budu výjimka...obecenstvo při práci nesnáším...

stávám se totiž při kutění akusticky dost nebezpečným jedincem, tak držím rodinu v azylu. jinak jo.

Já se s tím textem ztotožňuji. A teď nevím zda právě proto, nebo protože jsem po čtvrté vdaná.

no nazdar...a už víte, kde děláte chybu?

Nějak nechápu, zda jste, paní Fuchsová, pouze chtěla vyvolat diskusi, protože jste věděla, že nic z toho, co ve svém článku zmiňujete neplatí, nebo zda jste skutečně schopna na základě osobní zkušenosti takového nesmyslného zobecnění...

 Heleno, ale já nepíšu blogy, abych vyvolávala diskusi. Píšu, a nejenom blogy, protože chci něco sdělit a jsem přesvědčená o tom, že budu mít své čtenáře, kteří se ztotožní s tím, co jsem napsala. Nebo se neztotožní, jako vy.

Asi se vám to nebude líbit, ale budu upřímná. Nechtěla bych být v kůži vašeho muže a žít po boku někoho, kdo tímhle způsobem hází všechny do jednoho pytle.

To byste měla slyšet a vidět, milá Ireno, s kým se v tom pytli, do kterého mě často hází pan Fuchs, sejdu já!

Začínám být nervózní z toho, že ještě NIKDO nenapsal do diskuse. Ne tedy, že by mi padalo všechno z rukou, to ne,  ale říkám si, kde je zakopaný pes?!

Tak já Vám napíšu, ať máte radost  

Váš článek se, jako ostatně obvykle, dobře četl  

Mé osobní zkušenosti jsou sice poněkud odlišné, ale o to je pro mě zajímavější číst ty Vaše, případně se jimi inspirovat. Pro začátek začínám uvažovat o mazlivém polštářku na usínání. Manžela, co (na rozdíl od Vašeho) vyhodí všechno, nač přijde, ale měnit nebudu. Baví mě.