Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Pantograf

Když jsem byla malá a řeklo se „minulé století“, měla jsem pocit, že se mluví o pravěku a nenapadlo mě, že za pár let budu říkat, že jsem se narodila v polovině minulého století...

... a že jsem začátkem devadesátých let minulého století, dojížděla pantografem z Kolína do Prahy, do Činoherního klubu.

Zlaté devadesátky! Dneska se spolu lidé ve vlacích nebaví. Proč by to dělali? Mají mobily, tablety, notebooky. V kupé je ticho.

Ale v devadesátým letech minulého století? Pantograf byl pro mě bezedná studna námětů na fejetony a povídky! Lidé si povídali, a já byla schopná si k nim nenápadně přisednout, abych o nic nepřišla. A když vystoupili a nedokončený příběh odnesli s sebou, moje fantazie ho dokončila, než jsem dojela do Kolína.

Vracela jsem se jednou po generálce nočním pantografem do Kolína. Ona seděla přes uličku a On si k ní přisedl v Libni. Po jeho úvodních větách, jaká je už venku tma, a kam jede takhle na noc, padla poslední otázka.

„Madam, a vy jste stále osoba výdělečně činná?" Madam se na něho nechápavě podívala a pak chraplavým hlasem zahučela.

„Cože? Jaká tělocvična?!"

Jindy jsem jela na zkoušku ranním pantografem z Kolína. V Klánovicích přistoupil kolega z Činoherního klubu, Michal Pavlata. Povídali jsme si, cestující kolem nás se bavili a cestu nám svými poznámkami zpříjemňoval i náš pan průvodčí, který nám všem, kousek před Masarykovým nádražím, popřál hezký den. Michal okamžitě vstal a na celý vagon zahlaholil svým krásným hlasem.

„Prohlašuji se prezidentem cestujících!"

Všichni v narvaném pantografu ztichli a Michal podal průvodčímu ruku.

„Vážený pane průvodčí, jako prezident všech cestujících vám děkuji za to, že jste nás ve zdraví a v pohodě dovezl až do Prahy a přeji i vám hezký den!"

A když celý pantograf začal tleskat, vypadalo to jako v americkém filmu...

Jiný večer jel pantograf z Prahy do Kolína a pak pokračoval do Pardubic. Byla jsem celý den v divadle a tak jsem se těšila, že si ve vlaku odpočinu. Naproti mně seděla stará paní. Nevoněla. Ale vlak byl plný a jinam si sednout nešlo.

„Vezu dceři dvě deky,“ oznámila mi, sotva jsem dosedla a ovanula mě její vůně. Snad tě dcera vykoupe, pomyslela jsem si a vytáhla jsem noviny, protože jsem neměla chuť ani sílu se s ní bavit. Ujeli jsme asi deset minut a paní začala komunikovat.

„Už bude Kolín," zeptala se mě a já zavrtěla hlavou.

„Kdepak. Ještě jsme nebyli ani v Klánovicích." Přikývla.

„Vezu dceři dvě deky, tak abych nepřejela," oznámila mi, co už jsem věděla a já se rozhlédla po vagónu. Pořád bylo všude plno. Tak jsem se snažila aspoň nedýchat. Když jsme zastavili v Úvalech, přišla stejná otázka.

„To už je Kolín?" Unaveně jsem se na ni podívala a zavrtěla jsem hlavou. Její otázka se opakovala ještě několikrát. Když se mě na totéž zeptala v Českém Brodě, řekla jsem jí, že v Kolíně vystupuju, ať se nebojí, že jí včas řeknu. Spokojeně přikývla a začala se hrabat v tašce.

„Vezu dceři dvě deky! Bude mít radost!"

Kousek před Kolínem jsem ji upozornila, že už konečně bude Kolín! Nechápavě se na mě podívala, proč jí to říkám a pak po mně nepřátelsky vyštěkla.

„Já jedu do Pardubic!"

Vzpomínání na pantograf z devadesátých let minulého století, ukončí Petr Nárožný. Jednou se během zkoušky mluvilo o nohách a Petr začal vykřikovat na celé divadlo.

„Noha! Noha! Mám tam nohu!"

Nikdo nevěděl, co se stalo, Petr se na nás chvíli potutelně díval a pak své výkřiky vysvětlil.

„To je nejčastější výkřik na nádraží..."

Autor: Irena Fuchsová | úterý 20.10.2020 21:44 | karma článku: 19,95 | přečteno: 733x
  • Další články autora

Irena Fuchsová

To tedy nechci. Jsou trapný...

