Kam mizí moje kamarádky?

26. 03. 2018 22:50:56
V prosinci jsem mluvila s Věrou, kterou všichni v našem městě znají jako velkou bojovnici. Když se jí něco nelíbí, dokáže najít konkrétního viníka a chce po něm okamžitě nápravu! A tahle Věra mi v únoru zmizela!

A podobně mi zmizela i Naďa, Helena a Dáša.

Naďa, členka místního turistického oddílu, byla mistrem na vymýšlení tras! Věděla přesně, na kolikátém kilometru ji začnou „její“ turisté nenávidět, ale nikdy k tomu nedošlo, protože těsně před tím, než nenávist začala doutnat, se z lesa vyloupla příjemná hospůdka, kde na ně už čekali s obědem!

Když jsem nedávno potkala člena jejího turistického oddílu, postěžoval si mi, že s nimi už Naďa nechodí a jenom mi potvrdil to, co jsem věděla.

Naďa zmizela. Mně i jemu.

Stejným způsobem mi zmizela Helena a Dáša. Například Helena, ta byla celý život...

Pardon! Teď mě napadlo, že musím být konkrétnější! Aby nedošlo k mýlce! Věra, Naďa, Helena a Dáša jsou moje vrstevnice, všem je nám tedy od pětašedesáti výš, ale když píšu, že mi zmizely, nemyslím tím, že umřely! Kdepak! Zmizely mi z jiného důvodu!

Chápu, že nám všem roky přibývají. Ale to je přece normální, ne? Stárneme všichni. Stárnutí je jediná, opravdu spravedlivá věc na světě. Všichni stárneme, a když se vám zdá, že někdo před stárnutím úspěšně utíká, nevěřte tomu. To mu jenom jeho stárnutí chtělo udělat radost a nechalo ho chvíli na pokoji!

Když jsem Věru potkala naposledy a chvíli jsme si povídaly, bylo mi hned jasné, že se vydala jinou cestou, než jdu já a že mi pravděpodobně brzy zmizí. Snažila jsem se ji dostat zpátky na svoji cestu, která byla donedávna i její cestou, zkusila jsem všechno možné, ale bylo to marné. Ztráta času, uznala jsem nakonec a doufala jsem, že mi další kamarádky nezmizí podobně. Doufala jsem marně.

Jako druhá mi zmizela Naďa. Při našem posledním setkání mluvila jenom ona.

„... a když jsem ráno vstala, říkala jsem si, bude se mi zase motat hlava? A motala. Hned jsem volala sestřičce, že mi ty prášky, co mi dala paní doktorka, nezabírají a že ten rentgen páteře prostě potřebuju! Kdo už by měl znát své tělo a jeho problémy lépe než já, nemám pravdu, Ireno?“

Zajásala jsem, že jí můžu říct, že mám proti ní výhodu! Jsem zvyklá na určitá omezení i na bolest odmalička, protože, jak dobře ví, jsem dostala ve čtyřech letech dětskou obrnu. A že u ní vidím jeden jediný problém. Musí si zvyknout na určitá omezení i na bolest až teď, kdy začíná stárnout a nedělat z toho tragédii a nelítat po doktorech, ale ke slovu jsem se nedostala...

„... nechápu, co si ti mladí doktoři myslí,“ pokračovala Naďa ve svém monologu. „Řekl, že mi nemůže pomoct. Že prý to je normální! Já přece musím vědět líp než on, že to normální není! Nikdy se mi hlava nemotala! Ráno jsem vyskočila z postele a mohla jsem skládat uhlí, co jsem v sobě měla síly! A dneska? Když jsem mu začala vysvětlovat, jaké problémy, které jsem nikdy neměla, teď mám, řekl mi, ať jsem ráda, že mi nic není a sestře řekl, zavolejte dalšího?! Chápeš to, Ireno?! Tak jsem mu řekla, ať nás, staré, tedy střílí, když nám nemůžou pomoct, a on mi řekl, to musíte jinam, paní! A už si mě nevšímal! Tak jsem šla za svojí doktorkou a řekla jsem jí to a ona mě poslala na oční. Že prý ty problémy s motáním, můžu mít kvůli očím. Což je možné, protože mi říkala Helena, že Dáša měla něco podobného, co mám já a že prý jí doktor na to dal...“

Rozloučila jsem se s ní, a když jsem se po pár metrech otočila, už tam nestála. Zmizela.

P. S. Tento fejeton vyšel v pondělí 26. března 2018, v Magazínu ONA DNES.

Autor: Irena Fuchsová | pondělí 26.3.2018 22:50 | karma článku: 29.85 | přečteno: 2035x

Další články blogera

Irena Fuchsová

S čím tu jsi?

