Neděle 19. září 2021, svátek má Zita
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 19. září 2021 Zita

Když to s láskou nejde po dobrém...

24. 07. 2021 23:15:10
... tak přidáme vulgární slova, jako v případě tohoto blogu. Bez nich by se moje snaha, otevřít oči jedné zamilované, éterické a krásné bytosti, úspěchu nedočkala. Díky, vulgarismy! Úspěch se dostavil před měsícem a stále trvá.

Magdalénku mám ráda. Známe se deset let, občas se sejdeme pracovně a často se scházíme na obědě.

"Jsem v krizi," přišla mi před měsícem od ní esemeska a tak jsme si rovnou domluvily oběd.

Čeňka, se kterým Magdalénka už skoro rok chodí, jsem zatím osobně neznala, protože bydlí ve městě dvě stě kilometrů od nás, a buď jezdí Magdalénka za ním, nebo on přijede sem a to jsou rádi, že jsou sami, ale podle toho, co o něm vím od Magdalénky, mi připadal jako normální, pětadvacetiletý chlap, který se po vysoké škole zabydluje ve své práci, kterou miluje, stejně jako miluje Magdalénku, která si ale pořád vymýšlí citové problémy, pořád má krize z toho, že ji Čeněk nemiluje, pořád se obviňuje, že je nemožná a... blablabla.

Chtěla jsem to mít rychle za sebou, tak hned po tom, co jsme si objednaly, jsem chtěla vědět, co se stalo den před tím.

"Ráno mi popřál hezký den a že to prý bude mít celý den náročný."

"A?"

"Celý den NIC! Ozval se až o půlnoci. Že se omlouvá, ale že šel s klukama z práce na pivo a že přišel teprve teď domů."

"A?"

"Tak jsem mu napsala, proč mi po práci nenapsal, že jde s klukama na pivo?!"

"Proč?!" Překvapeně se na mě podívala.

"Protože je to slušný!"

"Co je slušný?!"

"Napsat mi, že jde na pivo..." Znejistěla.

"Oběma vám je pětadvacet. Kdyby tě maminka sprdla, žes jí neřekla kam jdeš po práci a s kým, líbilo by se ti to?!"

"Nelíbilo."

"Tak proč to děláš Čeňkovi?"

"Asi jsem to zase posrala, viď," podívala se na mě jak bezbranný koloušek a těžce vzdychla."Když já si pořád nevěřím. Pořád se bojím, že mě nechá..."

"Koleduješ si o to," konstatovala jsem suše. V tu chvíli Magdalénce cinkl telefon.

"Napsal mi!" A hned mi zprávu od Čeňka přečetla. "Jdeme si vyčistit hlavu na instruktážní film. A pak si půjdeme zaplavat. A co ty, Magi?" Začala mu odpovídat.

"Co mu píšeš?"

"Omlouvám se, jak jsem mu v noci vynadala, a že mě to mrzí..."

"Vykašli se na to! Nerozmazávej to, sakra! Odepiš mu: Tak si to užij. Já jsem s Irenkou na obědě."

"To mu mám napsat jenom tohle?!"

"To přece stačí! Chlapi se v esemeskách nevykecávají jako ženský!"

Poslechla mě a vzápětí cinkla odpověď.

"To je dobře."

Spokojeně jsem se usmála.

"No vidíš, je spokojený, že nebrečíš někde v koutě a bude si užívat film i koupání."

"Asi máš pravdu," pípla spokojeně a pak jsme začaly jíst. Vyprávěla mi o jejich dovolené, o tom, jak Čeněk rád jezdí k nim domů a má rád sestřiny děti, že byli už několikrát u jeho rodičů a u babičky, že už začínají mluvit o tom, že by se za Čeňkem přistěhovala a našla si tam práci a koupili by si psa... mluvila a mluvila a já na ni dostávala čím dál větší vztek. Když jsme dojedly a na stole mezi námi zbyla jenom karafa s mátou a dvě skleničky, znovu začala.

"Já když od něho odjíždím, tak jsem smutná. Strašně smutná. A von mi už řekl, že by byl rád, abych odjížděla usměvavá! A dal mi klíče od bytu! Odvezla jsem je domů a hned jsem mu volala, jestli mu je mám poslat poštou! A on mi řekl, ať nic neposílám, že jsou moje, že přece zase přijedu!"

Oběma rukama jsem chytila stůl a chtěla jsem s ním pohnout. Nešlo to. Byl bytelný. Hodně bytelný!

"Něco ti řeknu! Váš vztah je jako tenhle stůl! Je pevný! Bytelný! Budovali jste ho spolu! Čeněk ví, že váš vztah je jako tenhle stůl, ale ty každou chvíli položíš doprostřed toho vašeho pevného, bytelného stolu, hovno!"

Vytřeštila na mě oči.

"Ano! Hovno! A Čeněk to nechápe! Nerozumí tomu! Pitvá se s tebou každou chvíli v hovně a sám sebe se ptá, kde se na našem stole, čistém, pevném a bytelném stole, který jsme vybudovali spolu, kde se na něm vzalo to hovno?! Proč zase máme na stole hovno?!"

Seděla, mlčela. Já si představovala, jak se na jejich stole objevují hovna, a usmívala jsem se. Když se podívala na hodinky, kývla jsem, že půjdeme, zaplatily jsme, venku jsme se rozloučily a za půl hodiny mi cinkla esemeska.

