Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Devadesátileté dítě

9. 09. 2017 20:55:21
Děti se mají chválit a milovat. Napsala jsem na toto téma blogy, povídky, fejetony. Převládal ve mně pocit, že jsou to právě otcové, kteří chválí málo. Teď si říkám, že matky svým nechválením a neláskou, nadělají větší paseku...

Bylo mi třicet let, když jsem se s Marií potkala. Jí bylo tehdy pár let přes padesát. Nejdříve jsem to byla já, kdo se jí svěřoval a poslouchal její rady a posledních pár let jsem to já, komu se devadesátiletá Marie svěřuje jaksi mimochodem.

Vzpomíná na dětství na vesnici, na včeličky, na kvetoucí keře před domem, kde se na lavičce scházela s příbuznými, kteří bydleli v okolí a mimochodem se zmíní o tom, že v padesátých letech přišla o dítě. Pomáhala mamušence se senem a spadla na žebřík, který se jí zarazil mezi nohama.

"To jste pár dnů před porodem musela pomáhat se senem," hlesla jsem a Marie se usmála.

"Nemohla jsem přece nechat mamušenku, aby všechno dělala sama."

V roce 1927 se narodila jako první. Její bratr, dvojče, byl pořád nemocný a mamušenka se věnovala jemu. Holčička musela vyrůstat sama a brzy se musela starat o hospodářství. Bratr nemusel.

Měla štěstí, že v okolí bydlelo hodně tet, které ji měly rády a ona milovala je. Daleko víc než o mamušence, mluvila o Růžence, Božence, Jarušce, Milušce, Kristýnce. Když mluvila o mamušence, vzpomínala pořád na tu samou věc.

"V noci jsem se na ni chodila dívat, jestli dýchá."

Hned po válce odešla za prací do pohraničí, protože mamušenka chtěla, aby grunt zůstal synovi, druhému dvojčeti.

"Postará se o mě. Ty se koukej vdát a mít děti."

Marii se podařilo všechno, co si mamušenka přála. Vdala se, bydlela daleko od mamušenky, která dřela na gruntu, protože její syn jezdil pracovat do města. Marie se pár týdnů před porodem vrátila domů. Chtěla rodit doma a také chtěla mamušence trochu pomoct.

K manželovi se vrátila bez dítěte a podruhé se jí otěhotnět nepodařilo.

To všechno jsem se dozvídala mimochodem. Při vzpomínání na dětství na malebném venkově.

"Měly jsme nádherný sad. Sklízely jsme s mamušenkou jablka a sklípek byl za chvíli plný. Tu vůni cítím ještě teď... Ale bratr je nejedl. Ten chtěl jenom maso. Tak měl maso. Mamušenka ho měla vždycky radši. Když koukala na mě, měla jsem pocit, že mě nevidí. Nikdy se mě nezeptala, co bylo ve škole. Nezajímalo ji to. Hned jsme šly na pole, na zahradu nebo do chlíva. Potřebovala mě na práci. Bratr nedělal nic."

Desítky, stovky negativních vzpomínek na mamušenku, zmíněných mimochodem.

Poslední negativní vzpomínka na mě včera vykoukla od včeliček.

"Mamušenka se jich nebála. Brala je do dlaně a přikládala si je na kolena, když ji bolela...v zimě jsme je přikrmovaly... jednou jsem přišla domů. Byla válka. Tetička Kristýnka přinesla mamušence kus uzeného a mamušenka ho přede mnou schovala. Měla ho pro bratra. Ale proč ho schovávala? Já bych si ho přece nevzala. Nesnědla bych mu ho. Dobře věděla, že jím jenom to, co mi dá..."

Autor: Irena Fuchsová | sobota 9.9.2017 20:55 | karma článku: 39.13 | přečteno: 6081x

Další články blogera

Irena Fuchsová

Když tě zavřou, postarám se ti o děti

Letos poprvé jsem příchod 17. listopadu a všechno kolem, brala v klidu a dá se říct i lhostejně. Letos poprvé. Všechny minulé sedmnácté listopady jsem prožila ve zvláštní nervozitě, kterou jsem nechápala.

17.11.2017 v 18:11 | Karma článku: 20.65 | Přečteno: 895 | Diskuse

Irena Fuchsová

Volba prezidenta aneb kdo dál dočůrá

Anebo kdo dál doplivne - i tak se z kluků stávalo kápo celé party. A mně, díky novinářům, připadá taková i volba prezidenta.

