Čtvrtek 22. října 2020, svátek má Sabina
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 22. října 2020 Sabina

Útok zepředu na Hlavním nádraží - na 1. máje.

2. 05. 2020 23:18:54
Blog jsem o tom psát nechtěla. Včera jsem se celý večer pozorovala. Dneska mě bolí celé tělo, lokty, záda, stehna, hlava a hlavně krk. Ale teď večer se mi začal vracet moment pádu tak silně, že se z toho vypíšu, ať mám pokoj.

Včera jsme měli v Činoherním klubu zkoušku na hru, EQUUS, kterou napsal Peter Shaffer, režíruje ji Martin Čičvák a premiéra, která měla být 5. května, bude koncem září.

Skončili jsme před půl druhou, vlak do Kolína mi jel ve 13.57, tak jsem šla pomalu k Muzeu na metro. Na Hlaváku jsem chvíli čekala, až na tabuli naskočí, ze kterého nástupiště vlak jede, a když se tam objevilo 3. nástupiště - sever, šla jsem pomalu podchodem, a když jsem si všimla, že od třetího nástupiště, kam jsem chtěla zahnout, vychází více cestujících, uhnula jsem do středu podchodu a v tu chvíli se za hroznem cestujících vyřítil mladík, vrazil do mě a já spadla na záda a praštila se hlavou o zem.

Okamžitě kolem mě stálo asi deset lidí, ten mladík u mě klečel a vyděšeně se ptal, co mi je, jestli jsem v pořádku, omlouval se, další se ptali, jestli nechci někam odvézt, někoho zavolat, jestli můžu vstát a já řekla jediné.

"Brejle... kde mám brejle..."

Mladík je našel, rychle mi je podal, nasadila jsem si je, narovnala si roušku, která se mi sesunula na bradu, lidé mi pomohli vstát, ptali se, jestli něco nepotřebuju a já řekla, ne, jdu na vlak.

Byla jsem mimo. Hodně mimo. Když jsem jela po eskalátoru na třetí nástupiště, začala jsem se zkoušet z násobilky. Třikrát osm. Sedmkrát šest. Sedmkrát čtyři... tam jsem trochu zaváhala.

Na nástupišti jsem si sáhla na hlavu. Leva strana byla jednou tak větší než pravá.

Vlak ještě nepřijel, tak jsem si sedla na lavičku a pod rouškou jsem na sebe mluvila.

Ty vole, to bylo strašný. Hlavně, že jsem si něco neudělala s nohou. Ale padala jsem rovně. To jsem se naučila kvůli noze po obrně. Padat rovně, abych ji neměla pod sebou. Do prdele... mohla jsem si zlomit ruku, nohu, narazit páteř, kostrč. Rozbít hlavu! Krev mi ale neteče, je tam jenom boule, strašně velká boule...

Prosím vás, vy, co ještě můžete rychle běhat, vy, co ještě můžete běhat dokonce tak rychle, že dokážete předeběhnout houf lidí, spěchajících od vlaku, přemýšlejte trochu! Když nevidíte před sebe, když nevidíte, kam se ženete, zastavte se, nebo aspoň zvolněte!

Kdybych tam nešla já, ale někdo vezl kočárek, zdemolovali byste v kočárku dítě. Kdybyste takhle narazili do někoho staršího než jsem já, mohli byste ho i zabít nebo mu "jenom" něco zlomit.

Mladý muži, co jste mě takhle včera atakoval, moc bych si přála, abyste na to nikdy nezapomněl a už nikdy, nikdy takhle hloupě nespěchal. Děkuju.

P. S.

Ani nevíte, jaké jste měl štěstí. Moje dcera řekla, kdybych tam s tebou byla, tak bych ho zabila.

Autor: Irena Fuchsová | sobota 2.5.2020 23:18 | karma článku: 34.50 | přečteno: 2524x

Další články blogera

Irena Fuchsová

Pantograf

Když jsem byla malá a řeklo se „minulé století“, měla jsem pocit, že se mluví o pravěku a nenapadlo mě, že za pár let budu říkat, že jsem se narodila v polovině minulého století...

20.10.2020 v 21:44 | Karma článku: 17.78 | Přečteno: 567 | Diskuse

Irena Fuchsová

Pojďte aspoň na vejšplechty, když nemůžete do divadla II.

