A posledních 30 let jste volila jak? Nesvobodně? Že až s rouškou poprvé svobodně?

Myslím, že celá ta konstrukce je velmi násilně ohnutá jen pro to, abyste v závěru propagovala roušku ...

Když jsem v 80. letech (jsem ročník 1967) šel poprvé k volbám, vzal jsem si volební lístek, uprostřed volební místnosti jsem se ho jal pročítat (abych věděl, koho vlastně volím) a očima hledal, kde je plenta...

To ticho, které se v ten okamžik rozhostilo mezi do té doby ševelícími členy volební komise, se dalo krájet...

Volby tehdy byly rovné a tajné - rovné asi proto, aby jim to tam člověk "rovnou" hodil, a tajné možná proto, že asi mělo být voliči "utajeno", koho vlastně na té kandidátce Národní fronty volí.

Buďme vděčni, že máme možnost výběru (jakkoli občas problematického), nejen koho volit, ale i zda volit.

Autorko, je fajn, že se tu najde někdo, kdo tehdy k volbám nešel. Neboť to tehdy nebyla povinnost. A vidíte, že jste za volební neúčast nebyla nějak perzekuována.

Kdežto teď je to se svobodou...aha. No myslet si to můžete.

Paní Ireno, já též byl poprvé volit v onom roce (na rozdíl od vás jsem k volbám šel). A "vědom si svých práv" jsem šel za plentu, kde jsem všechny kandidáty Jednotné fronty přeškrtl. Z řad volební komise se ozval udivený výkřik "On jde za plentu!". No, a z výsledku voleb jsem se dozvěděl, že v tomto volebním okrsku byli všichni pro - takže volby byly zmanipulované (až zfalšované).

Kamarádka, která byla kdysi za totáče v komisi, mi prozradila, že jediné správné škrtnutí muselo být středem jména, podle pravítka a snad nesmělo přesahovat vpředu, ani vzadu. Jinak to brali (museli brát) jako neplatné.

Takže vy jste nechápala proč by kamarád stíhaný, pak jste se statečně schovávala, abyste nemusela volit a nakonec jste vstoupila do KSČ. Po převratu jste zase položila legitimaci a stala se zastupitelkou za jinou stranu.

To je pro mě ukázkově charakterní smýšlení, takové konzistentní.

To, co jste napsala, Kláro Trnková, se podobá pohádce, jak kočička s pejskem pekli dort. Ale to je váš problém. Já právě díky vám vyhrála pět tisíc. Vsadila jsem se totiž s kamarádem, že se v diskusi určitě objeví někdo, kdo mi připomene moje členství ve straně. Smál se a říkal, že jsem umanutá. Tak jsme se vsadili a peníze už leží vedle mého počítače. Díky, Kláro Trnková!

Krásně napsáno!..:-)...Já jsem své první volby zažila až krátce po sametové revoluci a to byla čirá euforie!..:-)