Dvě lázeňské zvláštnosti
Od té doby tam jezdím skoro každý rok, protože to tam miluju a to nejenom pro tu vzdálenost. Ale o téhle své lázeňské lásce psát nechci, viděly jsme se letos, uvidíme se i za rok, těším se na ni, vím, že mi nikam neuteče, zůstane stát na svém místě a bude na mě věrně čekat - tak proč bych o ní psala?
Psát chci o dvou lázeňských zvláštnostech, které potkávají asi jenom mě, jak jsem letos překvapeně zjistila jemnou sondou do duší mých lázeňských kamarádů. Není to nic, k čemu bych se nemohla přiznat, takže to teď udělám.
Zvláštní je, že si na tyhle své dvě lázeňské zvláštnosti během roku ani nevzpomenu, ale ony ve mně skryté číhají a obě se objeví rok co rok, hned první den, když do lázní přijedu. Nevím o nich v přijímací kanceláři, ani u recepce, kde si vyzvednu klíč od pokoje, ale jakmile přijdu s kufrem k výtahu, čáry máry, a je tady první zvláštnost!
„To je doba, než to přijede,“ podívá se na mě paní, stojící vedle mě, a když nereaguju, otočí se na pána na druhé straně. „Nestihnu bazén! Musím na pokoj! Nevzala jsem si plavky!“ Pán přikývne a hudrá také.
„Přivolají si oba výtahy, nasednou do toho, co přijede dřív, ale ten druhý tam zastaví také!“
„Je to tak! A my čekáme tady dole jak blbci,“ souhlasí s nimi třetí nespokojený pacient, který mezitím přišel, a já mám co dělat, abych jim neřekla, proč jste nervózní!? Jste v lázních! Kam pospícháte? Když mám bazén, tak si plavky vezmu už ráno! Máte myslet na procedury, a ne, kdy půjdete s kým na kafíčko! Přece víte, že je nás tady plno a výtahy se nezastaví, tak nehudrejte, že na ně musíte chvíli čekat!
Výtah přijel, všichni jsme nastoupili, já zmáčkla své čtvrté poschodí a stoupla jsem si s kufrem až dozadu, abych se vyhnula řečem, které určitě přijdou, a také že přišly.
„Á, paní právě přijela!“ Mlčela jsem.
„Tak ať se vám tady líbí!“ Mlčela jsem.
„To vám bude chvíli trvat, než se tu vyznáte!“ Tak to už jsem nevydržela!
„Já se tu vyznám! Jsem tady počtrnácté!“
Uf. Konečně čtvrté patro. Jdu po chodbě, táhnu za sebou kufr a sykám. Tss. Pořád stejné řeči. U výtahu. Ve výtahu. Primitivní řeči! Tss.
Na pokoji jsem se opláchla, převlékla, vybalila, a když mi zatelefonovala sestřička, šla jsem na sesternu, pak k paní doktorce, a potom do jídelny, kde mi servírka ukázala stůl, kde budu sedět a dala tam moji stravovací kartičku, došla jsem si na časování pro rozpis procedur, a těšila se, jak po obědě půjdu na první proceduru, jodovou koupel, po které se mi celý rok stýskalo...
Když jsem přišla do jídelny na oběd a sedla si ke „svému“ stolu, už tam seděly tři ženské. A čáry máry, byla tady moje druhá lázeňská zvláštnost!
Byly to nesympatické slepice! Jedna starší než já, jedna mladší a jedna mladá. Představila jsem se, ale vůbec mě nevnímaly! Jak by mohly?! Všechny tři se totiž bavily o tom, co budou mít dneska k obědu.
„Nedávala sis, Lucinko, tu svíčkovou?“ „Ne, svíčkovou si dávala Dáša.“ „Jo, svíčkovou mám já, Věro!“ „Tak já mám čočku? Fakt, nevím!“ „A kdo má ten salát, Věruško?“ „Nemá ho Dáša?“ „Ke svíčkové? To ne. Asi bude můj.“
Tss. Nedokážou se o ničem jiném bavit! Tss. To bude zábava! Pořád se baví o jídle! Pořád! Když k vedlejšímu stolu přivezly servírky jídlo, měly hned „nové“ téma!
„Jé, podívejte se! To vypadá krásně!“ „Už vím! Já si dala karbanátky!“ „Aha, tak ten salát bude tvůj!“ „Já si říkala, čí bude, a on je Věrušky!“
Tss.
Dojedla jsem, ucedila jsem, na shledanou, a byla jsem pryč. Šla jsem si lehnout do jodové koupele, pak jsem se prošla po lázních, přetrpěla jsem několik jízd ve výtahu a nakonec i večeři s těmi třemi slepicemi.