12.11.2017 v 18:38 | Karma článku: 21.43 | Přečteno: 1020 | Diskuse

Irena Fuchsová

Škoda rány, která padne vedle

Nevěřte tomu, že vaše robátka budou mít trauma z toho, když jim fláknete jednu za něco, co se nedělá, protože je to špatné, nevychované, sprosté, drzé - prostě nepatřičné!

1.11.2017 v 23:19 | Karma článku: 37.87 | Přečteno: 1662 | Diskuse

Irena Fuchsová

Bezpečné a příjemné přistání

Setřepeme skořápku mimina, vyletíme z puberty, doletíme mezi čtyřicátníky, padesátníky, šedesátníky, sedmdesátníky. A pak bychom se už měli připravovat na bezpečné a pokud možno příjemné přistání.

28.10.2017 v 22:15 | Karma článku: 22.80 | Přečteno: 779 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Luboš Chott

Chodím městem a dívám se za vrata aneb Klavírní ňamky…

Už je to drahně let, ale přesto si živě pamatuji, jak mě iritoval název cukrárny ŇAMŇAM. Byla na Kladně už za první republiky a pro cuc na kládě si do ní chodil i můj táta. A vždycky to byla prostě CUKRÁRNA a žádné ňamňam, ale...

20.11.2017 v 4:25 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 1 | Diskuse

Stisk Studentský deník

Povinná praxe je pro studenty zátěž. Nemám čas ani na osobní život, říká studentka

Během svého studia musí vysokoškolští studenti některých oborů absolvovat neplacenou školní praxi. Ta je ale časově náročná, a studenti si tak často nemohou dovolit vlastní zaměstnání nebo nestíhají plnit školní povinnosti.

20.11.2017 v 0:07 | Karma článku: 3.29 | Přečteno: 185 | Diskuse

Zuzana Palečková

Katolička ze mě už asi nebude

Asi mám hodně zkreslené představy o úloze katolické církve ve společnosti. Co se zdálo jako slibná budoucnost za pana arcibiskupa Tomáška se teď ztrácí v nedohlednu. Církev svoji budoucnost holt vidí někde úplně jinde...

19.11.2017 v 21:51 | Karma článku: 10.85 | Přečteno: 397 | Diskuse

Sylva Heidlerová

Voli, voli, voliči a okrskoví komi, komi, komici

Že ve volebních místnostech dochází k pochybením, manipulacím a dokonce k podvodům o tom žádná? Kdo za to odpovídá a kdo za to platí?

19.11.2017 v 20:36 | Karma článku: 20.71 | Přečteno: 518 | Diskuse

Libor Popovský

„Alláhu Akbar“: Islámský bojový pokřik

"Zvolání ́Alláhu Akbar ́ je v poslední době neoddělitelně spojováno s terorismem. Toto zvolání nám však ve skutečnosti především říká, že "Alláh je větší" než kterýkoliv jiný bůh.

19.11.2017 v 20:25 | Karma článku: 22.01 | Přečteno: 468 | Diskuse
VIP
Počet článků 492 Celková karma 25.73 Průměrná čtenost 2397

Sedmašedesátiletá stařenka, kterou stále baví vše nové, matka (Filip a Rita), manželka (pan Fuchs), spisovatelka (33 vydaných knih, z nichž jednatřicátá je pro děti i dospělé a ve třiatřicaté, která se jmenuje HOVORY, odpovídá společně s Josefem Banášem na zvídavé otázky svého nakladatele: http://www.kdyz.cz/vydane-knihy), nakladatelství Beskydy (www.beskydyknihy.cz), členka Obce spisovatelů a Herecké asociace, moderátorka (ČRo Pardubice - nedělní pořad, Když vypráví nápověda), nadšená fotografka (Kamil Panasonic Fuchs - je s Kamilem Fuchsem na facebooku), publicistka (PŘEKVAPENÍ + PŘÍBĚHY KE KAFÍČKU, VLASTA, ONA DNES, RODINNÉ LISTY), dětská obrna od roku 1954 (www.polio.cz), nápověda (Činoherní klub) a kolínská zastupitelka (druhé volební období) za Změnu pro Kolín (http://www.zmenaprokolin.cz/).   Moje knihy na iDNES.cz - Knihy.iDNES.cz



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.