Pátek 2. prosince 2022, svátek má Blanka
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 2. prosince 2022 Blanka

Ti, co žebrají, jsou lepší než ti, co kradou.

10. 04. 2014 22:08:00
Jasně, že by bylo nejlepší, kdyby nikdo nežebral a nikdo nekradl. Ale všichni víme, že jsou lidé, kteří žebrají a jsou lidé, kteří kradou. A já tvrdím, že horší jsou ti, co kradou.

Loudilové, opilci, narkomani, lenoši. Někteří možná i bezdomovci, ale většinou mezi loudily, opilci, narkomany a lenochy jsou lidé, kteří mají byty nebo žijí na ubytovnách, kde za ně nájem platí stát.

Jsou všichni stejní. A je jedno, kde se pohybují. Na nádražích, náměstích, v parcích. V Kolíně, v Praze, v Pardubicích. Všichni jsou stejní.

Jednou jsem přijela z Prahy do Kolína, pospíchám nádražní halou, vidím zasklenými dveřmi, že mi přijíždí autobus na kolínské Zálabí, když vtom mi cestu zastoupí sympatický mladý muž.

„Prosím vás, dejte mi nějaké peníze!“

Dejte mi cigarety. Dejte mi peníze. Dejte mi na polévku. Dejte mi na vlak za nemocnou babičkou. Dejte mi na vlak na internát. Dejte mi na vlak do školy. Dejte mi na vlak domů. Furt to samé. Mladí, staří, muži, ženy. A vy v sobě furt musíte sbírat síly a říkat nemám, nedám, protože to slyšíte denně několikrát a už vás to nebaví, už vás to unavuje, zatěžuje, obtěžuje, vytrhuje vás to z vašich myšlenek, z vašich pocitů, ať jsou jakékoli... A teď navíc můj autobus už zastavil na zastávce, otevřel dveře, lidé nastupují, sympatický mladý muž znovu říká, prosím vás, dejte mi nějaké peníze a ze mě vylétla otázka.

„A musím?“

Sympatický mladý muž se zarazil, znejistěl a pak odpověděl.

„Nemusíte.“ Ustoupil mi, a já šla k autobusu.

U zálabské večerky se také schází podobná partička. Jednou večer pršelo, pod balkonem stál „jeden z nich“, já přivázala našeho drsnosrstého jezevčíka u značky na chodníku, šla jsem na koupi, a když jsem za chvíli vyšla, Atík byl pryč. Vteřina nejistoty, ale už jsem ho uviděla. Stál pod balkonem s „jedním z nich“.

„Vzal jsem ho z deště. Aby nenamokl.“

„Děkuju. Ale to jste nemusel. Je to lovecký pes, na déšť je zvyklý.“

Vzala jsem si vodítko, udělala jsem dva kroky, a za mnou se ozvalo to, co jsem čekala.

„Mladá paní, nedáte mi nějaké peníze?“

„Nedám.“ Udělala jsem další dva roky a „jeden z nich“ si neodpustil výčitku na rozloučenou.

„Ale viděla jste, že jsem byl hodný!“

Asi za týden mi říkal známý, že šel kolem „jednoho z nich“, a on po něm chtěl také peníze.

„Peníze vám nedám, ale přišlo mi uhlí, pojďte mi ho složit, dám vám pět set.“

„Jeden z nich“ zavrtěl hlavou.

„Vono začíná pršet. Mohl bych dostat zápal plic.“

Ale jsou i jiní. Úplně jiní z jiné party. Jednoho takového úplně jiného z jiné party, jsem potkala právě dneska, v potravinách na kolínském náměstí.

Všimla jsem si ho hned, jak jsem do téhle menší samoobsluhy vešla. Kolíňák to nebyl, tím jsem byla jistá. Vysoký, svalnatý fešák kolem třicítky, zajímavý typ, mohl to být novinář, podnikatel, muzikant, majitel baru... co já vím? Perfektně oblečený, ležérně, moderně. Černé sportovní kalhoty, triko, koženou vestu, přes rameno tašku. Vybíral u pultu sýry. Já také. Zastavil se u čokolád. Já také. Šel k pečivu. Já také. Když jsme stáli vedle sebe, měla jsem sto chutí říct, to vypadá, jako když vás sleduju, co? Už jsem zase za vámi. Cítila jsem z něho totiž napětí a skoro jsem slyšela, jako by mi říkal, co za mnou, babo, furt lezeš?!

A sešla jsem se s ním i u pokladny. Začal vyndávat z košíku na pult lahev drahého vína, čokoládu, sýry, pečivo a najednou říká, já si musím dojít pro peníze, hned jsem zpátky.

„Ale vrátíte se,“ zavolala za ním paní pokladní, on přikývl a vyběhl z obchodu. Druhá prodavačka se za ním šla podívat a viděla, že běží Kouřimskou ulicí nahoru, kde zahnul ke kostelu.

„Zjistil, že tady nic neukradne, tak utekl,“ povzdychla si paní pokladní a její kolegyně přikývla.

„Mně byl od začátku nápadný, tak jsem ho pozorovala.“

„Mně se také nezdál,“ potvrdila jsem oběma jejich pocity, ale to, že jsem „slyšela“, jak mi v duchu říká, co za mnou, babo, furt lezeš, to jsem jim neřekla.

Když jsem šla za chvíli v jeho stopách, podívala jsem se ke kostelu, kam zahnul. Nikde nikdo. Paní pokladní s kolegyní měly pravdu. A nakonec... já také.