Včera se nemohlo do divadel, dneska se také nemůže, ani zítra se nehraje, tak dáme vejšplechty podruhé, co říkáte? Zvu vás do roku 2001! Maxi-vejšplecht se týká dvou her, které se výjimečně v Činoherním klubu zkoušely souběžně.

17.10.2020 v 22:03 | Karma článku: 17.50 | Přečteno: 516 | Diskuse

Irena Fuchsová

Pojďte aspoň na vejšplechty, když nemůžete do divadla

V Činoherním klubu napovídám od května 1994 a zapisuju si vejšplechty, které vzniknou během zkoušek. Dneska jsem náhodou přišla na zásobu, která mě pobavila, tak jsem si řekla, pozvu je na vejšplechty, když nemůžou do divadla...

15.10.2020 v 22:01 | Karma článku: 20.32 | Přečteno: 671 | Diskuse

Irena Fuchsová

Bez roušky a bez svobody. S rouškou, ale se svobodou.

Volit jsem byla už včera. A dneska ráno, když jsem si před řeznictvím dávala roušku, jsem si vzpomněla na své první volby na podzim, v roce 1971, kdy mi bylo dvacet jedna. K volbám jsem tehdy nešla.

3.10.2020 v 11:41 | Karma článku: 33.12 | Přečteno: 5517 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Marek Síbrt

Lužnice: Z Tábora údolím bělostných mlýnů, skal, peřejí i chatovišť

Chladné ráno babího léta, příroda se zvolna a tiše probouzí. Z Lužnice stoupá pára, voda se odráží od jezů a balvanů. Údolím z husitského města do Bechyně. Po letech odkládání je cíl blízko... tedy 30 kilometrů daleko. Cesta je cíl

22.10.2020 v 8:07 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 73 | Diskuse

Bohm Vladimir

Jak se zrodí a šíří všechny virusy, včetně koronaviru?

Celý svět nyní zajímá, jak se zbavit koronaviru, který paralyzoval naše životy. Odkud se vzal a jak vznikají jeho mutace? Kdo je skutečně odpovědný?

22.10.2020 v 7:00 | Karma článku: 5.18 | Přečteno: 180 | Diskuse

Alena Kulhavá

Pokud opatření nezaberou, za měsíc 2000 mrtvých denně, pokud zaberou, tak 1000 mrtvých

denně a teprve potom snižování počtu mrtvých denně.Pokud nenastane milost. Propočty jsou jasné a je vidět, že metoda "promořování malými dávkami" bohužel nefunguje. Na celý systém je to moc. Tento článek není ke konzumaci, ale k

21.10.2020 v 23:02 | Karma článku: 18.03 | Přečteno: 928 |

Hana Rebeka Šiander

Komik Rowan Atkinson jako seriózní komisař Maigret?

Komisaře pařížské kriminální policie Maigreta ztvárnilo několik herců, např. Jean Gabin, Michael Gambon nebo... Komik Rowan Atkinson. Šok? Pro mě ano. Ale Atkinson se zhostil role s vážností, vášní a zaujetím.

21.10.2020 v 22:56 | Karma článku: 13.48 | Přečteno: 392 | Diskuse

Ivo Cerman

„Útok nožem v Drážďanech“ – učme se číst mezi řádky

Zjistíte, zda šlo o islamistu? Snažím se dešifrovat německou zprávu o "útoku nožem v Drážďanech". Znovu se nám hodí dovednosti z dob normalizace.

21.10.2020 v 22:03 | Karma článku: 36.30 | Přečteno: 1015 | Diskuse
VIP
Počet článků 627 Celková karma 25.36 Průměrná čtenost 2413

Sedmdesátiletá stařenka, kterou stále baví vše nové, matka (Filip a Rita), manželka (pan Fuchs), spisovatelka (33 vydaných knih: http://www.kdyz.cz/vydane-knihy), nakladatelství Beskydy (www.beskydyknihy.cz), členka Obce spisovatelů a Herecké asociace, moderátorka (ČRo Pardubice - nedělní pořad, Když vypráví nápověda), nadšená fotografka (Kamil Panasonic Fuchs - je s Kamilem Fuchsem na facebooku), publicistka (PŘEKVAPENÍ + PŘÍBĚHY KE KAFÍČKU, ONA DNES), dětská obrna od roku 1954 (www.polio.cz), nápověda (Činoherní klub) a kolínská zastupitelka (třetí volební období) za Změnu pro Kolín (http://www.zmenaprokolin.cz/). Fotografie je od Kamila Fuchse.  

Najdete na iDNES.cz