Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kam mizí moje kamarádky?

26. 03. 2018 22:50:56
V prosinci jsem mluvila s Věrou, kterou všichni v našem městě znají jako velkou bojovnici. Když se jí něco nelíbí, dokáže najít konkrétního viníka a chce po něm okamžitě nápravu! A tahle Věra mi v únoru zmizela!

A podobně mi zmizela i Naďa, Helena a Dáša.

Naďa, členka místního turistického oddílu, byla mistrem na vymýšlení tras! Věděla přesně, na kolikátém kilometru ji začnou „její“ turisté nenávidět, ale nikdy k tomu nedošlo, protože těsně před tím, než nenávist začala doutnat, se z lesa vyloupla příjemná hospůdka, kde na ně už čekali s obědem!

Když jsem nedávno potkala člena jejího turistického oddílu, postěžoval si mi, že s nimi už Naďa nechodí a jenom mi potvrdil to, co jsem věděla.

Naďa zmizela. Mně i jemu.

Stejným způsobem mi zmizela Helena a Dáša. Například Helena, ta byla celý život...

Pardon! Teď mě napadlo, že musím být konkrétnější! Aby nedošlo k mýlce! Věra, Naďa, Helena a Dáša jsou moje vrstevnice, všem je nám tedy od pětašedesáti výš, ale když píšu, že mi zmizely, nemyslím tím, že umřely! Kdepak! Zmizely mi z jiného důvodu!

Chápu, že nám všem roky přibývají. Ale to je přece normální, ne? Stárneme všichni. Stárnutí je jediná, opravdu spravedlivá věc na světě. Všichni stárneme, a když se vám zdá, že někdo před stárnutím úspěšně utíká, nevěřte tomu. To mu jenom jeho stárnutí chtělo udělat radost a nechalo ho chvíli na pokoji!

Když jsem Věru potkala naposledy a chvíli jsme si povídaly, bylo mi hned jasné, že se vydala jinou cestou, než jdu já a že mi pravděpodobně brzy zmizí. Snažila jsem se ji dostat zpátky na svoji cestu, která byla donedávna i její cestou, zkusila jsem všechno možné, ale bylo to marné. Ztráta času, uznala jsem nakonec a doufala jsem, že mi další kamarádky nezmizí podobně. Doufala jsem marně.

Jako druhá mi zmizela Naďa. Při našem posledním setkání mluvila jenom ona.

„... a když jsem ráno vstala, říkala jsem si, bude se mi zase motat hlava? A motala. Hned jsem volala sestřičce, že mi ty prášky, co mi dala paní doktorka, nezabírají a že ten rentgen páteře prostě potřebuju! Kdo už by měl znát své tělo a jeho problémy lépe než já, nemám pravdu, Ireno?“

Zajásala jsem, že jí můžu říct, že mám proti ní výhodu! Jsem zvyklá na určitá omezení i na bolest odmalička, protože, jak dobře ví, jsem dostala ve čtyřech letech dětskou obrnu. A že u ní vidím jeden jediný problém. Musí si zvyknout na určitá omezení i na bolest až teď, kdy začíná stárnout a nedělat z toho tragédii a nelítat po doktorech, ale ke slovu jsem se nedostala...

„... nechápu, co si ti mladí doktoři myslí,“ pokračovala Naďa ve svém monologu. „Řekl, že mi nemůže pomoct. Že prý to je normální! Já přece musím vědět líp než on, že to normální není! Nikdy se mi hlava nemotala! Ráno jsem vyskočila z postele a mohla jsem skládat uhlí, co jsem v sobě měla síly! A dneska? Když jsem mu začala vysvětlovat, jaké problémy, které jsem nikdy neměla, teď mám, řekl mi, ať jsem ráda, že mi nic není a sestře řekl, zavolejte dalšího?! Chápeš to, Ireno?! Tak jsem mu řekla, ať nás, staré, tedy střílí, když nám nemůžou pomoct, a on mi řekl, to musíte jinam, paní! A už si mě nevšímal! Tak jsem šla za svojí doktorkou a řekla jsem jí to a ona mě poslala na oční. Že prý ty problémy s motáním, můžu mít kvůli očím. Což je možné, protože mi říkala Helena, že Dáša měla něco podobného, co mám já a že prý jí doktor na to dal...“

Rozloučila jsem se s ní, a když jsem se po pár metrech otočila, už tam nestála. Zmizela.

P. S. Tento fejeton vyšel v pondělí 26. března 2018, v Magazínu ONA DNES.

Autor: Irena Fuchsová | pondělí 26.3.2018 22:50 | karma článku: 29.67 | přečteno: 2006x


Další články blogera

Irena Fuchsová

Kandidát za lidský póvl

Když dva dělají totéž, nemusí to být totéž. Je to pravda. Když dva jsou totéž, tedy dva bývalí členové strany, také nejsou totéž. Jeden z nich je lidský póvl, a druhý je předseda hnutí, za které v Kolíně kandiduje Martin Herman.

