dětí jinými než hetero páry. Ústa plné tolerance, skutečnost opačná.

6.8.2020 v 14:56 | Karma článku: 43.14 | Přečteno: 10661 | Diskuse

David Dvořák

Nehodící se elementární slušnost k nevinným obětem.

Hirošima 6.srpna 1945 8:16 – desítky tisíc nevinných civilistů uviděli poprvé a naposledy na nebi záblesk jasnější než tisíc sluncí. Někteří se vypařili okamžitě, jiní pomaleji uhořeli a někteří umírali ještě pomaleji na ozáření.

6.8.2020 v 11:11 | Karma článku: 27.93 | Přečteno: 675 | Diskuse
VIP
Počet článků 618 Celková karma 26.47 Průměrná čtenost 2424

Sedmdesátiletá stařenka, kterou stále baví vše nové, matka (Filip a Rita), manželka (pan Fuchs), spisovatelka (33 vydaných knih: http://www.kdyz.cz/vydane-knihy), nakladatelství Beskydy (www.beskydyknihy.cz), členka Obce spisovatelů a Herecké asociace, moderátorka (ČRo Pardubice - nedělní pořad, Když vypráví nápověda), nadšená fotografka (Kamil Panasonic Fuchs - je s Kamilem Fuchsem na facebooku), publicistka (PŘEKVAPENÍ + PŘÍBĚHY KE KAFÍČKU, ONA DNES), dětská obrna od roku 1954 (www.polio.cz), nápověda (Činoherní klub) a kolínská zastupitelka (třetí volební období) za Změnu pro Kolín (http://www.zmenaprokolin.cz/). Fotografie je od Kamila Fuchse.