Potřebuju špendlíky!
Nejvíc jsem se s tím, co jsem našla doma, „vyřádila“ v sobotu a v neděli. Ale mělo to jeden problém. Občas jsem nutně potřebovala něco, co doma prostě nebylo. Například hodně, ale hodně světlá zelená nit. Nebo černé korálky. Také mi jednou chyběly dva velké červené knoflíky. A špendlíky, ty mi chyběly pořád!
Nebo zipy! Jednou jsem si ušila černé kalhoty, které jsem si v pondělí ráno chtěla vzít do školy, a potřebovala jsem do nich černý zip, který musel mít přesnou délku. Když jsem ho našla na jedné sukni, radostně jsem ho ze sukně odpárala...
… Už vás slyším, jak si říkáte, proboha, a proč si nedošla někam koupit nový zip? Máte pravdu, ale v době, o které mluvím, tj. konec padesátých a začátek šedesátých let, byly obchody v sobotu a v neděli zavřené, a to bylo hodně kruté, řeknu vám!
Vzpomínám si, jak jsem snila o tom, že bych měla klíče od všech obchodů, které jsme tehdy v Kolíně měli. Vlastně od všech obchodů bych klíče nepotřebovala. Stačily by mi tři – čtyři, protože jsem o víkendu nejvíc potřebovala švadlenku, papírnictví, železářství nebo domácí potřeby.
A protože jsem byla odmalička „sociálně postižená“, hned jsem začala přemýšlet o tom, jak bych to rozhlásila po městě, a lidé by za mnou o víkendu chodili, a říkali by mi, Irenko, skoč mi do švadlenky, prosím tě! Potřebovala bych osm velkých patentek! Ale ty velké! Je to těžká látka a malé patentky by ji neudržely.
Nebo by si mě poslali do papírnictví pro gumu, pro lepidlo, pro balicí papír.
Představovala jsem si, že by v pátek dal vedoucí prodejny ke kase „můj“ sešit, a kdybych k němu v sobotu nebo v neděli přišla „nakoupit“, napsala bych do něj, co jsem „koupila“ a komu, a ten dotyčný by to v pondělí přišel zaplatit. Nebyl to naivní sen! V té době jsme se v Kolíně všichni znali a určitě by se nikdy nestalo, že by si mě někdo v sobotu nebo v neděli pro něco poslal, a v pondělí to nezaplatil. A tuhle službu bych, samozřejmě, dělala zadarmo. Vůbec mě nenapadlo, že bych si za svoji ochotu a čas, nechávala něco platit. Kdepak. V mém snu jsem to dělala sobě a druhým pro radost.
I když to byl krásný sen, nikdy jsem nikomu neřekla, aby mi půjčil na sobotu a na neděli klíče od svého obchodu, že si tam dojdu, když budu já nebo někdo jiný, něco potřebovat. Neřekla jsem to nikomu, protože by si všichni mysleli, že jsem se zbláznila.
Uběhlo pár desítek let a obchody začaly být otevřené dlouho do večera, a celý víkend a někde dokonce měli otevřeno i celou noc – a já vrněla spokojeností. Konečně si to, co potřebujeme o víkendu, můžeme koupit o víkendu a nemusíme potupně čekat do pondělí!
Když se nedávno začalo mluvit a psát o tom, že se obchody o svátcích zavřou, že nebude otevřeno o víkendech, že se omezí otevírací doba, všechno ve mně začalo křičet.
NE! NE! NE! To už tady přece jednou bylo! NE! NE! NE!
Nezavírejte nám naše koupěchtivá přání do klecí otevíracích a zavíracích hodin! Nechte nás nakupovat kdykoli a cokoli!
Kdykoli! A cokoli!
I špendlíííky!
P. S.
Tento fejeton vyšel 11. března 2015 v Magazínu DOMA DNES.
Irena Fuchsová
Včera jste mě mohli asi desetkrát zranit nebo i zabít
Silnice přes starý kolínský most je plná aut, tak chápu, že cyklisté a koloběžkáři používají chodník, i když správně mají použít silnici, na které je i „jejich“ značka v obou směrech. Chápu je, ale proč NIKDY nepoužijí zvonek?
Irena Fuchsová
To tedy nechci. Jsou trapný...
... řekla dívka v autobuse, když jsem si k ní přisedla a zeptala se, jestli nechce, aby si k ní sedl některý ze tří kluků, kteří se po ní otáčeli ze sedadel o kus dál. Pohrdavě se usmála. „To tedy nechci. Jsou trapný...“
Irena Fuchsová
Setkání v metru
Byla jsem -náctiletá, když jsem se dočetla, že každý máme na světě své dvojče. Někoho, kdo je jako my. Někoho, o kom budeme na první pohled vědět, že je to on. S kým si budeme rozumět beze slov. Pokud se potkáme. A my se potkali.
Irena Fuchsová
Můj život s Kukurou
V květnu 2011 se měla začít v Činoherním klubu zkoušet hra Kukura, ve které Juraj bilancuje svůj život. Těšila jsem se, protože ji napsal Martin Čičvák, který ji měl i režírovat. Jsem v ČK jedna nápověda, napovídat tedy budu já.
Irena Fuchsová
Kolínské ráno s kanalizací
Když jsem dneska nastoupila na Zálabí do autobusu, kterým jezdím na nádraží, netušila jsem, co mě čeká. Autobus se rozjel a já vzápětí zaregistrovala, že vzadu telefonuje "kanalizace". Nebyla to žena. Byla to kanalizace.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
U izraelské ambasády ve Stockholmu se ozývala střelba, policie uzavřela okolí
Policejní hlídka ve Stockholmu v noci na pátek kolem 02:00 slyšela nedaleko izraelské ambasády...
KOMENTÁŘ: Politika, kde se nemluví, ale střílí. Jak zamezit, aby přešla i k nám
Středeční atentát na slovenského premiéra Roberta Fica je bolestným symptomem nemocné doby. A...
Odvolat se nemá smysl, algoritmus přijímaček zafungoval, říká šéf Cermatu
Podcast První kolo přijímacího řízení na střední školy se uzavřelo ve středu 15. května. Uspěli v něm skoro...
Hasiči vraceli na kola převrácený návěs. Předtím museli vyložit náklad coca-coly
Ve čtvrtek večer zasahovali hasiči v Praze u nehody kamionu, kterému se převrátil návěs. Ten byl...
Prodej chaty 34 m2 na pozemku 409 m2, Podskalí, Březí u Říčan
Podskalí, Březí, okres Praha-východ
2 100 000 Kč
- Počet článků 748
- Celková karma 31,22
- Průměrná čtenost 2339x
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
- Činoherní klub
- Moje rodné město
- Moje knihy
- 17.6.2005 Uvolněte se, prosím!
- Facebook mě už taky dostal...
- Pošta pre teba - 10.3.2012
- Beseda v Klimkovicích
- Moje webovky
- Fuchsová s cigaretou
- Kde vydávám
- Rozhovor na konci roku 2013
- Tady ráda brouzdám
- Návštěva v mé pracovně
- Moje e-knihy
- Fuchsová na růžovém slonu
- Moje první kniha pro děti
Co právě poslouchám
- Irenu Fuchsovou na ČRo
- Nový rok 2014 a spisovatelky
- Když Richard Gere (Bedřich Mašek) zpívá
- I. Fuchsová 3. dubna 2014
- Když vypráví nápověda