19.9.2018 v 15:29 | Karma článku: 30.97 | Přečteno: 1294 | Diskuse

Irena Fuchsová

Když pamětnice manipuluje s historií

Utajená láska v době holokaustu. Tak se jmenuje článek v sobotních LN od historičky Anny Hájkové, který přeložila Sylva Ficová. Anna Hájková je associate professor na Katedře dějin University of Warwick.

16.9.2018 v 22:02 | Karma článku: 15.18 | Přečteno: 974 | Diskuse

Irena Fuchsová

Muži na lovu

Mají to v krvi. Jsou prostě lovci! Touží přitáhnout do své rodiny kořist a hřát se v obdivných slovech a pohledech své ženy a svých dětí. Potřebují obdiv

3.9.2018 v 20:31 | Karma článku: 22.99 | Přečteno: 828 | Diskuse

Irena Fuchsová

Jak se mě můj starosta zastal

Dojalo mě to. Náš starosta se mě včera zastal na facebooku. Na jaře mě přemlouval, abych za ně kandidovala. Já nechtěla a řekla jsem mu proč. Smál se. S tím si poradím, řekl. A poradil...

30.8.2018 v 19:16 | Karma článku: 24.74 | Přečteno: 1169 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jana Slaninová

Blog lehounce dehonestační, potrhloidní a nekorektní, parodický aneb Zoopohled na "MíTú"

Na malém dvorku, bydlelo s kohoutem několikero VIP slípek. Peří z Paříže, kroužky od Cartiera a klubové karty pro přístup na dvorek a VIP kukaní.

22.9.2018 v 17:40 | Karma článku: 10.32 | Přečteno: 128 | Diskuse

Vilém Ravek

Premiéru Babišovi jde ze Šojdrové hlava šejdrem.

Kdyby si premiér Babiš přečetl o Michaele Šojdrové něco na wikipedii, nemusel z ní udělat mediální hvězdu. Navíc mu přestávám rozumět.

22.9.2018 v 16:46 | Karma článku: 13.02 | Přečteno: 312 | Diskuse

Jaromír Dvořák

Válka o siroty

Na sklonku válek v Sýrii vypukla v Česku válka o syrské sirotky. Možnost zviditelnění se v předvečer komunálních voleb vyburcovala české politiky k nebývalé aktivitě: Přijmout či nepřijmout 50 opuštěných dětí?

22.9.2018 v 16:46 | Karma článku: 10.31 | Přečteno: 113 | Diskuse

Jaroslav Herda

Generál SS Otto Ohlendorf by výsledky hlasování Parlamentu České republiky kvitoval

Pokud by tento válečný zločinec podezíral syrské sirotky i jejich rodiny z nepřátelství vůči Říši, neskrýval by své znechucení nad tím, že se 31 poslanců opovážilo projevit soucit a ochotu padesáti z nich pomoci.

22.9.2018 v 11:40 | Karma článku: 12.02 | Přečteno: 548 | Diskuse

ján sliacky

Fackujete své (nebo cizí) děti?

Francouzský řidič vlepil facku klukovi, který se nechoval jak se sluší. Matka "haranta" píše stížnosti, řidice se zase zastávají jeho kolegové. Co by jste dělali vy...?

22.9.2018 v 8:37 | Karma článku: 26.38 | Přečteno: 670 |
VIP
Počet článků 542 Celková karma 24.03 Průměrná čtenost 2430

Osmašedesátiletá stařenka, kterou stále baví vše nové, matka (Filip a Rita), manželka (pan Fuchs), spisovatelka (33 vydaných knih, z nichž jednatřicátá je pro děti i dospělé a ve třiatřicaté, která se jmenuje SLOVENSKO- ČESKÉ HOVORY, odpovídá společně s Josefem Banášem na zvídavé otázky svého nakladatele Bronislava Ondraszka: http://www.kdyz.cz/vydane-knihy), nakladatelství Beskydy (www.beskydyknihy.cz), členka Obce spisovatelů a Herecké asociace, moderátorka (ČRo Pardubice - nedělní pořad, Když vypráví nápověda), nadšená fotografka (Kamil Panasonic Fuchs - je s Kamilem Fuchsem na facebooku), publicistka (PŘEKVAPENÍ + PŘÍBĚHY KE KAFÍČKU, VLASTA, ONA DNES, RODINNÉ LISTY), dětská obrna od roku 1954 (www.polio.cz), nápověda (Činoherní klub) a kolínská zastupitelka (druhé volební období) za Změnu pro Kolín (http://www.zmenaprokolin.cz/).   Moje knihy na iDNES.cz - Knihy.iDNES.cz





Najdete na iDNES.cz