Měla jste tam dvě!

27. 03. 2019 19:09:44
Ve středu 27. března 2019 jsem si v LN přečetla Poslední slovo Tomáše Baldýnského, nazvané Ukrutný spánek, který je o tom, jak na některé pacienty nezabere narkóza, oni neusnou, lékaři si toho nevšimnou a začnou operovat.

Dále jsem se dočetla, že pacient není schopen dát komukoli na vědomí, že nespí a že cítí bolest. A ještě tam bylo, že podle výzkumu, který se dělal před pár lety v Británii, patřím k jednomu z osmnácti tisíc pacientů, na které narkóza nezabrala.

Stalo se to v únoru 1984 na operačním sále kolínské gynekologie. Půl roku předtím, v srpnu 1983 jsem tamtéž porodila dceru a věděla jsem, že tímto porodem "mám splněno". Bylo mi třicet tři, měli jsme osmiletého syna a právě jsem porodila vysněnou holčičku.

Po šestinedělí jsem začala brát stejnou antikoncepci, jakou jsem brala před tím, než jsme se rozhodli pro druhé dítě.

Když byly dceři tři měsíce, přestala se tato antikoncepce vyrábět a byla mi nabídnuta jiná. Začala jsem ji brát, dodrželi jsme vše, co jsme měli při změně antikoncepce dodržet a zdálo se, že je vše v pořádku. Ale...

V prosinci jsem skoro nemenstruovala a bolela mě prsa. Byla jsem třikrát (!) u gynekoložky, ke které chodila i moje maminka a babička, a ta dobrá žena mi pokaždé řekla, že to nic není. Že to je změnou antikoncepce. Že to nic není, tvrdila i v lednu 1984.

V únoru ve své ordinaci konečně nebyla, lékař, který ji zastupoval, u mě zjistil skoro tříměsíční těhotenství a protože jsem za tuto situaci nemohla já, ale mohla za ni změna antikoncepce, druhý den jsem šla na sál.

Neměla jsem o tomto svém rozhodnutí žádné pochybnosti. To, co se mi stalo, byl podraz barevných pilulek. Nic víc, nic míň. A já si nenechám podrazem měnit život. Nenechám.

Ráno jsem přišla do nemocnice, prošla příjmem a pak jsem čekala na pokoji, až pro mě přijedou. Těšila jsem se na narkózu a na to, jak se probudím ze zlého snu a vrátím se ke své půlroční holčičce.

Odvezli mě na sál, něco jsem vdechovala, počítala jsem do deseti, ale blahodárný spánek furt nepřicházel! Pořád jsem koukala kolem sebe, pořád jsem všechno slyšela.

Slyšela jsem i sestřičku, která se ke mně naklonila.

"Ona nám ještě nespí?!"

"Jak to? Já už začal dělat," ozval se mužský hlas někde zepředu.

"Paní Fuchsová, cítíte něco? Nebolí vás nic?"

Hlasy se mě ptaly ze všech stran a já jenom vrtěla hlavou, že ne, možná jsem i říkala, že ne, a pak na mě ten mužský hlas zepředu vítězně zahalekal.

"Měla jste tam dvě!"

A pak jsem uslyšela žbluň, žbluňk.

Za chvíli mě dvě sestřičky - žákyňky, odvezly na pokoj. Než odešly, chytila jsem jednu za ruku.

"Já tam měla dvě?!"

Obě na mě vytřeštily oči.

"Vy jste to slyšela?!"

"Všechno jsem slyšela. Narkóza mi nezabrala..."

Odešly a já dostala hysterický záchvat. Asi. První a poslední v mém životě. Takový tichý hysterický záchvat. Plakala jsem bez slz a na prsou jsem měla strašnou bolest, která mě dusila.

Ona nám ještě nespí! Jak to? Já už začal dělat! Paní Fuchsová, cítíte něco? Nebolí vás nic? Měla jste tam dvě! Ona nám ještě nespí! Jak to? Já už začal dělat! Paní Fuchsová, cítíte něco? Nebolí vás nic? Měla jste tam dvě! Měla jste tam dvě! Měla jste tam dvě! Měla jste tam dvě! Měla jste tam dvě! Měla jste tam dvě! Měla jste tam dvě! Měla jste tam dvě!

Žbluňk. Žbluňk.

Než mě odpoledne pustili, zavolal si mě primář k sobě. Bylo tam asi deset lidí. Prý mám právo si stěžovat na to, co se mi stalo. Řekla jsem, že si stěžovat nebudu. Že budu kolínskou nemocnici určitě ještě potřebovat.

Když jsem odcházela domů, šla se mnou po chodbě ke dveřím jedna ze žákyněk.

"Vy jste byla se mnou na sále," zeptala jsem se jí. Přikývla. "Kam se dává to... ten... kam se dává to, co mi vyndali?"

"U operačního stolu jsou kyble," odpověděla.

Žbluňk. Žbluňk. Měla jste tam dvě!

Bude mi šedesát devět. Už je to ve mně pětatřicet let. Není to se mnou pořád, ale vrací se to.

I dneska se to vrátilo.

Žbluňk. Žbluňk. Měla jste tam dvě!

