Středa 25. listopadu 2020, svátek má Kateřina
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 25. listopadu 2020 Kateřina

Pantograf

20. 10. 2020 21:44:29
Když jsem byla malá a řeklo se „minulé století“, měla jsem pocit, že se mluví o pravěku a nenapadlo mě, že za pár let budu říkat, že jsem se narodila v polovině minulého století...

... a že jsem začátkem devadesátých let minulého století, dojížděla pantografem z Kolína do Prahy, do Činoherního klubu.

Zlaté devadesátky! Dneska se spolu lidé ve vlacích nebaví. Proč by to dělali? Mají mobily, tablety, notebooky. V kupé je ticho.

Ale v devadesátým letech minulého století? Pantograf byl pro mě bezedná studna námětů na fejetony a povídky! Lidé si povídali, a já byla schopná si k nim nenápadně přisednout, abych o nic nepřišla. A když vystoupili a nedokončený příběh odnesli s sebou, moje fantazie ho dokončila, než jsem dojela do Kolína.

Vracela jsem se jednou po generálce nočním pantografem do Kolína. Ona seděla přes uličku a On si k ní přisedl v Libni. Po jeho úvodních větách, jaká je už venku tma, a kam jede takhle na noc, padla poslední otázka.

„Madam, a vy jste stále osoba výdělečně činná?" Madam se na něho nechápavě podívala a pak chraplavým hlasem zahučela.

„Cože? Jaká tělocvična?!"

Jindy jsem jela na zkoušku ranním pantografem z Kolína. V Klánovicích přistoupil kolega z Činoherního klubu, Michal Pavlata. Povídali jsme si, cestující kolem nás se bavili a cestu nám svými poznámkami zpříjemňoval i náš pan průvodčí, který nám všem, kousek před Masarykovým nádražím, popřál hezký den. Michal okamžitě vstal a na celý vagon zahlaholil svým krásným hlasem.

„Prohlašuji se prezidentem cestujících!"

Všichni v narvaném pantografu ztichli a Michal podal průvodčímu ruku.

„Vážený pane průvodčí, jako prezident všech cestujících vám děkuji za to, že jste nás ve zdraví a v pohodě dovezl až do Prahy a přeji i vám hezký den!"

A když celý pantograf začal tleskat, vypadalo to jako v americkém filmu...

Jiný večer jel pantograf z Prahy do Kolína a pak pokračoval do Pardubic. Byla jsem celý den v divadle a tak jsem se těšila, že si ve vlaku odpočinu. Naproti mně seděla stará paní. Nevoněla. Ale vlak byl plný a jinam si sednout nešlo.

„Vezu dceři dvě deky,“ oznámila mi, sotva jsem dosedla a ovanula mě její vůně. Snad tě dcera vykoupe, pomyslela jsem si a vytáhla jsem noviny, protože jsem neměla chuť ani sílu se s ní bavit. Ujeli jsme asi deset minut a paní začala komunikovat.

„Už bude Kolín," zeptala se mě a já zavrtěla hlavou.

„Kdepak. Ještě jsme nebyli ani v Klánovicích." Přikývla.

„Vezu dceři dvě deky, tak abych nepřejela," oznámila mi, co už jsem věděla a já se rozhlédla po vagónu. Pořád bylo všude plno. Tak jsem se snažila aspoň nedýchat. Když jsme zastavili v Úvalech, přišla stejná otázka.

„To už je Kolín?" Unaveně jsem se na ni podívala a zavrtěla jsem hlavou. Její otázka se opakovala ještě několikrát. Když se mě na totéž zeptala v Českém Brodě, řekla jsem jí, že v Kolíně vystupuju, ať se nebojí, že jí včas řeknu. Spokojeně přikývla a začala se hrabat v tašce.

„Vezu dceři dvě deky! Bude mít radost!"

Kousek před Kolínem jsem ji upozornila, že už konečně bude Kolín! Nechápavě se na mě podívala, proč jí to říkám a pak po mně nepřátelsky vyštěkla.

„Já jedu do Pardubic!"

Vzpomínání na pantograf z devadesátých let minulého století, ukončí Petr Nárožný. Jednou se během zkoušky mluvilo o nohách a Petr začal vykřikovat na celé divadlo.

„Noha! Noha! Mám tam nohu!"

Nikdo nevěděl, co se stalo, Petr se na nás chvíli potutelně díval a pak své výkřiky vysvětlil.

„To je nejčastější výkřik na nádraží..."

Autor: Irena Fuchsová | úterý 20.10.2020 21:44 | karma článku: 19.74 | přečteno: 667x

Další články blogera

Irena Fuchsová

Když moderuje Moravec, je to jako „bleskaha“!