Autor: Irena Fuchsová | čtvrtek 10.4.2014 22:08 | karma článku: 13.19 | přečteno: 862x

Další články blogera

Irena Fuchsová

Repeťák

Žena pracuje bez zbytečných kudrlinek, protože ví, čím dřív udělá to, co udělat chce, tím dřív se dopracuje k vytoužené chvíli, kterou bude mít jenom pro sebe, a kterou si po letech praxe dokáže bravurně uchránit a do mrtě užít.

28.11.2022 v 23:04 | Karma článku: 21.47 | Přečteno: 566 | Diskuse

Irena Fuchsová

Nech to na mně!

Řekněte mi, kdy vám naposledy někdo řekl, nech to na mně? Vzpomenete si? Já ne. A přitom je to tak normální! Obyčejné! Starostí zbavující! Osvobozující! Nech to na mně!

16.11.2022 v 13:23 | Karma článku: 19.94 | Přečteno: 497 | Diskuse

Irena Fuchsová

Mě se nikdo neptal

Také vás překvapí, když si v novinách přečtete výsledky statistického průzkumu, a zjistíte, že většina dotazovaných má úplně jiný názor než vy a vaše okolí?

13.11.2022 v 23:15 | Karma článku: 29.11 | Přečteno: 1051 | Diskuse

Irena Fuchsová

Prolhaná Michaela

Lhala mi několik dnů za sebou a dokonce se mi hned po první lži představila a poslala mi i svůj e-mail. Říkala jsem si, co ta holka, proboha, čeká?! Že se s ní budu bavit, když od našeho prvního kontaktu neustále lže?!

23.10.2022 v 22:00 | Karma článku: 40.85 | Přečteno: 8538 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jiří Herblich

Prvouka vědomého člověka, založená na křesťanských kořenech (1)

Jedni jdou, druzí jsou a přesto jedno mají společné, věří sobě jako jemu. Nebude člověka, který neuvěří, nakonec a po všem, čím si projde.

2.12.2022 v 7:31 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 44 | Diskuse

Jiří Herblich

Co probudí lid ze zimního spánku, který je spánkem jejich ducha?

Toto pojednání bude o člověku, který se oddal spánku, který bude spánkem těch co budí lid ze sna....

1.12.2022 v 15:53 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 66 | Diskuse

Ladislav Jakl

Sváteční sezóna?

Schodek letošního rozpočtového roku vylezl už nad 337 miliard korun a ani k tomu nebylo zapotřebí karanténních ztřeštěností jako loni a předloni. Stačí k tomu vládní politika rozpočtové nezodpovědnosti.

1.12.2022 v 15:12 | Karma článku: 33.90 | Přečteno: 691 | Diskuse

Jan Řeháček

Heiligenstadtská závěť (Beethoven)

Jedním ze znaků silných osobností je, že osobní krize, které jsou součástí života každého z nás je nezlomí, ale posílí. Pro umělce to platí dvojnásob a Ludwig van Beethoven v tomto ohledu nebyl výjimkou. Jeho dílo je toho důkazem.

1.12.2022 v 9:09 | Karma článku: 14.66 | Přečteno: 189 | Diskuse

Zdeněk Bárta

Musíme všichni lyžovat? Příspěvek na lyžařské kurzy 7000?

To nebylo ani za socialismu. Ministr zdravotnictví údajně pravicové TOP 09 to chce změnit. Všechny děti musí zdarma týden lyžovat. Pochopitelně i ty, které nikdy na lyžích nestály a týden lyžovaní bude jejich prvním a posledním.

1.12.2022 v 8:12 | Karma článku: 43.48 | Přečteno: 5345 | Diskuse
VIP
Počet článků 708 Celková karma 27.15 Průměrná čtenost 2374

Stařenka (1950), kterou stále baví vše nové, matka (Filip a Rita), manželka (pan Fuchs), spisovatelka (33 vydaných knih: http://www.kdyz.cz/vydane-knihy), nakladatelství Beskydy (www.beskydyknihy.cz), členka Obce spisovatelů a Herecké asociace, moderátorka (ČRo Pardubice - nedělní pořad, Když vypráví nápověda), nadšená fotografka (Kamil Panasonic Fuchs - je s Kamilem Fuchsem na facebooku), publicistka, dětská obrna od roku 1954 (www.polio.cz), nápověda (Činoherní klub) a kolínská ex-zastupitelka (2010 - 2022) za Změnu pro Kolín (http://www.zmenaprokolin.cz/). V anketě Bloger roku 2019 získala Cenu redakce. Fotografie je od Kamila Fuchse.

Ivan Trojan si s manželkou vypořádal majetek, bulvár spekuluje o rozvodu

Ivan Trojan (58) a Klára Pollertová-Trojanová (51) si v září podle veřejně dostupných dokumentů vypořádali společný...

Vsadil na neobvyklý nápad, už má 35 zaměstnanců a rostou i do světa

Lukáš Legát začal podnikat před devíti lety. Z původně garážové firmy je dnes společnost s pětatřiceti zaměstnanci,...

Žena už nemohla vystát obří ňadra, rozhodla se pro operativní zmenšení

Kylie Perkinsová, čtyřiadvacetiletá dvojnásobná matka z Aljašky, podstoupila zmenšení poprsí, aby se zbavila...

Otec zavelel, šetříme! Rodina vypnula elektřinu a topí jednou týdně

Zvyšování cen energií nutí lidi k nečekaným rozhodnutím. Jedna rodina z Londýna se rozhodla vrátit do minulosti. Šetří,...

Žena je pro mnohé příliš sexy, bývalí učitelé její odhalování nechápou

Říká si Ona Artist a na internetu pravidelně zveřejňuje sexy snímky. Pro mnohé už je to přehnané a především její...