Před lety jsem ve svých lázních v Klimkovicích seděla u stolu s pětapadesátiletou Zdenou, která byla po operaci kyčle, byla rozvedená, děti zaopatřené a v lázních se chtěla v první řadě bavit.

20.9.2019 v 21:55 | Karma článku: 28.01 | Přečteno: 995 | Diskuse

Irena Fuchsová

Profesionální podavačka hadrů

Vsadím se, že mezi námi existují ženy, které nikdy neslyšely svého muže vykřiknout, podej mi rychle hadr! Proto se jim teď pokusím zprostředkovat, co se za tímto výkřikem skrývá...

9.9.2019 v 21:56 | Karma článku: 22.18 | Přečteno: 819 | Diskuse

Irena Fuchsová

Vlivný muž

vlivný (také: mocný, mohutný, schopný, silný) vlivný (také: silný, výkonný) vlivný (také: mající styky) vlivný (také: mající semena). Poslední možnost mě dost znervóznila. Probůh! Hlavně ať tento vlivný muž nemá semena!

24.8.2019 v 22:54 | Karma článku: 26.03 | Přečteno: 663 | Diskuse

Irena Fuchsová

Bratia Slováci, vy jste mi dali!

O dovolené jsem ráda, když mi pan Fuchs schválí, co chci vařit druhý den, což byla páteční koprovka. Knedlík koupím, maso mám uvařené, uvařím akorát vajíčka a koprovku, řekla jsem si spokojeně a nadechla jsem se "své" dovolené...

12.8.2019 v 21:34 | Karma článku: 37.88 | Přečteno: 5674 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jan Dvořák

Spasí nás klimatické pátky? Nebo už je pozdě?

Ve vyspělých zemích se v pátek konaly manifestace za lepší ochranu klimatu. Do ulic už nevyšli pouze školáci a studenti, jako před létem, ale i senioři a zaměstnanci.

22.9.2019 v 9:05 | Karma článku: 9.61 | Přečteno: 164 | Diskuse

Tomáš Flaška

Eurosvazáci, udavačství, cenzura

To jsou běžné pojmy, které ve svých textech nejvíce používají zastánci té jediné správné východní pravdy. Cokoliv, co s tou jejich pravdou nesouzní, je jen indoktrinace z Bruselu.

22.9.2019 v 6:50 | Karma článku: 27.03 | Přečteno: 1375 |

Irena Aghová

O čem je také vzdělanost.

Vzdělanost je také cesta k porozumění událostem, které probíhají v našich každodenních situacích a ve schopnosti rozlišování u každého člověka, co je dobře a co špatně. To je důležitá otázka od nepaměti.

21.9.2019 v 17:00 | Karma článku: 6.06 | Přečteno: 248 | Diskuse

Pavla Drahoňovská

Někdo venčí psa, jiný zase kočku.

Když si někdo pořídí do bytu pejska, automaticky již myslí na to, že s ním bude chodit na procházky. Když kočičku, je přesvědčen, že bude jen pokojová. Ale proč? Vždyť některé kočičky milují procházky zrovna tak jako pejsci.

21.9.2019 v 14:24 | Karma článku: 15.83 | Přečteno: 501 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Telegraficky: Pocta

Národní pamětní síň věnovaná padlým izraelským vojákům, která byla před časem vybudována na jeruzalémské Herzlově hoře, se dočká významného ocenění.

21.9.2019 v 8:00 | Karma článku: 8.85 | Přečteno: 149 | Diskuse
VIP
Počet článků 583 Celková karma 31.18 Průměrná čtenost 2420

Devětašedesátiletá stařenka, kterou stále baví vše nové, matka (Filip a Rita), manželka (pan Fuchs), spisovatelka (33 vydaných knih: http://www.kdyz.cz/vydane-knihy), nakladatelství Beskydy (www.beskydyknihy.cz), členka Obce spisovatelů a Herecké asociace, moderátorka (ČRo Pardubice - nedělní pořad, Když vypráví nápověda), nadšená fotografka (Kamil Panasonic Fuchs - je s Kamilem Fuchsem na facebooku), publicistka (PŘEKVAPENÍ + PŘÍBĚHY KE KAFÍČKU, VLASTA, ONA DNES), dětská obrna od roku 1954 (www.polio.cz), nápověda (Činoherní klub) a kolínská zastupitelka (třetí volební období) za Změnu pro Kolín (http://www.zmenaprokolin.cz/).   Moje knihy na iDNES.cz - Knihy.iDNES.cz

Najdete na iDNES.cz