Rozhodovat je těžké, to víme všichni. Každý z nás se někdy musel rozhodnout. Když začal koronavir a s ním každodenní rozhodování všech, co dělat a jak, často jsem si vzpomněla na jedno banální rozhodování, týkající se deště...

15.11.2020 v 22:11 | Karma článku: 28.48 | Přečteno: 907 | Diskuse

Irena Fuchsová

1. Je krásná. Sexy. Chytrá. Úspěšná. Vtipná. Ale nic víc.

2. Dovolená nám vyšla. Počasí také. Jídlo vynikající. Hotel klidný, čistý. Pláž prázdná. Ale nic víc. 3. Šéf mi přidal. Mám komfortní podmínky. Kolegové úžasní. Práce super. Jezdím často na služební cesty do ciziny. Ale nic víc.

4.11.2020 v 23:07 | Karma článku: 20.93 | Přečteno: 1122 | Diskuse

Irena Fuchsová

Zvěřina by potřeboval zvěřinu

„Mají zvěřinu,“ oznámil mi pan Fuchs dneska ráno a já se vydala na lov. V řeznictví jsme byli dva + dva metry mezi námi, rychle jsem koupila jelení kousky na guláš a kančí kýtu na pečení a úspěšný lov jsem završila kusem špeku.

2.11.2020 v 19:17 | Karma článku: 20.53 | Přečteno: 703 | Diskuse

Irena Fuchsová

Tak mám prý rakovinu

Když začal být Jiří Zahajský před lety nemocný a řekl Petrovi Nárožnému, že byl u doktora, že je vše v pořádku, Petr se usmál. "Jirko, ty musíš jít ještě k druhému doktorovi a pak ještě ke třetímu! A pak teprve můžeš mít jistotu!"

28.10.2020 v 14:45 | Karma článku: 27.00 | Přečteno: 1706 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Michal Kotyk

ANO, tuhle rundu zaplatíme MY!

Cože mne to zase trápí? No, přeci ten prapodivný vánoční „dárek“ našeho dobrotivého premiéra nám všem. Tedy antigenní testy zdarma. Kdo mu to asi zase nakukal.

25.11.2020 v 8:03 | Karma článku: 9.14 | Přečteno: 116 | Diskuse

Luboš Chott

Chodím městem a dívám se za vrata aneb Víte, jak se žije na Kladně?

Za mé oblíbené rčení, že není umění žít v Českém Krumlově, ale žít na Kladně, to chce silný charakter, se musím Českokrumlovákům pokorně omluvit. Proč? Protože v hodnocení kvality života, jsou na tom nemlich stejně jako Kladeňáci.

25.11.2020 v 6:38 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 116 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Pan Tegnell: Nepijte ani dopoledne!

Odborníci švédského království navrhli a politici schválili zákaz prodeje alkoholu mezi 22. až 11. hodinou. Očkování proti covid-19 bude dobrovolné.

24.11.2020 v 21:20 | Karma článku: 5.14 | Přečteno: 394 | Diskuse

Josef Nožička

Je zvláštní, že někdy je pravicovým politikům ten stát i dobrý

Nejde dost dobře dohromady, pokud někteří politici razí heslo co nejméně peněz státu a zároveň požadují, aby stát dával co nejvíce peněz nejenom na zdravotnictví a školství, ale i na kulturu či sport.

24.11.2020 v 20:15 | Karma článku: 34.33 | Přečteno: 1283 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Tažení proti Ramadanovi pokračuje

Po zveřejnění fotografie, na níž je egyptský herec a zpěvák Mohamed Ramadan zvěčněn s izraelským zpěvákem Adamem Omerem během setkání v Dubaji, nenávistná kampaň proti Egypťanovi nebere konce.

24.11.2020 v 20:15 | Karma článku: 13.20 | Přečteno: 211 | Diskuse
VIP
Počet článků 631 Celková karma 24.67 Průměrná čtenost 2406

Sedmdesátiletá stařenka, kterou stále baví vše nové, matka (Filip a Rita), manželka (pan Fuchs), spisovatelka (33 vydaných knih: http://www.kdyz.cz/vydane-knihy), nakladatelství Beskydy (www.beskydyknihy.cz), členka Obce spisovatelů a Herecké asociace, moderátorka (ČRo Pardubice - nedělní pořad, Když vypráví nápověda), nadšená fotografka (Kamil Panasonic Fuchs - je s Kamilem Fuchsem na facebooku), publicistka (PŘEKVAPENÍ + PŘÍBĚHY KE KAFÍČKU, ONA DNES), dětská obrna od roku 1954 (www.polio.cz), nápověda (Činoherní klub) a kolínská zastupitelka (třetí volební období) za Změnu pro Kolín (http://www.zmenaprokolin.cz/). Fotografie je od Kamila Fuchse.  

Najdete na iDNES.cz