Jak se mě můj starosta zastal

30. 08. 2018 19:16:26
Dojalo mě to. Náš starosta se mě včera zastal na facebooku. Na jaře mě přemlouval, abych za ně kandidovala. Já nechtěla a řekla jsem mu proč. Smál se. S tím si poradím, řekl. A poradil...

... napsala mi včera do mailu moje kamarádka Julie. Narodila se před šedesáti lety v malém severomoravském městě, kde žije celý život.

Poznaly jsme se v klimkovických lázních v roce 1995 a po několika větách bylo vymalováno. Už jsme se od sebe nehnuly. Julie jezdí do lázní každé dva roky s roztroušenou sklerózou a já každý rok s dětskou obrnou. Jeden rok jsme spolu měsíc v lázních a druhý rok za mnou přijede do lázní na návštěvu.

Během let jsme si o sobě řekly skoro všechno. Když jsem jí v létě 2010 řekla, že budu v Kolíně kandidovat do zastupitelstva za sdružení, které tam na jaře vzniklo, zarazila se.

"Ty se nebojíš? Jsi bývalá komunistka."

"Nebojím. Když za mnou přišel kamarád a nabídl mi to, odmítla jsem, že jsem bejvalá komouška. On řekl, že mě zná od osmnácti let a že mě doporučil na jejich schůzi a že proti mně nikdo nic nemá. Tak jsem kývla.

Pak jsem se sešla s jedním z toho nového sdružení, který se pak na podzim stal starostou, a řekla jsem mu totéž. Že jsem bejvalá komouška. Řekl, že s tím nemá problém. Asi hodinu jsme si povídali a za týden jsem přišla na jejich schůzi a byla jsem oficiálně všemi přijatá.

A po volbách jsem poprvé od roku 1989 zvedla hlavu. Naše sdružení vyhrálo. Mě lidé kroužkovali, takže jsem získala 2 639 hlasů, což bylo o 219 méně, než získal ten, který se stal starostou, a který se se mnou na jaře na hodinu sešel."

Julie chvíli mlčela a pak řekla něco, co jsem nevěděla.

"Já bych se bála. Jsem taky bejvalá komouška. Manželův bratr emigroval v roce 1980. Prodali jsme chalupu po mé babičce a dali mu všechny peníze, aby měl venku do začátku. Měli jsme dvouletého syna, tak jsme během několika let oba vstoupili do strany. Báli jsme se, aby kluk neměl problém kvůli strýci, kdyby chtěl jít na vysokou. Po listopadu jsme při první členské schůzi legitimaci vrátili. Ale já to mám od té doby v sobě jako cejch. Strašnou vinu, kterou musím odčinit. A tak jsem začala pomáhat lidem, když něco potřebovali na radnici. Když se někde dělo bezpráví. Matka pluku, jak mi říká můj syn, který se v devadesátých letech dostal na vysokou bez problémů. Naše rudé knížky už nepotřeboval."

Letos jsme se v lázních sešly. Píšeme si maily, tak jsem věděla, že ji na jaře starosta přemluvil, aby za ně kandidovala.

"Paní Mironová, když vás vidím, jak k nám zase přes náměstí míříte, vyhlašuju poplach," řekl jí jednou, když se potkali na chodbě radnice. "Pojďte za nás na podzim kandidovat! Chci podruhé obhájit starostování, abych dodělal, co jsem začal. Lidi vás znají! Vědí, že jim pomáháte!"

Julie odmítla.

"Ale vám bych nepomohla. Byla jsem ve straně."

Starosta mávl rukou.

"A kdo nebyl, Julinko? Jak rychle jste se tam dostali, tak rychle jste po listopadu vypadli. Nebýt vás, tak se strana nerozsypala jako hrad z písku. To se, panečku, dělala sametová revoluce, když nejvíc zvonili klíči bejvalí komunisti, šťastní, že už nikdy nebudou muset sedět na přiblblých schůzích!"

Tím, co řekl, Julii přesvědčil.

A včera mi od ní přišel už zmíněný mail. Ve městě, kde Julie kandiduje, se objevily kandidátní listiny. Julie byla na dovolené, večer šla dát na facebook fotografie, a když se podívala na své stránky, málem omdlela.

"Jsi póvl! " "Zalez do kanálu, a do smrti nevylízej, bejvalá stranická mrcho!" "Bijte na poplach! Bývalí komunisti se derou k moci!"

Všude bylo její jméno. Všude. Julie Mironová. Bývalá členka strany.

Opatrně procházela diskusí, a když zjistila, že pozitivní názory převládají, trochu se uklidnila, a když si přečetla, jak se jí zastal její starosta, uklidnila se úplně, protože do komunálních voleb nejdou sralbotkové. Sralbotkové jsou zalezlí na facebooku.

P. S. Jak se Julie zastal její starosta, sem nenapíšu. To, jak se jí zastal, totiž visí v tom malém, severomoravském městě na každém kandelábru. Někdo to z facebooku stáhl, vytiskl a dal tomu i nadpis: Nejlepší volební program od roku 1990.

