Kam mizí moje kamarádky?

26. 03. 2018 22:50:56
V prosinci jsem mluvila s Věrou, kterou všichni v našem městě znají jako velkou bojovnici. Když se jí něco nelíbí, dokáže najít konkrétního viníka a chce po něm okamžitě nápravu! A tahle Věra mi v únoru zmizela!

A podobně mi zmizela i Naďa, Helena a Dáša.

Naďa, členka místního turistického oddílu, byla mistrem na vymýšlení tras! Věděla přesně, na kolikátém kilometru ji začnou „její“ turisté nenávidět, ale nikdy k tomu nedošlo, protože těsně před tím, než nenávist začala doutnat, se z lesa vyloupla příjemná hospůdka, kde na ně už čekali s obědem!

Když jsem nedávno potkala člena jejího turistického oddílu, postěžoval si mi, že s nimi už Naďa nechodí a jenom mi potvrdil to, co jsem věděla.

Naďa zmizela. Mně i jemu.

Stejným způsobem mi zmizela Helena a Dáša. Například Helena, ta byla celý život...

Pardon! Teď mě napadlo, že musím být konkrétnější! Aby nedošlo k mýlce! Věra, Naďa, Helena a Dáša jsou moje vrstevnice, všem je nám tedy od pětašedesáti výš, ale když píšu, že mi zmizely, nemyslím tím, že umřely! Kdepak! Zmizely mi z jiného důvodu!

Chápu, že nám všem roky přibývají. Ale to je přece normální, ne? Stárneme všichni. Stárnutí je jediná, opravdu spravedlivá věc na světě. Všichni stárneme, a když se vám zdá, že někdo před stárnutím úspěšně utíká, nevěřte tomu. To mu jenom jeho stárnutí chtělo udělat radost a nechalo ho chvíli na pokoji!

Když jsem Věru potkala naposledy a chvíli jsme si povídaly, bylo mi hned jasné, že se vydala jinou cestou, než jdu já a že mi pravděpodobně brzy zmizí. Snažila jsem se ji dostat zpátky na svoji cestu, která byla donedávna i její cestou, zkusila jsem všechno možné, ale bylo to marné. Ztráta času, uznala jsem nakonec a doufala jsem, že mi další kamarádky nezmizí podobně. Doufala jsem marně.

Jako druhá mi zmizela Naďa. Při našem posledním setkání mluvila jenom ona.

„... a když jsem ráno vstala, říkala jsem si, bude se mi zase motat hlava? A motala. Hned jsem volala sestřičce, že mi ty prášky, co mi dala paní doktorka, nezabírají a že ten rentgen páteře prostě potřebuju! Kdo už by měl znát své tělo a jeho problémy lépe než já, nemám pravdu, Ireno?“

Zajásala jsem, že jí můžu říct, že mám proti ní výhodu! Jsem zvyklá na určitá omezení i na bolest odmalička, protože, jak dobře ví, jsem dostala ve čtyřech letech dětskou obrnu. A že u ní vidím jeden jediný problém. Musí si zvyknout na určitá omezení i na bolest až teď, kdy začíná stárnout a nedělat z toho tragédii a nelítat po doktorech, ale ke slovu jsem se nedostala...

„... nechápu, co si ti mladí doktoři myslí,“ pokračovala Naďa ve svém monologu. „Řekl, že mi nemůže pomoct. Že prý to je normální! Já přece musím vědět líp než on, že to normální není! Nikdy se mi hlava nemotala! Ráno jsem vyskočila z postele a mohla jsem skládat uhlí, co jsem v sobě měla síly! A dneska? Když jsem mu začala vysvětlovat, jaké problémy, které jsem nikdy neměla, teď mám, řekl mi, ať jsem ráda, že mi nic není a sestře řekl, zavolejte dalšího?! Chápeš to, Ireno?! Tak jsem mu řekla, ať nás, staré, tedy střílí, když nám nemůžou pomoct, a on mi řekl, to musíte jinam, paní! A už si mě nevšímal! Tak jsem šla za svojí doktorkou a řekla jsem jí to a ona mě poslala na oční. Že prý ty problémy s motáním, můžu mít kvůli očím. Což je možné, protože mi říkala Helena, že Dáša měla něco podobného, co mám já a že prý jí doktor na to dal...“

Rozloučila jsem se s ní, a když jsem se po pár metrech otočila, už tam nestála. Zmizela.

P. S. Tento fejeton vyšel v pondělí 26. března 2018, v Magazínu ONA DNES.

Autor: Irena Fuchsová | pondělí 26.3.2018 22:50 | karma článku: 29.85 | přečteno: 2026x

Další články blogera

Irena Fuchsová

Poprraskané sluníčko

Před padesáti lety nás seznámil můj bratr. Mně bylo osmnáct, Zdénovi devatenáct. Okamžitě to mezi námi zajiskřilo, a kdyby Zdéna nebyl o hlavu menší, stal by se z nás možná osudový pár.

