Myslím, že mohu říct, že každý muž je originální diamant a ke každému muži se musí, stejně jako k diamantu, přistupovat individuálně. Ale tím jakákoli podobnost mezi muži a diamanty, končí.
Po prozkoumání surového diamantu, stejně jako po prozkoumání muže, se musíme rozhodnout, jak je brousit, aby oba získali co největší hodnotu. V této fázi se bere v úvahu, kromě jiného, i počet nedokonalostí obou, diamantu i muže.
Broušení diamantů i mužů je doslova šperkařská činnost, při které se ze surových diamantů i z neobroušených mužů, broušením vytváří drahokamy, použitelné do šperků. Muže doporučuji brousit jemně, což trvá samozřejmě někdy i mnoho dlouhých let, ale výsledek se nakonec více či méně, dostaví.
Když jsme nedávno měli v Činoherním klubu před premiérou, zkoušeli jsme deset dnů v jednom kuse. Ve všední dny, v sobotu i v neděli. Pro mě to znamenalo systematicky si zorganizovat nákupy, vařit jídla, ke kterým lze měnit přílohy a mít v mrazáku například rajskou, svíčkovou či koprovou omáčku. Pro výjimečné situace mám svůj diamant vybroušený tak, že uvítá, když dostane místo oběda stovku, aby si došel do restaurace. To se mu dokonce zalíbilo a tak se mi někdy stane, že večer vařím na druhý den a můj diamant mi řekne, a stovečka na oběd by nebyla? Nezlobím se. Dostane stovečku a uvařené jídlo zmrazím.
Ale vraťme se do generálkového maratonu v Činoherním klubu. Když jsem osmý den vysvětlovala panu Fuchsovi, co si má ohřát v mikrovlnce a co na sporáku, řekl větu, která mě utvrdila v tom, že jsem si v jeho jemném broušení počínala celé roky dobře.
„Ty se o mě tak hezky staráš,“ pochválil mě a já neřekla nic, protože mi vyrazil dech, a když jsem se nadechla, stejně jsem nic neřekla, protože i to patří k taktice jemného broušení muže. Nejásat nad jeho chválou. Brát ji jako samozřejmost. Nedat v žádném případě najevo, že to, co dělám, dělám kvůli tomu, aby mě chválil! Kdepak! Dělám to proto, že je to můj diamant a zaslouží si to.
Některá z vás si teď říká, že bych se na nějaké jemné broušení, nevykašlala! Budu čekat roky, než mě pochválí? Proč bych to dělala? Půjdu na to silou od začátku! Tak to v žádném případě nedoporučuji. Sílu ne. To nemusí dopadnout dobře. Diamanty se sice upravují například štěpením, které se provádí jedním seknutím, ale pozor! Pro diamanty, které jsou značně hodnotné - a který z našich mužů takový není, že? - je proces štěpení kritický, neboť při špatném seknutí se mohou rozbít a tak zcela znehodnotit! Takže žádné štěpení, žádná síla, ale jemnost a trpělivost!
A hlavně nezapomeňte, že muže přirovnávám k diamantům pouze symbolicky! V žádném případě proto na nich nezkoušejte to, co se dělá například s velkými diamanty v takzvaném procesu řezání, což znamená, že se do dřevěného držáku upevní diamant, proti němu se stejným způsobem uchytí druhý ostrý diamant a jím se udělá řez do prvního diamantu. Po úderu kladivem do tohoto řezu, se diamant rozdělí a následuje řezání na další kusy, které se provádí proti směru krystalů…
Proboha! Dovedete si představit, že upevňujete svého muže do dřevěného držáku a kladivem se budete snažit z něho udělat dva nebo dokonce tři?!
Nevím, jak jste na tom vy, ale mně bohatě stačí jeden pan Fuchs.
P. S. Tento fejeton vyšel 5. června 2017 v Magazínu ONA DNES
