Jsou věci, ze kterých se mi zvedá žaludek...

... kdykoli na ně pomyslím. Například tato příhoda z osmdesátých let. V jednom lahůdkářství jsem jedla svůj oblíbený bramborový salát. Na stojáka. Najednou se vzadu, v uličce mezi stolky, objevila dívka a skoro běžela k východu.

Když míjela stolek, u kterého jsem stála, vylétlo jí z úst stovky barevných, drobných, třepetavých motýlků - alespoň tak mi ten gejzír několik vteřin připadal, než jsem si uvědomila, že dívka zvrací.

Když jsem si přečetla fotoreportáž, nazvanou, Roušky si v restauraci sundávají nejdřív dámy. Barevně je slaďte s šaty, napadlo mě, že "moje" zvracející dívka v lahůdkářství v osmdesátých letech, bude mít ode dneška silnou konkurenci.

(cituji)Při příchodu do restaurace má podle Ladislava Špačka obsluha hosta nechat, aby si sám vybral, jestli chce pomoct z kabátu, nebo si ho svlékne sám. "Úkolem personálu je nově dbát nejen o pohodu, ale také o bezpečí hostů. O tom, jak blízko se může obsluha přiblížit, v současné situaci rozhoduje sám host," tvrdí popularizátor společenské etikety.

Špaček také nabádá, aby hosté hned při vstupu do restaurace a následně i po opláchnutí rukou na toaletě použili připravenou dezinfekci. "Udělat základní minimum pro ochranu ostatních je ohleduplné nejen k ostatním hostům, k obsluze, která je v tomto ohledu velmi zranitelná, ale také k restauraci, která je za dodržování pravidel odpovědná," zdůrazňuje.

Roušky si podle Špačka lidé mají sundat až u jídla a při konverzaci s personálem si ji ideálně opět nasadit

"Přednost při sundávání roušky mají ženy před muži, společensky významnější před společensky méně významnými a starší před mladšími,” upozorňuje.

Dodává, že sundávání roušky není z hlediska etikety povinností. "Pokud se někdo rozhodne nechat si roušku nasazenou, je to ohleduplnost, nikoli nezdvořilost. Roušky se nosí tak, aby zakrývaly ústa i nos," vysvětluje Špaček.

Za známku dobrého vkusu Špaček považuje, když si hosté roušky barevně sladí s šaty či s kapesníčkem v saku.

Pokud si bude obsluha v době pandemie zachovávat od hosta odstup, nepovažuje se to podle Špačka z pohledu etikety za projev nezdvořilosti. "Odstup od personálu není společenské faux pas, ale ohleduplnost. Restaurace tím své hosty chrání," myslí si Špaček.

"Objednávání a veškerá komunikace s personálem, například prezentace jídel či vína, by měla probíhat ze zdvořilé vzdálenosti. A to nejen pro hosta, se kterým se obsluha právě baví, ale pro celý stůl. Měli bychom to chápat a obsluze v tomto vyjít vstříc," přibližuje Špaček.

Poklopy známé z lepších restaurací v době pandemie neslouží jenom k tomu, aby pokrm nevychladl, ale mají význam i jako hygienická ochrana.

A také při odchodu z restaurace je v době pandemie vhodné, aby dal host obsluze najevo, jestli chce s opětovným oblečením do kabátu pomoct, či nikoli.(konec citace)

https://magazin.aktualne.cz/obrazem/spacek-rousky-si-v-restauraci-sundavaji-nejdriv-damy-pri-obj/r~9a662e129b4611ea80e60cc47ab5f122/r~ebe525ce9b3a11eaa25cac1f6b220ee8/