A ještě něco. Na žádost Julie jsem pár věcí změnila. Základ zůstal, ale místo omáčky křenové, jsem uvařila koprovku.

Autor: Irena Fuchsová | čtvrtek 30.8.2018 19:16 | karma článku: 25.03 | přečteno: 1220x

Další články blogera

Irena Fuchsová

Reklama, která mě obtěžuje a přesto za ni platím

Denně kupuju denní tisk. Velmi často je na titulní straně novin leták s reklamou, která mě nezajímá. Leták je k titulní straně přilepený gumovou hmotou. Někdy je této hmoty víc, někdy méně.

8.11.2018 v 22:50 | Karma článku: 26.94 | Přečteno: 1025 | Diskuse

Irena Fuchsová

Kdo bude oceněn panem prezidentem příští rok

Určitě to budou ti, kteří podporují myšlenku kanálu Dunaj - Odra - Labe. Potom to budou ti, kteří si z Lán udělali kamenolom. A do třetice všichni, kteří chtějí vybudovat rychlostní trať z Prahy do Drážďan.

30.10.2018 v 22:24 | Karma článku: 36.75 | Přečteno: 2822 | Diskuse

Irena Fuchsová

Jak se stát úchylem ve vlaku

Dojíždím od roku 1994 a tak moc dobře vím, o čem teď budu psát. A vy, co dlouho dojíždíte také, mi dáte určitě za pravdu v tom, že k tomu, abyste se v dnešní době stali ve vlaku úchylem, stačí strašně málo...

21.10.2018 v 23:28 | Karma článku: 33.80 | Přečteno: 1916 | Diskuse

Irena Fuchsová

Když to zabalí kamarád

Kamarád, stejně starý s vámi, se kterým se znáte padesát let. Kamarád, který jako by s vámi stavěl padesát let dům. Kamarád, který věděl o každé cihle, o sebemenší škvíře, kterou bude potřeba opravit. Takový kamarád to zabalí...

14.10.2018 v 20:51 | Karma článku: 34.40 | Přečteno: 3672 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Pavla Drahoňovská

Síla okamžiku

Stačí okamžik a vše se změní. Všechno je jenom náhoda. Okamžik je vlastně dlouhá doba. Nebo je všechno jinak?

16.11.2018 v 22:38 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 40 | Diskuse

Robert Huneš

Naděje mlčící většiny se proměnila ve skutečnost

Vnímám události posledních několika dnů. Ano, měl jsem pokušení, tváří v tvář oněm lidským i politickým přešlapům, psát o tomto dění, neboť nahrávka na hodnotový smeč je velká. Ne.

16.11.2018 v 18:42 | Karma článku: 17.16 | Přečteno: 971 | Diskuse

Jan Tichý(Bnj)

Otupěl jsem?

Možná jsem jen prozřel. Jednoduše mne to nebaví. Sledovat dnes média je náročné, každou chvíli je na tapetě někdo jiný. A hned to vyvolá humbuk.

16.11.2018 v 17:52 | Karma článku: 18.88 | Přečteno: 286 | Diskuse

Martin Hatala

Pořad Moje tvář má známý hlas je úchylárna

A mohl bych napsat, že úchylárna na entou, protože: Herci a herečky se tam snaží napodobovat kohosi, respektive změnit vlastní zjev a zpěv na někoho jiného. Už to se ve své podstatě neztotožňuje s názvem pořadu, protože při

16.11.2018 v 13:52 | Karma článku: 34.66 | Přečteno: 1643 | Diskuse

Jindřich Kubánek

Zkreslené vidění - Právo a spravedlnost

Ilustrovaný podčárník aneb zamyšlení nad některými jevy v životě pozemšťanů a vztahy, které se jich nějakým způsobem týkají.

16.11.2018 v 13:30 | Karma článku: 9.98 | Přečteno: 310 | Diskuse
VIP
Počet článků 547 Celková karma 29.95 Průměrná čtenost 2432

Osmašedesátiletá stařenka, kterou stále baví vše nové, matka (Filip a Rita), manželka (pan Fuchs), spisovatelka (33 vydaných knih, z nichž jednatřicátá je pro děti i dospělé a ve třiatřicaté, která se jmenuje SLOVENSKO- ČESKÉ HOVORY, odpovídá společně s Josefem Banášem na zvídavé otázky svého nakladatele Bronislava Ondraszka: http://www.kdyz.cz/vydane-knihy), nakladatelství Beskydy (www.beskydyknihy.cz), členka Obce spisovatelů a Herecké asociace, moderátorka (ČRo Pardubice - nedělní pořad, Když vypráví nápověda), nadšená fotografka (Kamil Panasonic Fuchs - je s Kamilem Fuchsem na facebooku), publicistka (PŘEKVAPENÍ + PŘÍBĚHY KE KAFÍČKU, VLASTA, ONA DNES, RODINNÉ LISTY), dětská obrna od roku 1954 (www.polio.cz), nápověda (Činoherní klub) a kolínská zastupitelka (třetí volební období) za Změnu pro Kolín (http://www.zmenaprokolin.cz/).   Moje knihy na iDNES.cz - Knihy.iDNES.cz

Najdete na iDNES.cz