Tss.
A chcete vědět, co bylo druhý den?
Stojím u výtahu, nadávám svorně s ostatními, že nejede, když uvidím pacienta s kufrem, ptám se ho, odkud přijel, a v jídelně, u našeho stolu, je moje nejlepší zábava, dohadovat se, společně s usměvavou Lucinkou, starostlivou Věruškou a vtipnou Dášou, co jsme si to, proboha, objednaly k jídlu, a čí je ten salát…
Tak za rok zase na shledanou, vy moje dvě lázeňské zvláštnosti!
Tento fejeton vyšel 8. října 2012, v Magazínu ONA DNES.
P. S.
A jen tak mimochodem, kromě tohoto lázeňského fejetonu mám na svém kontě i dvě knihy o lázních, Když je žena v lázních a Když je muž v lázních. My, obrnáři, se totiž neflákáme! :-)
Irena Fuchsová
Včera jste mě mohli asi desetkrát zranit nebo i zabít
Silnice přes starý kolínský most je plná aut, tak chápu, že cyklisté a koloběžkáři používají chodník, i když správně mají použít silnici, na které je i „jejich“ značka v obou směrech. Chápu je, ale proč NIKDY nepoužijí zvonek?
Irena Fuchsová
To tedy nechci. Jsou trapný...
... řekla dívka v autobuse, když jsem si k ní přisedla a zeptala se, jestli nechce, aby si k ní sedl některý ze tří kluků, kteří se po ní otáčeli ze sedadel o kus dál. Pohrdavě se usmála. „To tedy nechci. Jsou trapný...“
Irena Fuchsová
Setkání v metru
Byla jsem -náctiletá, když jsem se dočetla, že každý máme na světě své dvojče. Někoho, kdo je jako my. Někoho, o kom budeme na první pohled vědět, že je to on. S kým si budeme rozumět beze slov. Pokud se potkáme. A my se potkali.
Irena Fuchsová
Můj život s Kukurou
V květnu 2011 se měla začít v Činoherním klubu zkoušet hra Kukura, ve které Juraj bilancuje svůj život. Těšila jsem se, protože ji napsal Martin Čičvák, který ji měl i režírovat. Jsem v ČK jedna nápověda, napovídat tedy budu já.
Irena Fuchsová
Kolínské ráno s kanalizací
Když jsem dneska nastoupila na Zálabí do autobusu, kterým jezdím na nádraží, netušila jsem, co mě čeká. Autobus se rozjel a já vzápětí zaregistrovala, že vzadu telefonuje "kanalizace". Nebyla to žena. Byla to kanalizace.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
Kvůli nehodě kamionu je uzavřena D35 u Olomouce ve směru na Mohelnici
Kvůli nehodě kamionu byla dnes časně ráno uzavřena dálnice D35 u Olomouce-Nemilan ve směru na...
Vláda se bude zabývat budoucnosti zóny Plzeň-Líně. Letecká záchranka zůstává
Ministři se po stažení plánu na budování továrny na výrobu baterií do aut v loňském roce znovu...
Máš jiný názor? Tak tohle je výsledek. Kaliňák o zákulisí atentátu na Fica
Premium Je jedním z nejbližších lidí premiéra Roberta Fica ve straně Smer-SD. Byl ve všech Ficových vládách...
Se samopalníky šli svrhnout komunisty. Proč největší Prokešův puč nevyšel
Premium Před 75 lety, v polovině května 1949, se měl odehrát vůbec nejvážnější ozbrojený pokus o svržení...
Prodej, Rodinné domy, 67 m2, 2+1, Ostrava - Slezská Ostrava
Ostrava - Slezská Ostrava
2 750 000 Kč
- Počet článků 748
- Celková karma 31,23
- Průměrná čtenost 2339x
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
- Činoherní klub
- Moje rodné město
- Moje knihy
- 17.6.2005 Uvolněte se, prosím!
- Facebook mě už taky dostal...
- Pošta pre teba - 10.3.2012
- Beseda v Klimkovicích
- Moje webovky
- Fuchsová s cigaretou
- Kde vydávám
- Rozhovor na konci roku 2013
- Tady ráda brouzdám
- Návštěva v mé pracovně
- Moje e-knihy
- Fuchsová na růžovém slonu
- Moje první kniha pro děti
Co právě poslouchám
- Irenu Fuchsovou na ČRo
- Nový rok 2014 a spisovatelky
- Když Richard Gere (Bedřich Mašek) zpívá
- I. Fuchsová 3. dubna 2014
- Když vypráví nápověda