ON:
Na tváři se mi udělal nějaký vřídek nebo bolák. Beďar. Dokonce jsem měl náběh na teplotu.
Ale můj přítel internet mi řekl, abych si na to dával teplé. Takže jsem to pilně dělal. A teď večer už to nebolí. A teplota je fantastická.
Podle internetu i podle kamarádky doktorky, se kterou jsem si volal, nesmím nic vymačkávat, jenom trochu potírat desinfekcí a nanesl jsem na to také mast s jodem.
Takže den takový makový... ale přesto krásný...
ONA:
Špatný den. A to jsem si myslela, že jsem po čtyřiceti letech manželství z betonu!
Dopoledne: „No, musím ti říct... napůl v legraci... ale vlastně vážně. Ty seš v podstatě líná. Nepracovitá. Špatně jsem si vybral.“
V poledne: „Nepochutnal jsem si. Tohle mi už příště nedělej.“
Odpoledne: „Ty děláš tohle? Ale je potřeba udělat tamhleto!“
Večer: „Přines mi...“ „Podej mi...“ „Kde je...“
Ale usínalo se mi hezky. Představovala jsem si, jaké to bude, až se stanu šťastnou vdovou...
ON měl dneska beďara a ONA hudrajícího manžela.
Obojí zkazí náladu, i když v podstatě o nic nejde.