"Už nikdy nebudu na stůl házet žádná hovna. Od teďka se to nesmí stát."

Autor: Irena Fuchsová | sobota 24.7.2021 23:15 | karma článku: 27.73 | přečteno: 1065x

Další články blogera

Irena Fuchsová

Nevychovaní spratci v reklamách

Už mi to vadí dlouho, ale nikdy mě to nedokoplo k napsání blogu. Spratkové běhají před kamerou, rodiče jim cpou různé dobroty, spratkové jim je rvou z ruky, zakousnou se do nich, ale aby poděkovali?! Kdepak! To se v Česku nedělá!

16.9.2021 v 22:30 | Karma článku: 47.27 | Přečteno: 15217 | Diskuse

Irena Fuchsová

Jízda na lochnesce

Když jsem nebyla s něčím spokojená, řekla moje babička, Irenko, není každý den posvícení. Ale jak tě znám, brzy zase bude! Moudře mě uklidnila a ještě mi zvedla sebevědomí...

7.9.2021 v 21:44 | Karma článku: 19.24 | Přečteno: 560 | Diskuse

Irena Fuchsová

Jak jedna "obyčejná" žena nenosila od roku 1967 podprsenku

V příloze Relax v sobotních Lidových novinách je článek, nazvaný Podprsenky dolů! Prý ještě před pár lety by chození bez podprsenky na veřejnosti mohlo vyvolat pohoršení. Podprsenky prý teď zavrhly celebrity i "obyčejné" ženy...

5.9.2021 v 22:23 | Karma článku: 26.22 | Přečteno: 1342 | Diskuse

Irena Fuchsová

Když se necháš očkovat, jako by sis nechal uříznout ruku!

Vlak, vypravovaný z Prahy, měl v Kolíně jenom deset minut zpoždění, protože se v Pečkách na trati něco už pár týdnů dělá. Spokojeně jsem si sedla, ale bohužel špatně. Až do Pardubic jsem musela poslouchat paní kolem šedesátky.

20.8.2021 v 23:14 | Karma článku: 28.25 | Přečteno: 2141 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jan Ziegler

Premiér Stolypin nastartoval Rusko, bohužel, byl ale zavražděn

Před 110 lety 18. září 1911 zemřel ruský premiér Pjotr Arkaďjevič Stolypin. Čtyři dny poté, co jej během představení v kyjevském divadle smrtelně postřelil anarchista a zároveň agent tajné služby Ochranky Dmitrij Bogrov.

19.9.2021 v 13:09 | Karma článku: 8.73 | Přečteno: 120 | Diskuse

Jan Tichý(Bnj)

Odvolali Hanu Lipovskou z Rady ČT

Tak jsme se dozvěděli, že členka Rady ČT, která šla panu řediteli „po krku“, byla Poslaneckou sněmovnou odvolána.

19.9.2021 v 11:59 | Karma článku: 21.60 | Přečteno: 428 | Diskuse

Tomáš Gayer

Na co koukaj? Vždyť tam nic není...

Život je příležitost k lásce. Tak krásně nazvala Helena Chvojková, první manželka Jiřího Trnky, svoji knihu vydanou v roce 1965. A dovolím si skromně dodat, život je i příležitost ke koukání a k ....

19.9.2021 v 11:30 | Karma článku: 14.07 | Přečteno: 150 | Diskuse

Bedřich Dvořák

Bojíte se Islámu a budoucnosti ?

Současný tlak politické scény se již dostává do extrémů.Realizovaný systém již vyčerpal své možnosti a musí přijít něco jiného.Konspirační teorie říkají,že covid je přípravou na totální změnu finančnictví.Třeba to tak je,ale ?

19.9.2021 v 11:23 | Karma článku: 5.45 | Přečteno: 165 | Diskuse

Pavel Jeřábek

Co nás spojuje

Všimli jste si, jak jsme ustavičně kdekým a kdečím rozdělováni a štváni proti sobě? Co se pro změnu zaměřit také na ty pozitivní stránky našeho soužití – tedy na to, co nás spojuje? Vzato kolem a kolem, vždyť jsme vlastně...

19.9.2021 v 10:45 | Karma článku: 7.03 | Přečteno: 86 | Diskuse
VIP
Počet článků 665 Celková karma 27.02 Průměrná čtenost 2404

Stařenka (1950), kterou stále baví vše nové, matka (Filip a Rita), manželka (pan Fuchs), spisovatelka (33 vydaných knih: http://www.kdyz.cz/vydane-knihy), nakladatelství Beskydy (www.beskydyknihy.cz), členka Obce spisovatelů a Herecké asociace, moderátorka (ČRo Pardubice - nedělní pořad, Když vypráví nápověda), nadšená fotografka (Kamil Panasonic Fuchs - je s Kamilem Fuchsem na facebooku), publicistka, dětská obrna od roku 1954 (www.polio.cz), nápověda (Činoherní klub) a kolínská zastupitelka (třetí volební období) za Změnu pro Kolín (http://www.zmenaprokolin.cz/). V anketě Bloger roku 2019 získala Cenu redakce. Fotografie je od Kamila Fuchse.

Najdete na iDNES.cz