... řekla dívka v autobuse, když jsem si k ní přisedla a zeptala se, jestli nechce, aby si k ní sedl některý ze tří kluků, kteří se po ní otáčeli ze sedadel o kus dál. Pohrdavě se usmála. „To tedy nechci. Jsou trapný...“

18.4.2024 v 0:41 | Karma: 26,00 | Přečteno: 1037x | Diskuse| Společnost

Irena Fuchsová

Setkání v metru

Byla jsem -náctiletá, když jsem se dočetla, že každý máme na světě své dvojče. Někoho, kdo je jako my. Někoho, o kom budeme na první pohled vědět, že je to on. S kým si budeme rozumět beze slov. Pokud se potkáme. A my se potkali.

1.4.2024 v 22:42 | Karma: 25,89 | Přečteno: 643x | Diskuse| Společnost

Irena Fuchsová

Můj život s Kukurou

V květnu 2011 se měla začít v Činoherním klubu zkoušet hra Kukura, ve které Juraj bilancuje svůj život. Těšila jsem se, protože ji napsal Martin Čičvák, který ji měl i režírovat. Jsem v ČK jedna nápověda, napovídat tedy budu já.

26.3.2024 v 15:33 | Karma: 40,06 | Přečteno: 4340x | Diskuse| Společnost

Irena Fuchsová

Kolínské ráno s kanalizací

Když jsem dneska nastoupila na Zálabí do autobusu, kterým jezdím na nádraží, netušila jsem, co mě čeká. Autobus se rozjel a já vzápětí zaregistrovala, že vzadu telefonuje "kanalizace". Nebyla to žena. Byla to kanalizace.

15.3.2024 v 23:12 | Karma: 30,23 | Přečteno: 986x | Diskuse| Společnost

Irena Fuchsová

Emília Vášáryová a Petr Nárožný

Pokaždé, když vidím v televizi Emílii Vášáryovou, vzpomenu si, jak jsme na podzim v roce 2000 zkoušeli v Činoherním klubu hru, Návrat do pouště, kde paní Milka, jak jsme jí všichni říkali, hrála sestru Petra Nárožného.

23.2.2024 v 23:22 | Karma: 38,67 | Přečteno: 4347x | Diskuse| Společnost

Irena Fuchsová

Konec únorové tečky

Můj předcházející blog, Vánoční dárek s únorovou tečkou, má ještě jednu tečku. Dost lidí se mě ptalo, jak to s Karlou, která mi dala před Vánoci "dárek" s datem spotřeby do července 2005, dopadlo. Jak? Před týdnem mi zavolala.

21.2.2024 v 0:16 | Karma: 24,17 | Přečteno: 892x | Diskuse| Společnost

Irena Fuchsová

Vánoční dárek s únorovou tečkou

Možná to znáte. Někdo vás nepříjemně překvapí a ne jednou, a vy se s ním furt scházíte, sice ne často a maximálně na kafe, ale scházíte, jako byste čekali, až se stane něco, co tenhle podivný vztah ukončí.

10.2.2024 v 23:51 | Karma: 25,59 | Přečteno: 807x | Diskuse| Společnost

Irena Fuchsová

Znají ho všichni herci a všechny herečky...

... nemusím nikoho z herců jmenovat, protože ho znají fakt všichni! Poznali ho v různých podobách, v různých situacích, ale nejde o to, jak a kde ho poznali, protože i když herci a herečky nejsou stejní, hlad je stejný u každého.

28.1.2024 v 21:45 | Karma: 26,48 | Přečteno: 1026x | Diskuse| Společnost

Irena Fuchsová

Chci být úspěšný! Bohatý! Známý!

Seděla jsem ve vagoně, který měl velkoprostorové uspořádání. V takovém vagonu nejsou kupé, ale sedadla za sebou, nebo proti sobě. Když se přes uličku ozvala tahle hláška, prostě jsem se tam musela podívat!

13.1.2024 v 23:05 | Karma: 30,91 | Přečteno: 1093x | Diskuse| Společnost

Irena Fuchsová

A cos po čtyřiceti letech čekala?! Že to uklidím?!

Řekla bych, že chlapi se zastavují na ulici s kamarády víc než ženy. Ale když se sejdou tři ženské a jedné z nich se náhodou podaří nahodit téma, které zajímá i ostatní, kam se na ně chlapi hrabou!

17.12.2023 v 23:05 | Karma: 29,04 | Přečteno: 1108x | Diskuse| Společnost

Irena Fuchsová

Když nemůžeš, tak přidej!

Nevím, kde se to ve mně bere. Přijedu z Činoherního klubu do Kolína, nakoupím, sotva lezu, táhnu domů těžkou tašku přes starý most na Zálabí a pak potkám smutného kamaráda a musím se s ním zastavit a zeptat se ho, co mu je...

27.11.2023 v 22:28 | Karma: 26,48 | Přečteno: 796x | Diskuse| Společnost

Irena Fuchsová

Jak po mně moji mrtví hází šišky

Když jdu na kolínský hřbitov, jdu domů. Jako malá jsem měla pocit, že kolem sebe slyším hlasy, mluvilo na mě víc lidí, jeden přes druhého. Teď už sice moji mrtví nejsou tak sdílní, ale občas zakopnu nebo na mě hodí šišku...

