Středa 25. listopadu 2020, svátek má Kateřina
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 25. listopadu 2020 Kateřina

Ženy - matky, stát si s vámi vaše děti nenadělal!

30. 10. 2013 0:11:23
V televizní reportáži se žena z jedné ubytovny, rozčilovala: "Jsou tady strašné podmínky! A to já mám jenom tři děti! Ale jsou tady chudáci ženský, co jich mají sedm! A stát jim nepomůže!"

Ta žena si pravděpodobně myslí, že stát má zvláštní fond, na kterém jsou peníze pouze pro ty, kteří mají tři, šest, deset dětí, a většinou nemají vzdělání, tím pádem hůř hledají práci - pokud ji hledají. Nemají ani byt, nebo domek, proto bydlí na ubytovně v jedné místnosti, na kterou jim stát doplácí a platí jim i elektrickou energii. A platí hodně. Ale když se vrací za elektřinu přeplatky, nedostane je stát. Přeplatek dostane ten, kdo elektrický proud odebírá. A to stát není. Stát jenom platí. Nevím, co všechno. Nikdy jsem od státu nic nepotřebovala, na rozdíl od lidí, o kterých píšu.

Jediné, čeho tito lidé mají hodně, jsou děti, na které berou podporu. Od státu.

Jenomže stát, to jsme my všichni. My všichni pracujeme na to, aby stát platil výše uvedené. Platí a ještě se dočká nevděčného pokřikování.

"Jsou tady strašné podmínky! A to já mám jenom tři děti! Ale jsou tady chudáci ženský, co jich mají sedm! A stát jim nepomůže!"

Druhý den jsem si přečetla, co osobnosti z umělecké sféry, očekávají od nově zvolených poslanců.

"Aby se stát více staral o ženy samoživitelky a zajistil jim a jejich dětem důstojný život," řekla jedna z osobností a mě napadlo, holky, vy dvě si můžete podat ruce!

Jak to udělat, aby si lidé, kteří žijí tak, jak jsem napsala, uvědomili, že si za to, jak žijí, zodpovídají sami? Že stát jim nebude pořád pomáhat tak, jak jsou zvyklí, protože na to prostě nebude mít.

V roce 1979 emigroval, rok po rozvodu, můj ex-manžel. Zůstala jsem se čtyřletým synem sama, neměla jsem alimenty a každý měsíc jsem splácela tři stovky na novomanželskou půjčku. Plat v divadle jsem měla 1 200,- Kčs. Novomanželskou půjčku (30 000,- Kčs) jsme si brali společně, jako manželé, a když jsem ji chtěla začít čerpat, on si dal podmínku. Chceš koupit ledničku, pračku, vysavač, televizi? Dobře. Ale nepodepíšu ti to, dokud mi nedovolíš, abych si já koupil věci, které prodám, abych mohl jet k moři. Chtěla jsem ledničku, pračku, vysavač a televizi, vše zhruba za deset tisíc, tak jsem mu podepsala další věci za dvacet tisíc, které koupil, obratem prodal a... jel na dva měsíce k moři.

Když naše manželství dopadlo, jak dopadlo, a já, po jeho emigraci, zůstala bez alimentů, s novomanželskou půjčkou na krku, nikdy by mě nenapadlo, abych šla žádat stát, aby mi pomohl. Mohla jsem si za svoji situaci sama.

Špatný výběr partnera - moje první chyba.

Věci za dvacet tisíc, koupené na novomanželskou půjčku. Věci, které on prodal a po jeho emigraci jsem je musela splácet - i za to jsem si mohla sama. Neměla jsem mu to dovolit.

A tak jsme žili se synem velmi střídmě, a za pomoci mých rodičů jsme přežili. Za rok jsem se vdala podruhé a tentokrát jsem už chybu neudělala.

Před měsícem jsem potkala na kolínském mostě, rodinku. Čtyři malé děti běhaly kolem dvou kočárků. Matka vezla jedno dítě. Otec vezl druhý kočárek a v něm byly děti dvě. Jedno leželo na druhém. Všichni bydlí v ubytovně. A stát jim pomáhá.

Minulý týden jsme se na stejné téma bavili v kupé. Dala jsem k dobru příhodu, jak jsem asi před rokem potkala v Kolíně, u spořitelny, tři dívky. Ta nejstarší šla uprostřed a pravděpodobně jim právě řekla, že je těhotná, a ty dvě mladší, náctileté, poskakovaly nadšeně kolem ní.

"Fakt? Jo? A jak se bude jmenovat?" Ta nejstarší mávla rukou.

"To je jedno, hlavně že budou přídavky."

Starší cestující se přidal.

"Víte, co jsem slyšel? Když se narodí děti ve velké rodině, napíše se do rodného listu, jako jejich otec, nejstarší člen rodiny. A víte proč? Protože brzy umře a "jeho" děti budou mít po něm sirotčí důchod. Od státu."

"Rodiny, ve kterých tihle mladí lidé z ubytoven vyrůstali, nic nezmůžou," přidala se další cetující. "Protože žijí podobně. Je to začarovaný kruh. Ale i ze začarovaného kruhu vede cesta. Když nepomůže rodina, musí pomoct školy - výchovou k zodpovědnosti. Tak, jako se na školách promítají filmy o narkomanech, tak by se měly promítat filmy o mladých matkách, kolem kterých se batolí pět, šest zanedbaných dětí. Dětí, které nemají budoucnost a budou celý život čekat na to, co jim stát dá."

S tím se nedalo nesouhlasit.

"Stát by měl dávat školám co nejvíce peněz."

