- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Na dotazy, proč nemám vnoučata (dvě děti a "starší" než Vaše) jsem byla jeden čas alergická. A na sjezdech trpívala, když ze všech stran rezonovalo, jak ́Mareček, Eliška, atd. ́ papá, kaká... A tak jsem začala prohlašovat: "Jsem ráda, že to tak je, víte kolik ušetřím?" A rázem jsem byla "za lakotnou."
Ani tchyní jsem nebyla. Donedávna. V květnu konečně jeden zářez. Jsem alespoň ta tchyně, hurá. Konečně. Z řady budu tedy vyčuhovat o trochu míň.
Tak trochu jsem v rozpacích, proč jste nám to psala. Abychom zasli jaké máte známé, které nebo kteří vám závidí, či přeji? Z textu vyplyva, že vy jste nejlepší a vyrovnaná a ostatní ženy co mají vnoučata jsou slepice. Omlouvám se, ale působí to tak na mě..
Ale no tak, Naďo. Jsem také trochu v rozpacích, proč jste sem napsala zrovna tohle...
Já myslím, že to je věc každého, jaký se rozhodne žít život. Důležité je, aby se člověk choval přiměřeně slušně, neškodil a neubližoval svých chováním druhým.
Já Vás Irenko zdravím , jenom tak , bez komentáře. Prostě , abych jako jediný (zatím) muž genderově vyvážil diskuzi . I když bez vyhraněného názoru . Pěkný den.
Díky, Otakare! Jste úžasný! I já vás zdravím!
Souhlasím s Vámi. Každého věc jak žije a jak je šťasten. Mám jednu dceru a jsem za ní ráda, ale zároveň chápu i lidi co nechtějí děti protože mají jinou náplň života. Však lidí je na světě dost (až moc) a tak není nutné aby měl dítě každý. Jen nechápu ten pokrytecký svět kdy na ty co nemají děti, či vnoučata je pohlíženo jako na nenormální.
Souhlasím s Vámi. Já jsem si tedy vlastně "vnouče" už porodila, takže mohu starší děti směle nechat žít, studovat a užívat a rozhodnout se pro rodičovství a načasovat si ho podle sebe. Navíc situace, kdy půjdu do důchodu někdy kolem 70 let stejně příliš aktivnímu babičkovství nepřeje. Takže tak, jako nechápu ono "jé, teď jste si mohli užívat" (jako reakce na mé pozdní mateřství), tak ani nechápu ono "teď už se těším jen na vnoučata". Život je příliš krátký na to, aby ho člověk řídil jen konvencemi a představami druhých lidi
naprostý souhlas-každý má svůj život a nechápu proč někomu vnucovat představu, že jen děti a vnoučata jsou jediným smyslem života-podobně to mají ti kteří žijí singl jsou tak šťastní a spokojenía přesto jim každý předhazuje, že jen život ve dvou má cenu
Promiňte, ze samého nadšení jsem odklikla ihned. Zrovna jsem si tuhle říkala, že kdybych neměla jednoho jediného vnoučka, byla bych na vesnici a vůbec mezi vrstevnicemi vyloučená osoba. Mele se furt jenom o vnoučatech. A každou zajímá jen to její. Takže se nakonecvyloučím sama a dobrovolně se diskriminuju.
Každý by měl být šťastný v situaci v jaké je. Není-li, měl by se pokusit to změnit. Jsem ráda, že jsem babička a vždycky ráda uvítám "své mladé". Ale taky jsem ráda, že ač sama (bohužel), mám svůj klid, svůj řád a nefunguju na něčí povel. Závistivé baby všeho druhu mi mohou být ukradené.