P. S.

Po roce 1990 jsem se dozvěděla, že ti, co mají dětskou obrnu (což je můj případ), mohou mít problém s narkózou. Nemusí na ně zabrat. Když jsem šla v roce 1992 na operaci, lékařům jsem předem řekla o své zkušenosti v roce 1984 i o tom, že jsem po dětské obrně. A tentokrát jsem se spánku dočkala. :-)

Autor: Irena Fuchsová | středa 27.3.2019 19:09 | karma článku: 27.75 | přečteno: 1565x

Další články blogera

Irena Fuchsová

Můj život s Kukurou

V květnu 2011 se měla začít v Činoherním klubu zkoušet hra Kukura, ve které Juraj bilancuje svůj život. Těšila jsem se, protože ji napsal Martin Čičvák, který ji měl i režírovat. Jsem v ČK jedna nápověda, napovídat tedy budu já.

26.3.2024 v 15:33 | Karma článku: 39.54 | Přečteno: 4129 | Diskuse

Irena Fuchsová

Kolínské ráno s kanalizací

Když jsem dneska nastoupila na Zálabí do autobusu, kterým jezdím na nádraží, netušila jsem, co mě čeká. Autobus se rozjel a já vzápětí zaregistrovala, že vzadu telefonuje "kanalizace". Nebyla to žena. Byla to kanalizace.

15.3.2024 v 23:12 | Karma článku: 29.33 | Přečteno: 921 | Diskuse

Irena Fuchsová

Emília Vášáryová a Petr Nárožný

Pokaždé, když vidím v televizi Emílii Vášáryovou, vzpomenu si, jak jsme na podzim v roce 2000 zkoušeli v Činoherním klubu hru, Návrat do pouště, kde paní Milka, jak jsme jí všichni říkali, hrála sestru Petra Nárožného.

23.2.2024 v 23:22 | Karma článku: 38.58 | Přečteno: 4233 | Diskuse

Irena Fuchsová

Konec únorové tečky

Můj předcházející blog, Vánoční dárek s únorovou tečkou, má ještě jednu tečku. Dost lidí se mě ptalo, jak to s Karlou, která mi dala před Vánoci "dárek" s datem spotřeby do července 2005, dopadlo. Jak? Před týdnem mi zavolala.

21.2.2024 v 0:16 | Karma článku: 23.88 | Přečteno: 806 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Ladislav Pokorný

Vláda by měla zvážit nařízení, kterým bude stanoveno, že v Česku se už žije líp

Pan premiér se v médiích opakovaně vyjádřil, že díky vládě se občanům žije už jen lépe a že téměř vše bylo vyřešeno. Tuto skutečnost by však bylo vhodné vtělit do vládního nařízení, neboť je smutné, že ne všichni občané to chápou.

28.3.2024 v 16:51 | Karma článku: 30.15 | Přečteno: 387 | Diskuse

Jan Pražák

Mají mít staří lidé přednost?

Ráno jsem vstala levou nohou. Začalo to už předchozí večer, vnučka mi říkala do telefonu, že tam u nich přepadl nějaký mladý mizera staříka, který sotva chodil. Okradl ho a srazil na zem, až si ten pán pohmoždil ruku a odřel tvář.

28.3.2024 v 14:34 | Karma článku: 26.11 | Přečteno: 1397 | Diskuse

Jan Ziegler

Komunistický guru Marx byl vykořisťovatelem a hrubým člověkem

Na zakladateli vědeckého socialismu toho nebylo moc vědeckého a dělníky vůbec nemusel. Viděl v nich pouze nástroje (užitečné idioty), které svrhnou kapitalismus. Nenáviděl Židy a Slovany včetně Čechů.

28.3.2024 v 13:30 | Karma článku: 15.62 | Přečteno: 245 | Diskuse

Rudolf Pekař

Bacha na sváteční cyklisty

Začátek jara přináší nejen kvetoucí přírodu, ale také návrat cyklistů na silnice. Bohužel, spolu s nimi se objevují i tzv. sváteční cyklisté, kteří se chovají neopatrně a nezodpovědně.

28.3.2024 v 12:17 | Karma článku: 6.19 | Přečteno: 188 | Diskuse

Tomáš Vodvářka

Velký pátek jako příležitost

Už několik let je v "portfoliu" státních svátků i Velký pátek, který by mohl být vhodnou příležitostí k uvědomění si tzv. evropských hodnot, s nimiž se poslední léta mediálně žongluje.

28.3.2024 v 9:34 | Karma článku: 17.53 | Přečteno: 252 | Diskuse
VIP
Počet článků 745 Celková karma 30.48 Průměrná čtenost 2346

Stařenka (1950), která ráda relaxuje na facebooku. Matka (Filip a Rita). Babička (František). Manželka (pan Fuchs). Spisovatelka (33 vydaných knih: http://www.kdyz.cz/vydane-knihy). Členka Obce spisovatelů a Herecké asociace. Moderátorka (ČRo Pardubice: nedělní pořad, Když vypráví nápověda). Fotografka (Kamil Panasonic Fuchs). Publicistka: ONA DNES, VLASTA, PŘEKVAPENÍ. Dětská obrna od roku 1954 (www.polio.cz). Nápověda (Činoherní klub 1994 - stále). Blogerka - v anketě Bloger roku 2019 získala Cenu redakce. Fotografie je od Kamila Fuchse, který je také na facebooku.

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...