11.3.2019 v 21:42 | Karma článku: 27.24 | Přečteno: 926 | Diskuse

Irena Fuchsová

Můj kolega Marek Taclík

8. března 2002 byla premiéra hry, Osiřelý západ, kterou režíroval Ondřej Sokol. Tato hra se hraje v ČK stále. Protože jsem si právě přečetla rozhovor se současným Markem Taclíkem, napadlo mě, vrátit se zpátky do doby zkoušení.

10.3.2019 v 20:46 | Karma článku: 20.05 | Přečteno: 820 | Diskuse

Irena Fuchsová

Kluci pirátští, je vidět, že nechodíte do Činoherního klubu!

Kdybyste k nám totiž chodili, viděli byste, jak se z ulice Ve Smečkách stala ulice erotických klubů. Viděli byste, že tyto erotické kluby jsou zdrojem obživy nejenom pro prostitutky, ale pro stovky dalších lidí.

1.3.2019 v 19:21 | Karma článku: 41.77 | Přečteno: 3517 | Diskuse

Irena Fuchsová

Pojď spolu souznít

Hodinu před obědem jsem dala vařit brambory, nařídila budík na patnáct minut, sedla si do křesla, zavolala jsem naše tříměsíční štěňátko, Baxíku, pojď, budeme spolu souznít, a když přiběhl, vzala jsem ho na klín a souznili jsme...

24.2.2019 v 23:55 | Karma článku: 24.72 | Přečteno: 624 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Vladimír Havránek

Prezidentská podpora Šefčoviče, aneb hradní fair play...

Před dvěma týdny prohlásil Miloš Zeman, že se do prezidentských voleb na Slovensku nebude vměšovat a zůstane nestranný. Týden před druhým, rozhodujícím kolem přijal v Lánech jednoho z kandidátů, Maroše Šefčoviče.

24.3.2019 v 19:23 | Karma článku: 23.13 | Přečteno: 398 | Diskuse

Kateřina Lhotská

EU se chystá přejmenovat dny v týdnu

Evropská agentura pro normalizaci připravuje reformu označování dnů v týdnu. Cílem je harmonizovat celý systém, zavést jednotná a srozumitelná pravidla a tím zjednodušit komunikaci mezi členskými státy EU i jednotlivými občany.

24.3.2019 v 19:01 | Karma článku: 28.64 | Přečteno: 842 | Diskuse

Tomáš Vodvářka

Řeší katolická církev opravdové problémy?

Zachytil jsem znění pastýřského listu českých a moravských biskupů, týkající se rodiny. Zdá se, že by naši preláti měli tu a tam vyjít mezi své ovečky a pozorně naslouchat.

24.3.2019 v 16:11 | Karma článku: 22.83 | Přečteno: 626 | Diskuse

Karel Ábelovský

Z komára velbloudem (ale hlavně obráceně, což je myslím si daleko horší)

Nevím jak vy, ale mám občas neodbytný pocit, že se některé menší problémy zbytečně nafukují a naopak ty skutečně závažné, určující, se běžně spíše bagatelizují. Přemýšlím pak o tom, proč to tak je a taky o tom, jaké to má důsledky

24.3.2019 v 15:12 | Karma článku: 11.22 | Přečteno: 289 | Diskuse

Pavel Vrba

Nedělní ohlédnutí – otevření sezóny Muzea války 1866

Rok 1866 pro mnohé již dávné a zapomenuté časy. Vždyť se ve společnosti vytrácí vzpomínky a chápání souvislostí na mnohem mladší události. Stejně tak, jako důsledky historických událostí.

24.3.2019 v 11:45 | Karma článku: 11.49 | Přečteno: 278 | Diskuse
VIP
Počet článků 563 Celková karma 27.23 Průměrná čtenost 2410

Osmašedesátiletá stařenka, kterou stále baví vše nové, matka (Filip a Rita), manželka (pan Fuchs), spisovatelka (33 vydaných knih, z nichž jednatřicátá je pro děti i dospělé a ve třiatřicaté, která se jmenuje SLOVENSKO- ČESKÉ HOVORY, odpovídá společně s Josefem Banášem na zvídavé otázky svého nakladatele Bronislava Ondraszka: http://www.kdyz.cz/vydane-knihy), nakladatelství Beskydy (www.beskydyknihy.cz), členka Obce spisovatelů a Herecké asociace, moderátorka (ČRo Pardubice - nedělní pořad, Když vypráví nápověda), nadšená fotografka (Kamil Panasonic Fuchs - je s Kamilem Fuchsem na facebooku), publicistka (PŘEKVAPENÍ + PŘÍBĚHY KE KAFÍČKU, VLASTA, ONA DNES, RODINNÉ LISTY), dětská obrna od roku 1954 (www.polio.cz), nápověda (Činoherní klub) a kolínská zastupitelka (třetí volební období) za Změnu pro Kolín (http://www.zmenaprokolin.cz/).   Moje knihy na iDNES.cz - Knihy.iDNES.cz

Najdete na iDNES.cz