Profesionální podavačka hadrů

9. 09. 2019 21:56:20
Vsadím se, že mezi námi existují ženy, které nikdy neslyšely svého muže vykřiknout, podej mi rychle hadr! Proto se jim teď pokusím zprostředkovat, co se za tímto výkřikem skrývá...

... ale než začnu, musím tyto ženy na něco upozornit! Máte výjimečné muže, kteří když něco kutí, mají potřebný hadr připravený! Takových mužů je strašně málo a proto si svého muže, který po vás nikdy nechce podat rychle hadr, važte!

Poprvé jsem se s výkřikem, podej mi rychle hadr, setkala zhruba před čtyřiceti lety, tedy v době, kdy jsme se s panem Fuchsem sžívali. Byla jsem v kuchyni a jediný hadr, který byl po ruce, byla utěrka. Tu odmítl.

„Hadr! Podej mi hadr!“

Hadr? Aha! Hadr na podlahu!

„Hadr na podlahu ne! Vidíš, co dělám, ne?“

Toho, co dělá, jsem si všimla až teď. Něco natíral bílou barvou a potřeboval ji otírat, aby nezůstala na tom, co bílé být nemělo.

Stála jsem bezmocně uprostřed bytu. Pak jsem sáhla do koše se špinavým prádlem a vytáhla svoje vybledlé památeční triko s kapsami, které se při různých příležitostech ukázaly být nenahraditelné. Došla jsem pro nůžky a tričku jsem s bolestí v srdci ustřihla rukávy a zbylé „tělo“ jsem rozstřihla na půlku. Když jsem panu Fuchsovi podala polovinu svého bolavého srdce, spokojeně se usmál.

„To je přesně to, co potřebuju. Díky!“

Když skončil s natíráním, podíval se na polovinu mého bolavého srdce, které bylo od barvy celé bílé.

„Snad jsi nerozstříhala svoje tričko?!“ Přikývla jsem.

„Proč? Říkalas, že je památeční!“ Pak ukázal na zabílené kapsy na hadru a uličnicky na mě mrkl. “Do těch jeho kapes jsi dokázala schovat všechno!“

Pak hadr zabalil do novin a hodil do koše...

Aby se podobná situace, mé srdce rvoucí, neopakovala, snažila jsem se mít nějaké hadry vždy připravené, nicméně potíže s podej mi hadr!, jsem ještě pár let měla.

Všechno změnil den, kdy jsem za jedno volné odpoledne nacpala do tří igelitových pytlů všechno, co přeplňovalo moje skříně a pytle postavila do předsíně. Skončila jsem ve chvíli, kdy se pan Fuchs vrátil domů.

„Co to je?“

„Hadry na vyhození,“ odpověděla jsem a on se zhrozil a ukázal na něco v prostředním pytli.

„Tohle jsem ti přece koupil já?! Ženský mi to u pultu rvaly z rukou!“

Abyste tomu rozuměli, v osmdesátých letech mu ženské rvaly u pultu z rukou všechno, co mi chtěl koupit. Dvakrát jsem mu to uvěřila, ale potřetí jsem mu naštvaně řekla, a žes jim to nenechal? Zelenou barvu nesnáším, to nevíš?

A právě tenhle zelený hadr, který mi tehdy koupil, a který se špatně žehlil a vůbec mi neseděl, si hověl v prostředním pytli, odkud ho pan Fuchs s pohledem lovce, vytáhl. Ale nevytáhl jenom tenhle zelený hadr! Začal vytahovat další hadry a třídil je na čtyři hromady. Na doma, do garáže, do auta a na chalupu.

Nakonec místo tří pytlů zbyly v předsíni čtyři hromady hadrů.

Když se šel najíst, zvědavě jsem začala prohlížet hromadu hadrů na doma. Oddychla jsem si.

„Tak teď už konečně vím, co po mně chce, když zavolá, podej mi hadr!“

Pak jsem spokojeně z hadrů na doma ustříhala knoflíky a schovala je do velké sklenice, což jsem dělala od svých patnácti let, jako bych tušila, že po listopadu 1989 bude jeden knoflík stát tolik, kolik před listopadem stálo dvacet knoflíků, a nakonec jsem hadry na doma nastříhala na malé, větší a největší.

A pak... pak jsem vrátila do své skříně zelený hadr, který panu Fuchsovi v osmdesátých letech rvaly ženské u pultu z ruky.

P. S.

Tento fejeton vyšel v Magazínu ONA DNES v pondělí 9. 9. 2019.