12.11.2023 v 17:51 | Karma: 26,12 | Přečteno: 628x | Diskuse| Společnost

Irena Fuchsová

Když se některé mobily hárají...

... zcela logicky se jimi jejich majitelky stávají maximálně posedlé a nejraději by se od nich na vteřinu nehnuly! Nezajímá je nic jiného, než hárající mobil, stejně jako chudáka psa nezajímá nic jiného než fena, která se hárá.

26.10.2023 v 13:18 | Karma: 25,88 | Přečteno: 628x | Diskuse| Společnost

Irena Fuchsová

Jak si useknout ruku

Není těžké si ji useknout. Je to rozhodnutí v setině vteřiny, ve které pochopíte, že už nemůžete udělat nic jiného, než seknout! Samozřejmě, když si ji useknete, trvá minimálně rok, než se z toho vzpamatujete, ale stojí to za to.

16.10.2023 v 22:03 | Karma: 26,88 | Přečteno: 879x | Diskuse| Společnost

Irena Fuchsová

Co všechno nesmíte

Nesmíte mít svatbu v květnu, protože nevěsta v létě umře. Nesmíte stříhat nehty miminku! Rok mu je okusujte a až po roce stříhejte! A nesmíte chodit s miminkem na hřbitov! Nechoďte tam, dokud mu nebude rok!

9.10.2023 v 21:40 | Karma: 36,05 | Přečteno: 4514x | Diskuse| Společnost

Irena Fuchsová

Eva Audolenská

Eva. Moje velká kamarádka, o třináct let starší. Obě kolíňačky. Obě divadelnice. Bydlely jsme kousek od sebe. Já bydlela vedle spořitelny z jedné strany, a Eva vedle spořitelny ze strany druhé. Věděly jsme o sobě všechno. Všechno.

4.10.2023 v 15:35 | Karma: 28,92 | Přečteno: 836x | Diskuse| Společnost

Irena Fuchsová

Letí Šíp Kolínem a poklepávači kladívky

Někdy se to tak hezky sejde. Ráno písnička v rádiu a večer reportáž v televizi a mám blog! Aha, to je za odměnu, napadlo mě. Dneska jsem totiž byla mimoděk laskavá, ale až teď večer mi došlo, že jsem asi dotyčným udělala radost...

18.9.2023 v 22:02 | Karma: 25,85 | Přečteno: 748x | Diskuse| Společnost

Irena Fuchsová

Chlap zůstane chlapem i na vozejku...

...což jsem si připomněla koncem týdne v metru, když jsem z Hlaváku jela k Muzeu, odkud to mám do Činoheráku co by dup, a večer, když jsem jela z dlouhé zkoušky do Kolína, jsem si uvědomila, že blb zůstane blbem i ve vlaku.

2.9.2023 v 22:13 | Karma: 37,36 | Přečteno: 3390x | Diskuse| Společnost

Irena Fuchsová

Absťák po divadle

Jsou divadelní prázdniny, které mám každé léto od roku 1968, tak se nedivím, že mám po divadle absťák a čtu si divadelní vejšplechty z Činoherního klubu, kde jsem od roku 1994. A objevila jsem doslova poklady!

13.8.2023 v 21:50 | Karma: 23,25 | Přečteno: 587x | Diskuse| Společnost

Irena Fuchsová

Smíšená manželství nedělají dobrotu

Tohle mi řekla během povídání o všem možném, dcera mé kamarádky. Je rozvedená a pět let žije se svojí přítelkyní. Dá se tedy předpokládat, že ví, o čem mluví. A když jsem o tom později přemýšlela, musela jsem jí dát za pravdu.

30.7.2023 v 21:51 | Karma: 37,21 | Přečteno: 11194x | Diskuse| Společnost
  • Počet článků 747
  • Celková karma 29,62
  • Průměrná čtenost 2342x
Stařenka (1950), která ráda relaxuje na facebooku. Matka (Filip a Rita). Babička (František). Manželka (pan Fuchs). Spisovatelka (33 vydaných knih: http://www.kdyz.cz/vydane-knihy). Členka Obce spisovatelů a Herecké asociace. Moderátorka (ČRo Pardubice: nedělní pořad, Když vypráví nápověda). Fotografka (Kamil Panasonic Fuchs). Publicistka: ONA DNES, VLASTA, PŘEKVAPENÍ. Dětská obrna od roku 1954 (www.polio.cz). Nápověda (Činoherní klub 1994 - stále). Blogerka - v anketě Bloger roku 2019 získala Cenu redakce. Fotografie je od Kamila Fuchse, který je také na facebooku.