Ještě že jen tak!!!

Hodne zdravi...

Já bych si s toho vzal asi to, zdali mi to dojíždění v mém věku a zdravotní indispozice stojí za to.

Fakt? Tak to já ne. Beru to tak, a rodina je s tím srozuměná, dokud můžu, budu do Prahy jezdit a dělat práci, kterou miluju a dělám ji padesát let. :-) Až například blbě šlápnu a udělám si něco s operovaným kotníkem, a to se mi může stát kdykoli na chalupě na trávě a nemusím kvůli tomu jezdit do Prahy, přestanu dojíždět, objednám si trojkolku pro seniory (berle bych nezvládla), a až mi do týdne přijde, budu trandit po Kolíně. Když člověk ví, co chce, je život strašně jednoduchý, Michale.

Nenazývala bych to útokem. Prostě kolize, naražení do sebe. To se stává často, hlavně v místech, kde je velká kumulace lidí.

A ten mladík, co jsem pochopila, byl nakonec vyděšenější, než Vy.

Hlavně, že se nestalo nic horšího. Podle toho titulku jsem spíše tipovala, že Vám přitom vytrhl kabelku, nebo tak něco.

Brzké uzdravení

No... Šárko... kéž by to byla kabelka! Mám totiž hrůzu z pádů a jsem na sebe až chorobně úzkostlivá. Mám operovanou nohu po dětské obrně a před sebou jednoznačnou budoucnost. Pokud si s touto operovanou nohou něco udělám, jdu na vozejk. Počítám s tím, ale že by mě muselo na vozejk dostat mladé telátko, které se žene podchodem tak bezohledně, že srazí ženskou na zem? A útok to byl. Šla jsem pomalu, vlak mi jel za deset minut, nikoho jsem neohrožovala, neviděla jsem nikoho, kdo by proti mně běžel, a přesto mě nečekaně, ve vteřině někdo srazil k zemi. To nebyla kolize a naražení do sebe. On narazil do mě. A nebyla velká kumulace lidí. Lidí teď cestuje málo, vestibul byl poloprázdný do chvíle, kdy se objevili lidé, kteří šli od vlaku, bohužel šli roztažení do šíře a tenhle pospíchající mladík je oběhl, dostal se do protisměru a srazil mě. Dojíždím do Prahy od roku 1994 a něco takového se mi stalo poprvé.

Kdyby ta to šlo, z každého problému se vypsat...brzké uzdravení.

Opravdu jste "uhnula .. do středu podchodu"? Chaňbůh že bych schvalovat porážení lidí, ale uhýbání před davem doprostřed trasy je dost zásadní krok naproti nehodě

Taky bych viděl chybu na vlastním přijímači.

Ano, je to tak. Lidé spěchají (zvláště ti mladí a zdraví), a neuvědomují si, že mohou někomu ublížit. A to nejen když jdou pěšky, ale i když jedou na kole, nebo autem. Možná jsme v mládí nebyli lepší. Musíme si dávat větší pozor. A znáte ten slogan - "Mladí vpřed - staří na svá místa?" Karma.

Mirko, já tedy nespěchala nikdy - díky dětské obrně - jinak bych asi v mládí spěchala také. Ale tohle bylo nebezpečné. Kdyby někdo vezl kočárek, nestačil by udělat nic a ten kluk by převálcoval kočárek a dítě. Ale máte pravdu. Všichni si musíme dávat větší pozor. Všichni.

Zní to blbě, ale měla jste kliku, i v tom maléru. Mohl Vás zabít, ... jeden. Přeju brzké zotavení.

Ivano, nezní to blbě. Je to fakt. Měla jsem obrovskou kliku.Obrovskou. Mohlo to dopadnout katastroficky. Měla jsem štěstí. Díky za něj!