Věřte svým moudrým babičkám
Ale jsou také vnučky, které si nedovedou představit, že by se jejich babičky někdy trápily s láskou. Proč? Přece měly odjakživa dědečka, do kterého se šťastně zamilovaly, vzaly si ho, měly s ním děti a jsou spolu celý život. Pro tyto vnučky nejsou jejich babičky vrbami, ale bezpohlavními bytostmi, a přitom jim jejich babičky, byly ve svém mládí, hodně, ale hodně podobné…
4. května: Deníčku, přišel! Můj malej, krásnej, můj Alfréd. Povídali jsme si, hezky, dlouho, milovali jsme se. Ale dohodli jsme se, kdybych byla v jiném stavu, že se nevezmeme, protože manželství ničí svou všedností milenecké vztahy. A to je pravda, to ty, Deníčku, nemůžeš vědět. A strašně na mě žárlí. Chtěla jsem mu říct, pojď do kina. A neřekla jsem. Snad není zapotřebí, chodit do kina. Snad stačí, že se milujeme, a že mi řekl, že si zvykl na můj klín a nejenom na něj. Já také. Tak jaképak kino, že?
27. května: S Alfrédem je konec. Konec. Večer, než jsem usnula, jsem měla pocit, že se zadusím, jestli nezařvu nebo něco nerozbiju! Chtěla jsem volat, maminko! Konec. S Alfrédem je konec. Až přijde a zazvoní, neotevřu mu. Konec. A chce se mi brečet.
28. května: Někdo zvonil. Alfréd! Nešla jsem mu otevřít. Zvonil dvakrát za sebou. Pak asi deset minut nic, potom jedno zazvonění a pak, Deníčku, vyrazil dveře do domu! Přišel a řekl, tak to jsem zvědavý, jestli budeme mít děťátko, kdy se to dozvím? Koncem týdne, říkám. Svlékl se, lehl si vedle mě, ale já jsem se milovat nechtěla, tak se zase oblékl a odešel. Ale blýskalo to mezi námi hezky! On prostě žárlí, Deníčku, proto přišel! A děťátku jsem začala říkat MBD. Moje Budoucí Děťátko.
2. června: Nepřišel. Půjčila jsem si v knihovně knihu, Chceme zdravé dítě, a tam je, že se mám vystříhat pohlavního styku, zvlášť když čekám menstruaci, aby nedošlo k potratu, a tak mě napadlo, Deníčku, jestli Alfréd schválně nepřišel, abychom se nemilovali a aby bylo MBD tutové. Ale to asi ne. Tak dalece mu na tom nezáleží. Ale co, nebudu si tím lámat hlavu.
3. června: Ty moje MBD, já tě asi přece jenom nechci. Chápej, nechci tě teď, dej mi ještě jednu příležitost a pak si přijď, ano? Vždyť ten tvůj tatínek je strašný idiot.
Týž den: Deníčku, teď! Zrovna teď! Mám to! Dostala jsem to! Prostě když přijde, tak mu řeknu, že jsem to dostala a že končíme. Že si takhle vztah dvou lidí nepředstavuju.
7. června: Alfréd vůbec nepřišel. A teď si uvědom, Deníčku, kdyby nepřišel a já to ještě nedostala! Ty pocity, viď? To by byla hrůza! Kašlu na něj! Potkala jsem toho krásného kluka, co se mi líbí a řekli jsme si hezky, ahoj! Až ho potkám příště, tak se spolu zastavíme. Určitě bude lepší než Alfréd. Alfréd je vůl.
Tak co tomu říkáte? S tou dívkou ale lomcují hormony, co? Vlastně lomcovaly, protože zápisky, které jste si právě přečetli, jsou staré šestačtyřicet let. Dívce, která si je zapisovala, je teď šedesát šest, tedy přibližně tolik, kolik je i současným babičkám, a z toho pro současné vnučky, plyne jedno poučení:
Vaše babičky byly kdysi stejně mladé jako vy a prožívaly to, co dneska prožíváte i vy, a tak moc dobře vědí, jak vám je. Proto věřte svým moudrým babičkám a nechte si od nich poradit...
Irena Fuchsová
Včera jste mě mohli asi desetkrát zranit nebo i zabít
Silnice přes starý kolínský most je plná aut, tak chápu, že cyklisté a koloběžkáři používají chodník, i když správně mají použít silnici, na které je i „jejich“ značka v obou směrech. Chápu je, ale proč NIKDY nepoužijí zvonek?
Irena Fuchsová
To tedy nechci. Jsou trapný...
... řekla dívka v autobuse, když jsem si k ní přisedla a zeptala se, jestli nechce, aby si k ní sedl některý ze tří kluků, kteří se po ní otáčeli ze sedadel o kus dál. Pohrdavě se usmála. „To tedy nechci. Jsou trapný...“
Irena Fuchsová
Setkání v metru
Byla jsem -náctiletá, když jsem se dočetla, že každý máme na světě své dvojče. Někoho, kdo je jako my. Někoho, o kom budeme na první pohled vědět, že je to on. S kým si budeme rozumět beze slov. Pokud se potkáme. A my se potkali.
Irena Fuchsová
Můj život s Kukurou
V květnu 2011 se měla začít v Činoherním klubu zkoušet hra Kukura, ve které Juraj bilancuje svůj život. Těšila jsem se, protože ji napsal Martin Čičvák, který ji měl i režírovat. Jsem v ČK jedna nápověda, napovídat tedy budu já.
Irena Fuchsová
Kolínské ráno s kanalizací
Když jsem dneska nastoupila na Zálabí do autobusu, kterým jezdím na nádraží, netušila jsem, co mě čeká. Autobus se rozjel a já vzápětí zaregistrovala, že vzadu telefonuje "kanalizace". Nebyla to žena. Byla to kanalizace.
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Z uprchlíka agentem. Šapošnikov sehrál při výbuchu ve Vrběticích klíčovou roli
Premium Jakou roli hrál ve výbuchu muničního skladu ve Vrběticích bývalý ruský voják Nikolaj Šapošnikov? O...
Rusko bombarduje civilní cíle a chlubí se tím. Nechutné, říkají Ukrajinci
Premium Záporoží (od zpravodajů iDNES.cz) Areál stavební firmy v Záporoží nacházející se jen dva kilometry od centra města zasáhla raketa...
Severní Makedonie zvolila novou prezidentku. Předchůdce uznal porážku
Severomakedonský prezident Stevo Pendarovski uznal porážku ve středečním druhém kole prezidentských...
Izrael otevřel přechod Kerem Šalom, pomoc se k civilistům přesto nedostává
Do Pásma Gazy ve středu přes klíčové hraniční přechody na jihu oblasti nepřicházela žádná...
- Počet článků 748
- Celková karma 30,09
- Průměrná čtenost 2339x
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
- Činoherní klub
- Moje rodné město
- Moje knihy
- 17.6.2005 Uvolněte se, prosím!
- Facebook mě už taky dostal...
- Pošta pre teba - 10.3.2012
- Beseda v Klimkovicích
- Moje webovky
- Fuchsová s cigaretou
- Kde vydávám
- Rozhovor na konci roku 2013
- Tady ráda brouzdám
- Návštěva v mé pracovně
- Moje e-knihy
- Fuchsová na růžovém slonu
- Moje první kniha pro děti
Co právě poslouchám
- Irenu Fuchsovou na ČRo
- Nový rok 2014 a spisovatelky
- Když Richard Gere (Bedřich Mašek) zpívá
- I. Fuchsová 3. dubna 2014
- Když vypráví nápověda