"Měl by dávat peníze na sociální pracovníky a na výchovné poradce, kteří budou společně vést školáky k zodpovědnosti, kterou mají ke svému životu. Měli by je vést k zodpovědnosti, kterou mají k sobě i k dětem, které se jim narodí. Oni mají zodpovědnost k sobě a ke svým dětem! Ne stát! Oni."

"Stát by měl dávat peníze školám na maximální prevenci proti drogám, alkoholu a předčasnému sexu."

"Měl by..."

Ale to už jsme byli v Kolíně a já vystupovala. Mí spolucestující pokračovali dál, do Pardubic, České Třebové, Ostravy, a určitě pokračovali i v debatě...

Autor: Irena Fuchsová | středa 30.10.2013 0:11 | karma článku: 48.23 | přečteno: 25556x

Další články blogera

Irena Fuchsová

Když moderuje Moravec, je to jako „bleskaha“!

Rozhodovat je těžké, to víme všichni. Každý z nás se někdy musel rozhodnout. Když začal koronavir a s ním každodenní rozhodování všech, co dělat a jak, často jsem si vzpomněla na jedno banální rozhodování, týkající se deště...

15.11.2020 v 22:11 | Karma článku: 28.48 | Přečteno: 907 | Diskuse

Irena Fuchsová

1. Je krásná. Sexy. Chytrá. Úspěšná. Vtipná. Ale nic víc.

2. Dovolená nám vyšla. Počasí také. Jídlo vynikající. Hotel klidný, čistý. Pláž prázdná. Ale nic víc. 3. Šéf mi přidal. Mám komfortní podmínky. Kolegové úžasní. Práce super. Jezdím často na služební cesty do ciziny. Ale nic víc.

4.11.2020 v 23:07 | Karma článku: 20.93 | Přečteno: 1122 | Diskuse

Irena Fuchsová

Zvěřina by potřeboval zvěřinu

„Mají zvěřinu,“ oznámil mi pan Fuchs dneska ráno a já se vydala na lov. V řeznictví jsme byli dva + dva metry mezi námi, rychle jsem koupila jelení kousky na guláš a kančí kýtu na pečení a úspěšný lov jsem završila kusem špeku.

2.11.2020 v 19:17 | Karma článku: 20.53 | Přečteno: 703 | Diskuse

Irena Fuchsová

Tak mám prý rakovinu

Když začal být Jiří Zahajský před lety nemocný a řekl Petrovi Nárožnému, že byl u doktora, že je vše v pořádku, Petr se usmál. "Jirko, ty musíš jít ještě k druhému doktorovi a pak ještě ke třetímu! A pak teprve můžeš mít jistotu!"

28.10.2020 v 14:45 | Karma článku: 27.00 | Přečteno: 1706 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Marek Valiček

Odbrzdíme a uvidíme

...tak jó. Odbrzdíme a uvidíme. A když odbrzdíme příliš, nic se neděje. Zase všechno zalígrujeme a uvidíme, co všechno nastane...

25.11.2020 v 8:32 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 9 | Diskuse

Jaroslav Kuthan

Vzorce v hlavě

Jeden člověk se před časem předvedl a inspiroval mne. Tenkrát jsem napsal tři odstavce o homosexuálech a on mi přesně popsal, proč jsem to udělal, čili jaké pohnutky mne k tomu vedly.

25.11.2020 v 8:11 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 51 | Diskuse

Jarka Jarvis

Hop sem, hop tam: San Diego (2)

Patřím k těm, kteří mají pod nohama nejraději pevnou půdu. Na čluny, bárky, jachty a jiné kocábky se však podívám ráda, a když nás ze základny amerického námořnictva vyhodili, vzala jsem zavděk místní marinou.

24.11.2020 v 21:00 | Karma článku: 8.14 | Přečteno: 148 | Diskuse

Jan Tichý(Bnj)

Světlo na konci tunelu

Kde hledat světlo na konci tunelu? Určitě v tunelu, ale pozor, železničními tunely jezdí vlaky, někde občas, někde často a někde vůbec, pokud je trať zrušená, nebo je daný úsek v rekonstrukci a panuje zde výluka.

24.11.2020 v 16:00 | Karma článku: 5.90 | Přečteno: 153 | Diskuse

Helena Vlachová

O lenosti některých mladých lidí

Nikdo mi nevymluví můj názor, že práce je všelékem na jakékoli neduhy. Pracuje-li člověk, nemá čas vymýšlet nepravosti a neřesti.

24.11.2020 v 6:59 | Karma článku: 30.74 | Přečteno: 1059 | Diskuse
VIP
Počet článků 631 Celková karma 24.67 Průměrná čtenost 2406

Sedmdesátiletá stařenka, kterou stále baví vše nové, matka (Filip a Rita), manželka (pan Fuchs), spisovatelka (33 vydaných knih: http://www.kdyz.cz/vydane-knihy), nakladatelství Beskydy (www.beskydyknihy.cz), členka Obce spisovatelů a Herecké asociace, moderátorka (ČRo Pardubice - nedělní pořad, Když vypráví nápověda), nadšená fotografka (Kamil Panasonic Fuchs - je s Kamilem Fuchsem na facebooku), publicistka (PŘEKVAPENÍ + PŘÍBĚHY KE KAFÍČKU, ONA DNES), dětská obrna od roku 1954 (www.polio.cz), nápověda (Činoherní klub) a kolínská zastupitelka (třetí volební období) za Změnu pro Kolín (http://www.zmenaprokolin.cz/). Fotografie je od Kamila Fuchse.  

Najdete na iDNES.cz