Autor: Irena Fuchsová | pondělí 9.9.2019 21:56 | karma článku: 23.04 | přečteno: 926x

Další články blogera

Irena Fuchsová

Včerejší a dnešní korespodence s přítelem - emigrantem

Jsme stejně staří a jsme přátelé na facebooku asi dva - tři roky. V hodně věcech se shodneme a v čem se neshodneme, to si od toho druhého necháme vysvětlit, a když ani pak nesouhlasíme, naše facebookové přátelství to nenaruší.

17.11.2019 v 19:13 | Karma článku: 12.31 | Přečteno: 524 | Diskuse

Irena Fuchsová

Pánové, patříte také mezi ZKNDN?

Tato zkratka znamená Záměrní Kaziči Naší Dobré Nálady. Nemyslím si, že by ženy patřily mezi ZKNDN, proto oslovuji pouze pány. Záměrní Kaziči NDN se projeví například tehdy, když máme odejít nebo odjet někam, kam se těšíme.

7.11.2019 v 23:04 | Karma článku: 22.54 | Přečteno: 865 | Diskuse

Irena Fuchsová

Když mají krásné oči lomivost kostí

Radku znám čtyřicet let. Od doby, kdy si ji z kojeňáku vzali manželé z Kolína. Moje a její "maminka" se znaly, často jsme se spolu zastavovaly a Radka si nás prohlížela moudrýma, láskyplnýma a zvídavýma očima.

2.11.2019 v 22:23 | Karma článku: 27.56 | Přečteno: 923 | Diskuse

Irena Fuchsová

Dajli medaili nebo nedajli

Objevila jsem svůj fejeton, starý deset let. Je opravdu starý, řekla jsem si. Tehdy jsme si ještě ve vlaku povídali! Dneska už by všichni koukali do mobilů, tabletů nebo počítačů. Ale jinak se nezměnilo vůbec, ale vůbec nic!

27.10.2019 v 21:32 | Karma článku: 25.26 | Přečteno: 636 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Lubomír Stejskal

Mami, dej mi mi naději

Tato slova slyšela Yaffa Issacharová, matka Naamy, která byla v Rusku odsouzena k 7 a půl roku kriminálu za pseudozločin. V odbaveném zavazadle jí při cestě z Indie do Izraele přes Moskvu našli Rusové necelých 10 gramů konopí.

18.11.2019 v 22:05 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Marek Trizuljak

Glosy k Chvilkám a k 17. listopadu

Oslavili jsme epochální zlom. Skončilo období dvou na sebe navazujících totalitních režimů. Trvalo to půl století, než byla po zániku první republiky u nás obnovena svoboda.

18.11.2019 v 20:12 | Karma článku: 9.06 | Přečteno: 133 | Diskuse

Miroslav Nigrin

Krátké zastavení s paradoxy

Vy jste si toho jistě všimli a možná vás to už ani nepřekvapuje, mně však ano. Pár příkladů za všechny:

18.11.2019 v 18:54 | Karma článku: 27.82 | Přečteno: 334 | Diskuse

Jan Ziegler

Zaostávání železniční dopravy v éře socialismu

Československá ekonomika se za socialismu vyznačovala stagnací a neschopností konkurovat vyspělým kapitalistickým zemím. Ten rozdíl v neprospěch socialistických států se přitom neustále prohluboval.

18.11.2019 v 18:21 | Karma článku: 12.26 | Přečteno: 195 | Diskuse

Tomáš Vodvářka

Jste solí země....

říká sv. Matouš o těch, kteří žijí v pravdě. Společnost Post Bellum pořádala již 10. ročník slavnostního předání cen těm, kteří jsou solí země a světlem světa. Byl jsem při tom a byl jsem tam rád.

18.11.2019 v 14:39 | Karma článku: 25.23 | Přečteno: 423 | Diskuse
VIP
Počet článků 588 Celková karma 24.88 Průměrná čtenost 2409

Devětašedesátiletá stařenka, kterou stále baví vše nové, matka (Filip a Rita), manželka (pan Fuchs), spisovatelka (33 vydaných knih: http://www.kdyz.cz/vydane-knihy), nakladatelství Beskydy (www.beskydyknihy.cz), členka Obce spisovatelů a Herecké asociace, moderátorka (ČRo Pardubice - nedělní pořad, Když vypráví nápověda), nadšená fotografka (Kamil Panasonic Fuchs - je s Kamilem Fuchsem na facebooku), publicistka (PŘEKVAPENÍ + PŘÍBĚHY KE KAFÍČKU, VLASTA, ONA DNES), dětská obrna od roku 1954 (www.polio.cz), nápověda (Činoherní klub) a kolínská zastupitelka (třetí volební období) za Změnu pro Kolín (http://www.zmenaprokolin.cz/).   Moje knihy na iDNES.cz - Knihy.iDNES.cz

Najdete na iDNES.cz